Čas vyspat se moc nemám. Velký rozhovor s primabalerínou Barborou Kohoutkovou

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
S Barborou Kohoutkovou – a jejím jedenáctiměsíčním synkem Eliášem – jsme se setkali jednou dopoledne v tanečním studiu, kde vyučuje v rámci letní školy Prague Ballet Intensive. Je to jen jedna z mnoha činností, které tato výjimečně silná a cílevědomá tanečnice dokáže ve svém životě skloubit. Primabalerína s hvězdnou kariérou na několika světových scénách je zároveň skromnou a empatickou pedagožkou a propagátorkou celostního přístupu ke zdraví, která neváhá mluvit otevřeně o tanečním školství i o nejcitlivějších aspektech mateřství.
Barbora Kohoutková (zdroj archiv Barbory Kohoutkové)

 

S Barborou Kohoutkovou nejen o pedagogice, fyzioterapii či doživotních smlouvách finských tanečníků

 

Vidím, že jste velmi aktivní maminkou. Jaké různé pracovní závazky nyní máte?

Stále mám své studio Art of Movement, které se i při mateřské pořád snažím udržovat v chodu. Učím individuální a dvakrát týdně skupinové lekce Gyrokinesis. Až skončí letní škola Jirky Jelínka, budu mít další soukromou výuku, tři studentky z Finska a jednu z Mnichova, kterým budu dávat čtrnáct dní intenzivní kurz, takovou kombinaci Gyrotonic a baletu na čtyři pět hodin denně. Potom pojedu s Eliášem na dva týdny k moři a zase mě čeká učení. V září dva týdny v Helsinkách tréninky v divadle a v říjnu budu v Číně. Jsem už počtvrté pozvaná do Beijing Dance Academy, ale je to trochu složitější organizačně, musím najít někoho, kdo pojede se mnou hlídat Eliáše. Součástí mé práce je zadávání tréninků, zkoušení repertoáru a také vytvoření choreografie, kterou si potom škola ponechá na repertoáru, je to náročné.

Na české školy vás jako pedagožku nezvou?

Nikde oficiálně nevyučuji, ale do studia ke mně chodí studenti z konzervatoře, na Gyrotonic i soukromé hodiny, někdy doučuji o sobotách, nedělích, co kdo potřebuje, repertoár, tréninky… A do toho teď vlastně ještě hlídám stavbu domu, který by měl být na podzim hotový, kolem je ještě spousta zařizování, takže další závazky ani nechci.

A kdy prosím pěkně spíte?

Čas vyspat se moc nemám (smích), hlavně s malým je to nepředvídatelné, rostou mu zoubky, takže bezesných nocí je hodně. Chci mu dopřát hezké dětství a postarat se o to, aby se dobře vyvíjel, chodíme jednou týdně na dětskou jógu, na rytmické cvičení a na plavání. Když učím, hlídá Eliáše, kdo může. Dá se říct, že mám takový „network“ kamarádek a klientek, „náhradní“ babičky od kamarádek a i maminky studentek z konzervatoře si rády občas vezmou kočárek a zajedou si na procházku.

O Gyrotonic a Gyrokinesis
Kdy jste založila svoje studio?

Učím od roku 2008, kdy jsem si dělala licenci na metody Gyrotonic a Gyrokinesis. Nejdřív bylo mým záměrem vytvořit v Praze holistické centrum, kde by se provozovalo více aktivit, od tai-chi, čchi-kungu, cvičení pro děti po rehabilitace. Došla jsem k tomu díky svým úrazům, protože jsem zjistila, že nejde řešit jen úraz, že je vždy více faktorů, které problém vytvořily, takže je všechno potřeba dělat komplexně. Chtěla jsem takovou službu poskytnout veřejnosti, ale v té době jsem znovu začala tančit a už toho bylo příliš mnoho. Tančit, učit, dávat tréninky, pod sebou patnáct instruktorů a sto padesát metrů čtverečních prostor. Po roce a půl jsem se rozhodla nechat si jenom prostory pro Gyrotonic a Gyrokinesis.

Učila jste i během těhotenství?

Ano, učení, tréninky, s tím jsem nepřestala. Byla jsem hodně aktivní až do konce osmého měsíce, potom to na mne už dolehlo. Během těhotenství se mi ale zhoršily potíže s kyčlí a teď před dvěma měsíci jsem byla na operaci. Obstřik nepomohl, takže jsem jela do Německa za svým lékařem, který mi vlastně udělal takovou rekonstrukci kloubu. Zátěží při těhotenství se mi vytvořily osteofyty (poznámka redakce – kostní výrůstky) a už v něm nebyla skoro žádná pohyblivost, jen bolest…

Barbora Kohoutková (zdroj archiv Barbory Kohoutkové)

To zní skoro stejně jako operace, na které byl v září Jiří Jelínek…

V zásadě jde o stejné potíže, je to daň za zátěž, kterou tělu dává v první řadě klasický tanec. Když tělo nemá dokonalé dispozice, nutíte ho do nepřirozených pozic. Pokud jde o mne, mám vrozenou kyčelní dysplazii, takže postavení kloubu u mě není ideální a k opotřebení při tanci dochází. Do budoucna musím počítat s tím, že mne čeká kloubní náhrada. Zatím se rozcvičuji po operaci, takže poslední rok jsem omezila zadávání tréninků. V Národním divadle jsem v únoru zadávala trénink na konkurzu a byla jsem tři týdny v Helsinkách, ale jinak se věnuji Gyrotonic a Gyrokinesis, protože je to vlastně rehabilitační metoda.

Kde jste se s tímto cvičením setkala poprvé?

V Helsinkách, hned na začátku mé kariéry. Soubor má k dispozici stroj na cvičení a zakladatel metody Juliu Horvath tam před lety byl a několik tanečníků zaškolil, takže když jsem tam nastoupila, předali mi základy. Touto metodou jsem se rozcvičovala před tréninky a představeními, a když jsem měla nějaký úraz, byla to pro mě forma rehabilitace.

Co je na této metodě tak unikátního a proč jste si ji vy jako tanečnice vybrala?

Kvůli úrazům jsem zkoušela různá cvičení, pilates, jógu, různé druhy rehabilitace, ale tohle byl nejkomplexnější systém, s jakým jsem se kdy setkala. Cvičí se na stroji, ale jde o něco jiného než při posilování. Mechanika stroje pomáhá člověku k poznání a pochopení vnitřního stabilizačního systému. Je založený na rotačním pohybu, v podstatě je to kladkostroj, který vám poskytuje stálý odpor. U posilovacích strojů to funguje jednostranně – přitahujete zátěž a cesta do výchozí polohy je volná. Tady je zátěž rozložená během pohybu rovnoměrně, což vás nutí zapojovat hluboké svaly, které drží tělo ve správné poloze a které by měly vést pohyb. Je těžké se tento princip naučit bez jemného odporu, právě ten aktivuje svaly.

Asi to chce vyzkoušet, ale zní to logicky…

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Napsat komentář