Chystá se vzkříšení Pražského zjevení dionýského, velkolepé podívané z habsburského dvora

Přípravou rekonstrukce barokního divadelního představení Pražské zjevení dionýské, které se v Praze uskutečnilo přesně před čtyřmi stovkami let, se bude zabývat víkendová mezinárodní konference. Sejdou se na ní umělci mnoha oborů i vědci zabývající se historickým divadlem, tancem a hudbou. Na letošní červenec se pak připravuje inscenace rekonstruovaného představení, které uspořádaly české stavy pro císaře Matyáše na Pražském hradě 5. února 1617. Je považováno za jedno z prvních baletních představení v českých zemích.

Pražský hrad – 1607 (zdroj cs.wikipedia.org/nakladatel Vilímek Praha – J. Kosina; Jiljí Sadeler)

Pražské zjevení dionýské (Phasma Dionysiacum Pragense) bylo podle odborníků první hudebně taneční představení italského typu v oblasti na sever od Alp. Je považováno za jedno z nejvelkolepějších hudebně tanečních představení na habsburském dvoře v Praze. V neděli 5. února v roce 1617 zahajovalo třídenní slavnosti na konci masopustu.

Podle pramenů se jednalo o dramatické pásmo různých scén s postavami antických bohů, héroů, umělců a alegorických figur v kombinaci zpěvu, hudby a tance – taková představení se pořádala od šestnáctého století ve Florencii nebo Mantově. Libreto napsal Ital Giovanni Vincenzo d’Arco, který v inscenaci také účinkoval. Autoři hudby, zpěváci a muzikanti jsou dnes neznámí, ale s největší pravděpodobností i oni pocházeli z Itálie.

Podle České divadelní encyklopedie byl původcem celé nákladné produkce místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který chtěl složit poctu habsburské dynastii – na premiéře ji ztělesňoval císař Matyáš a jeho manželka Anna, dcera Ferdinanda Tyrolského. Představení se odehrálo ve Vladislavském sále ve Starém královském paláci.

Inscenace obsahovala veškeré barokní rekvizity, kulisy, kostýmy i tehdy nejmodernější jevištní techniku včetně spouštěcího stroje “deux ex machina”, podobně tomu bylo s hudebními i tanečními prvky.

Přesně na výroční den uvedení hry, tedy na neděli 5. února, se pro účastníky konference připravuje exkurze do této části Pražského hradu. V sobotu se v prostorách HAMU na Malostranském náměstí bude debatovat o významu představení. Badatelé z oblasti historické, literárně-jazykové, hudební, divadelní, výtvarné a taneční budou zkoumat a konfrontovat různé aspekty vzniku i realizace této slavnosti.

Zaměří se na historický kontext události v předvečer třicetileté války, návaznost na italskou tradici hudebně tanečních představení, evropskou divadelní a taneční scénu té doby, výklad dochovaných rytin či literární analýzu libreta. Konference se zúčastní i dirigent Marek Štryncl či italský režisér Lorenzo Charoy, kteří 4. července uvedou rekonstrukci inscenace v Praze a 13. července ve Valticích, kde je jedno z dochovaných barokních divadel.

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář