Cembaloparáda v podání dvou excelentních umělkyň

Konvent Milosrdných bratří, krásný a z hlediska akustiky velmi kvalitní sál, si pro svůj cyklus koncertů staré hudby oblíbila Barbara Maria Willi. Skvělá cembalistka, úspěšná pedagožka, neúnavná propagátorka svého nástroje a hudby, která ještě historicky nedávno jako by neexistovala.
Cembaloparáda – Barbara Willi & Urszula Bartkiewicz – Brno 22. 2. 2018 (zdroj C.E.M.A. / foto Stanislav Vítek)

Naturalizovaná Brňačka z Německa se naučila výborně česky, a to tak, že je schopna sama své koncerty spatra uvádět a být při tom vtipná, poutavá a mít okamžitý kontakt s publikem, v němž jsou již mnohaletí abonenti. V sále se proto velmi rychle vytváří přátelská atmosféra.

Tento již patnáctý ročník zahájil ve čtvrtek 22. února koncert, na kterém se představily dvě rovnocenné umělkyně, dvě dámy cembala. Hostem paní Willi byla polská cembalistka Urszula Bartkiewicz, na jejímž kontě jsou ceny z mezinárodních soutěží, rozhlasové i CD nahrávky a vystoupení na mnoha festivalech v Polsku i v zahraničí. Není bez zajímavosti, že mezi její učitele patřila i česká legenda Zuzana Růžičková. Profesorka hry na cembalo v Bydhošti učí hru na dobové nástroje i ve Varšavě.

Podle úvodních slov paní Willi měl večer ukázat proměny hudebního stylu od poloviny osmnáctého do poloviny devatenáctého století, tedy přechod z baroka a klasicismu do emocemi rozbouřené romantiky. Úvodem tedy zazněla francouzská hudba Jeana Philippa Rameaua, přetavená do Rozhovoru múz. Tři múzy, zakleté do delikátní a šarmantní hudby, plné barev a velmi křehké, jsou líčeny ve třech polohách a jejich hlasy se prolínají a doplňují. Barbara Willi si pohrávala s barvami tónů s oduševnělým nadhledem a neochvějným klidem.

Cembaloparáda – Barbara Willi & Urszula Bartkiewicz – Brno 22. 2. 2018 (zdroj C.E.M.A. / foto Stanislav Vítek)

Skladba Antoina Forqueraye La Couperin vzdala hold cembalistovi francouzského krále, kterému přezdívali „francouzský Bach“. Přísně rytmicky i kontrapunkticky vedená skladba byla provedena promyšleně a citlivě. Naproti tomu skladba s názvem La Portugaise hýřila ohnivými rytmy a citacemi portugalských lidových písní. I tehdejší hudba uměla být životná a strhující.

Polská cembalistka představila publiku hudbu polských skladatelů, jejichž tvorba předznamenala nástup romantiky. Šest variací na lidové téma Jsem já krásný sedlácký synek, jejichž autorem je polský skladatel Stanislaw Ossowski, hýřilo hravostí, čistotou a přesností. Dvě polonézy f moll a D dur od Józefa Elsnera připomněly, že jde o učitele Fryderyka Chopina, byly podány jako závažné, robustní a energické.

Po přestávce zazněly dvě zajímavé skladby. Autor Jan Ladislav Dusík, dobrodruh a klavírista, učitel Marie Antoinetty, který byl zřejmě svědkem i jejího životního konce, se vyrovnával s popravou královny skladbou, která byla programní a snažila se být i zvukomalebnou ilustrací. Jednotlivé části jsou uvozeny expresivním a ilustrativním textem. Názvy částí jako Uvěznění Marie Antoinetty, Oddělení od dětí, Její situace a myšlenky v noci před popravou nebo Strážní se blíží, aby ji odvedli na místo popravy a v závěru Hluk gilotiny měly vysvětlit, oč skladateli šlo, a zvukomalebně to vyjádřit. Je v tom cítit zoufalství i hledání, jak se vypořádat s nepochopitelným. Barbara Willi přednášela hudbu s akcentem na výraz a na dynamická odstínění. Pro silnější účinek spolupracoval s interpretkou pan Jan Dittrich, který v mezičase deklamoval obsah jednotlivých, nepříliš časově dlouhých částí. Jeho odvaha předstoupit před publikum vzbudila obdiv, neboť přes svůj pokročilý věk zkušenost s takovou činností dosud neměl. Vyloupl se z toho jakýsi předobraz melodramu.

Závěr večera patřil skladateli z druhé poloviny osmnáctého. století. Carl Joseph Birnbach a jeho Koncert pro dvě cembala C dur zazněl v české premiéře. Obě cembalistky hrály vedle sebe na dva nástroje, přesto se zdálo, že se jedná o jednu bytost, která vyjadřuje hudbou své pocity. Obě umělkyně dokázaly spolu dýchat a myslet, jejich souhra byla obdivuhodná. Hravost, vyrovnanost dynamiky, souhra agogiky, vše bylo dokonalé. Nadšení publika si vynutilo ještě přídavek, kterým byla jedna věta ze Sonáty pro čtyři ruce Johanna Christiana Bacha. Hříčka na dobrou noc…..

Byl to zkrátka pohodový večer, který přinesl posluchačům navíc mnoho poznatků ze světa hudby, jež by se jen tak nedozvěděli. A ještě formou vlídnou a mile vtipnou, která je paní profesorce Barbaře Marii Willi vlastní.

Hodnocení autorky recenze: 95%

 

Cyklus koncertů staré hudby 2018
Cembaloparáda / Urszula Bartkiewicz a Barbara Maria Willi
Barbara Maria Willi (cembalo)
Urszula Bartkiewicz (cembalo)
Jan Dittrich (přednes)
22. února 2018 Konvent Milosrdných bratří Brno

program:
Jean-Philippe Rameau: L’Entretien des Muses (Rozhovor múz)
Antoine Forqueray: La Couperin – La Portugaise
Stanislaw Ossowski: Six Variations sur l’Air Bin I nit a Schöna Kohlbauern Bua (Šest variací na téma Jsem já krásný sedlácký synek)
Józef Elsner:
–Polonéza f moll
–Polonéza D dur
=přestávka=
Jan Ladislav Dusík: La mort de Marie Antoinette (Smrt Marie Antoinetty)
Carl Joseph Birnbach: Concerto a due cembali

Hodnocení

Vaše hodnocení - Cembaloparáda - B. Willi & U. Bartkiewicz (Brno 22. 2. 2018)

[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář