Česká stopa v cyklu Bach v Bogotě

  1. 1
  2. 2
V sobotu 25. března byl v katedrále Primada v hlavním městě Kolumbie zahájen koncertní cyklus Bach v Bogotě, na jehož organizaci se podílejí kolumbijské ministerstvo kultury, Kolumbijský národní symfonický orchestr a arcibiskupství. Každý měsíc – od března do září - budou v největší kolumbijské katedrále a jedné z největších v Jižní Americe prezentovány varhanní skladby Johanna Sebastiana Bacha jako pocta velkému hudebníkovi a skladateli.

Jedná se o mimořádnou událost v rámci celého jihoamerického kontinentu, na které setkají vynikající představitelé různých varhanních škol, zemí i generací s cílem interpretovat kompletní varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha na monumentálním čtyřmanuálovém nástroji, postaveném v roce 1890 v Barceloně, který nedávno prošel rozsáhlou a velmi zdařilou rekonstrukcí firmy Gerhard Grenzing. V Kolumbii považují tyto varhany za národní klenot, a proto se rozhodli představit je prostřednictvím Bachovy varhanní tvorby veřejnosti. Nás může těšit, že cyklus Bach v Bogotě má také velice výraznou českou stopu, neboť tím, komu se dostalo cti tento významný projekt zahájit, byl varhaník Pavel Svoboda.

 

Pavel Svoboda (foto Honza Ježdík)

Před několika dny jste se vrátil z hlavního města Kolumbie, kde jste 25. března zahájil cyklus Bach v Bogotě. Co je cílem cyklu, který skončí 23. září?

V první řadě rozeznít úžasné varhany v tamější katedrále, které byly před rokem zrekonstruovány a rozšířeny firmou Gerhard Grenzing. Je to jeden z nejlepších nástrojů, na který jsem kdy hrál.

Varhany byly postaveny v roce 1890. Přibližte váš pohled na tento nástroj?

Z části se jedná o starý španělský nástroj, který byl ale fenomenálním způsobem zakomponován do „novostavby“ čtyřmanuálového stroje s pedálem. Ve výsledku se tam senzačně hraje jak hudba barokní, romantická, tak i soudobá, rejstříky se báječně pojí a zvuk je mohutný, aniž by byl ostrý. Bylo to pro mne velké překvapení a potvrdil jsem si, že pokud rekonstrukci dělá skutečně špičková firma a koordinuje ji někdo, kdo má jasnou vizi, můžou fungovat různorodé koncepce nástroje.

Kdo koncerty organizuje?

Zvací dopis měl hlavičku Orquesta Sinfónica Nacional de Colombia. Setkával jsem se tam ale i s lidmi z kolumbijského ministerstva kultury či arcibiskupství.

Pořadatelé proklamují, že k účasti pozvali sedmnáct nejuznávanějších varhaníků světa. Stal jste se tedy součástí vybrané společnosti – považujete to za jeden z vrcholů vaší dosavadní kariéry?

Nevím, neviděl bych to tak pateticky. (smích) Bylo mi potěšením zahájit festival, kde vystoupí Matthias Havinga, Dexter Kennedy či Hans Fagius. Všech si velmi vážím.

Vloni jste se stal laureátem prestižní soutěže Bach-Wettbewerb Leipzig. Byl právě tento úspěch vstupenkou do Bogoty?

Roli to hrát mohlo – důsledkem mého umístění na soutěži v Lipsku je řada koncertů, ale tento oficiálně ne.

Jaké skladby jste zvolil pro zahájení cyklu?

Hrál jsem vybraná preludia a fugy, které jsem prokládal různými chorály. Pořadatel byl náročný, vyměnili jsme si mnoho e-mailů. Přál si ucelené cykly a trval na výběru takových chorálů, které odpovídají aktuálnímu období v církevním roce. Rád jsem vyhověl a uzavřel Fantasií a fugou g moll.

A jak reagovalo publikum?

Skvěle. V katedrále bylo úplně plno, celkem prý téměř dva tisíce lidí. Někteří se ani dovnitř nevešli, tak stáli a poslouchali venku! Varhanní koncert je pro ně evidentně něco mimořádného a exotického.

Zazní během šesti měsíců trvání projektu kompletní dílo Johanna Sebastiana Bacha?

To jsem nekontroloval, ale pravděpodobně ano, vzhledem k množství koncertů a požadavkům pořadatele na neopakující se skladby.

Zná Kolumbie, potažmo Jižní Amerika, dobře varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha, nebo ho začíná objevovat?

Běžná veřejnost asi tolik ne, ale nadšenci a lidi z oboru velmi. Dělal jsem tam rozsáhlý rozhovor do jejich časopisu o klasické hudbě – ptali se na neuvěřitelné detaily, které mne i zaskočily. Pořadatel znal detailně skladby podle čísel katalogu Bach Werke Verzeichnis.

Podle dostupných informací jste během pobytu v Bogotě vedl i masterclass. Komu byl kurz určen?

Varhaníkům z Kolumbie, přijelo jich pět. Byli velmi zvídaví, šikovní a hráli nelehké věci.

Jak je to tam s jejich výukou?

Na univerzitě se varhany zatím neučí, ale připravují otevření oboru. Hledají z Evropy vyškoleného varhaníka, který je ochoten se tam natrvalo přestěhovat a naučit se španělsky. Tuto nabídku jsem z mnoha důvodů nemohl přijmout a rád ji doporučím svým kolegům.

Připravujete projekt, jehož cílem je nastudovat a veřejně uvést kompletní varhanní dílo Johanna Sebastiana Bacha. Prozradíte, v jaké fázi se nacházíte?

Detaily budou zveřejněny v prosinci, ale snad můžu prozradit, že zahajovací koncert se uskuteční v rámci festivalu Pražské jaro 2018.

Jaké další koncerty nebo projekty jsou před vámi?

Koncertů je řada, těžko se vybírá, v úterý 4. dubna hraji Suitu pro varhany a smyčce s Komorní filharmonií Pardubice v rámci Pardubického hudebního jara. Ale rád bych zde zmínil také novinky z pražské Hudební fakulty Akademie múzických umění, kde jsem od února vedoucím Oddělení historicky poučené interpretace. Chtěl bych zdůraznit, že se v tuto chvíli nejedná o akreditovaný program v oblasti staré hudby. Interpretační kurzy a další aktivity se konaly již dříve, nyní je cílem lepší nabídka, koordinace a propagace. Svým způsobem se jedná o servisní oddělení i pro studenty „moderních“ nástrojů, kteří mají zájem se rozvíjet i tímto směrem a chtějí se účastnit kurzů, přednášek a tak dále.

Budete o akreditace usilovat?

To je otázka spíše na vedení školy. Osobně pozoruji velký zájem, na místě je hlubší diskuse a analýza, zda a co je vlastně potřeba. Je to zajímavá a tvůrčí práce. Pokud se ale v budoucnu bude jednat o katedru či akreditovaný program, domnívám se, že je u nás řada erudovanějších a respektovanějších osobností, které by to mohly řídit.

Děkuji za rozhovor.

 

VIZITKA

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář