České opery na světové náměty (2)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ještě zmiňme dvě inspirace polskou literaturou. Opera Vanda Antonína Dvořáka, odehrávající se v pohanské době, vychází z pověstí o krakovské kněžně Wandě, kterou mimo jiné ztvárnil Julian Surzycki. Libreto napsali Václav Beneš Šumavský a František Zákrejs a Dvořákova třetí opera, která se populární nikdy nestala, měla premiéru v Prozatímním divadle 17. dubna 1876. Nejslavnější román polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze Quo vadis z roku 1896, odehrávající se v antickém Římě za vlády císaře Nerona, dostal operní podobu už v roce 1909, kdy ji zkomponoval dnes zapomenutý francouzský skladatel Jean Nouguès. Brzy se dočká operní verze nové: podle Sienkiewiczova románu nyní tvoří operu skladatelka Sylvie Bodorová (nar. 1954) na objednávku Divadla J. K. Tyla v Plzni; premiéra je naplánována na rok 2022.

Jiné náměty
Na závěr ještě alespoň tři inspirace literaturou řeckou, belgickou a dánskou. Bohuslav Martinů si pro svou předposlední operu Řecké pašije (The Greek Passion) jako předlohu vybral román řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný z roku 1954 a libreto v angličtině si napsal sám. Premiéry se ale už nedožil. Premiéra druhé verze, dokončené v roce 1959, kdy Martinů zemřel, se konala (s německým textem) v Curychu 9. června 1961 a premiéra první verze z let 1954–1958 s anglickým textem až 20. července 1999 na festivalu v Bregenzu. U nás se opera poprvé hrála s českým textem v Janáčkově divadle v Brně 3. března 1962.

Román belgického spisovatele píšícího francouzsky Charlese de Costera Pověst o Ulenspieglovi z roku 1867 (česky též jako Čtení o Ulenspieglovi nebo Legenda o Ulenspieglovi), zpracovávající romantické legendy o lidovém hrdinovi Tillu Ulenspiegelovi, si jako námět pro svou další operu po Bratrech Karamazových zvolil Otakar Jeremiáš. Dílo s názvem Enšpígl na libreto Jiřího Mařánka vznikalo již od roku 1936 a pak v letech okupace, premiéry se dočkalo v Národním divadle 13. května 1949.

O. Jeremiáš: Enšpígl – 13.05.1949 (foto Josef Heinrich / archiv ND)

Až 51 let po svém vzniku a po smrti autora se premiéry dočkala komická opera Miloše Vacka (1928–2012) Císařovy nové šaty podle stejnojmenné slavné pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena z roku 1837. Libreto napsal Miroslav Homolka a Vacek operu dokončil v roce 1962, kvůli satirickému libretu a kritickým poznámkám vůči politikům však skončila na dlouhá léta v trezoru a premiéra se konala až 13. října 2013 v Komické opeře v Berlíně; objevil ji německý dramaturg Ulrich Lenz.

Světový námět zvolil pro svoji operu South Pole (Jižní pól) na libreto Toma Hollowaye také Miroslav Srnka (nar. 1975); dílo o polárních badatelích Scottovi a Amundsenovi vzniklo na objednávku Bavorské státní opery v Mnichově, kde mělo 31. ledna 2016 svou premiéru, a to za řízení zdejšího šéfa Kirilla Petrenka, v režii Hanse Neuenfelse a za účasti hvězd Thomase Hampsona (Amundsen) a Rolanda Villazóna (Scott) v hlavních rolích. Jižní pól byl nominován na International Opera Awards v kategorii nejlepší světová premiéra.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na