Číšník od Šroubka, který se stal ikonou ostravské opery. Před 30 lety zemřel režisér Ilja Hylas

  1. 1
  2. 2
  3. 3
25. července před třiceti lety zemřel významný český operní režisér druhé poloviny dvacátého století, jehož život a úspěchy byly především spjaty s Ostravou, v níž strávil téměř tři desítky let, Ilja Hylas.
Ilja Hylas (zdroj NDM Ostrava / foto František Krasl)

Osobnosti české opery

Ilja Hylas se narodil 12. března 1922 ve středočeském Malešově v rodině s dlouhou muzikantskou tradicí. Jeho otec patřil k těm českým hudebníkům, jimž vzdal hold Eduard Bass v Cirkusu Humberto. Hudební talent a s ním spjaté všestranné kumštýřské vlohy si s sebou na svět přinesl i syn Josef. Od útlého dětství hrál na několik nástrojů, působil v kapele svého otce a zpíval v místním pěveckém sboru. Když mu bylo patnáct let, vydal pod pseudonymem Ilja svazeček básní a od té doby se v uměleckém světě Josef Hylas proměnil v Ilju Hylase.

Vyučil se číšníkem v Grandhotelu Šroubek a nějakou dobu jako číšník pracoval, aby si vydělal na studium na konzervatoři, kde nejprve studoval hru na hoboj u profesora Josefa Dědy, aby posléze přešel na obor zpěv k profesorům Hilbertu Vávrovi a Dmytro Levytskému. U profesora Ferdinanda Pujmana navštěvoval lekce operní režie. V době okupace se živil jako sborový zpěvák ve vinohradské operetě a na dalších scénách, vystupoval i jako kabaretiér, při čemž využíval i svůj literární talent.

Rozhodujícím momentem v životě Ilji Hylase byl rok 1945, kdy se stal členem nově vzniklé Opery (později Velké opery) 5. května. Přínos tohoto souboru, kterému byl dán jen krátký život tří let, by měl být neustále připomínán. Pod moudrým vedením skladatele Aloise Háby se tu sešla skupina nadšených mladých tvůrců, za všechny jmenujme alespoň dirigenty Karla Ančerla, Roberta Brocka (a tehdy začínajícího Bohumila Gregora, dirigenta a režiséra v jedné osobě Václava Kašlíka, režiséra Alfréda Radoka a scénografa Josefa Svobodu), která se rozhodla prolomit zavedené inscenační tradice v opeře a proměnit operu v moderní aktivní divadlo.

Tvůrčí prostředí tohoto souboru nabité energií ovlivnilo velkou řadu svých mladých členů, zpěváků i muzikantů, na celý život. A patřil mezi ně i mladý tenorista Ilja Hylas. Byl pověřován drobnějšími a posléze většími úkoly, v nichž se dokázal prosadit i jako dobrý charakterní herec. Jmenujme například Alcindora v Pucciniho Bohémě, knížete Yamadoriho v Madame Butterfly a Spolettu v Tosce, Gastona ve Verdiho Traviatě a Borsu v Rigolettovi, Jendu ve Vomáčkově Vodníkovi, role Kleofáše a Baltazara v Křičkových Českých jesličkách a především Warnemana ve Smetanových Braniborech v Čechách, Vaška v Prodané nevěstě a Váňu Kudrjáše v Janáčkově Kátě Kabanové.

Hylasovo působení ve Velké opeře se pro něj stalo další, mimořádně důležitou uměleckou i životní školou, která se posléze velmi pozitivně projevila v jeho umělecké kariéře.

Po násilném zrušení Velké opery 5. května, které provedl v roce 1948 ministr Zdeněk Nejedlý, přešel Ilja Hylas s celým souborem do svazku Národního divadla, kde působil ve funkci asistenta režie a interpreta menších a středních tenorových rolí.

Do ostravského Státního divadla přišel v roce 1949 nový šéf Rudolf Vašata, který spolu s režisérem Bohumilem Hrdličkou nastoupil razantně cestu velmi koncepčního budování souboru. Sledoval tím záměr navázat na dobré výsledky z minulosti a rozvíjet úroveň, kterou ostravská opera získala především během Vogelovy téměř sedmnáctileté éry v letech 1927-1943. Jasně se rýsovalo, že po mimořádně talentovaném Bohumilu Hrdličkovi pokukuje Národní divadlo. Rudolf Vašata hledal potenciální náhradu a měl šťastnou ruku. Do Ostravy povolal Ilju Hylase a ten se 15. září představil poprvé Ostravákům jako režisér v premiéře Lucerny Vítězslava Nováka, kterou pohostinsky dirigoval Jan Hus Tichý.

Předpoklad Hrdličkova odchodu se v sezoně 1951-1952 naplnil. Hrdlička ještě stačil inscenovat dvě vysoce úspěšné inscenace, Smetanova Dalibora a Verdiho Maškarní ples, a odešel do Národního divadla. V té době se třicetiletý Ilja Hylas stal jediným kmenovým režisérem ostravské opery. V prvních dvou sezonách ho čekaly velmi zajímavé a různorodé úkoly. Po Lucerně následovali Kovařovicovi Psohlavci, Mozartova opera Così fan tutte, na začátku další sezony pak v rychlém sledu Smetanova Hubička a Verdiho Aida, dále Pozdvižení v Efesu Iši Krejčího a nakonec mimořádně náročný úkol, československá premiéra Čajkovského opery Čarodějka. Ilja Hylas v této režisérské zkoušce dospělosti obstál na výbornou. Vašatova a Hylasova inscenace díla Petra Iljiče Čajkovského byla vyznamenána státní cenou.

Ilja Hylas prokázal, že je správným mužem na správném místě. Splnil Vašatovy předpoklady a stal se mu dobrým pomocníkem v jeho snaze o profil souboru. Hylas dokázal zúročit zkušenosti ze své sólistické a asistentské praxe. Propojil moderní přístup k inscenaci, který získal během svého angažmá ve Velké opeře, s prvky stylu práce v Národním divadle. Jeden z našich nejkvalitnějších, nejfundovanějších, ale také nejpřísnějších operních kritiků, zesnulý Jiří Fukač velmi přesně zhodnotil styl Hylasovy práce ve svém medailonku ve sborníku Postavy brněnského jeviště, když napsal: „Ve svých režijních koncepcích zdůrazňuje Ilja Hylas v návaznosti na pujmanovskou tradici důležitost vazby jevištního dění na strukturu partitury a nutnost individuální práce s protagonisty, jimž ovšem ponechává značný akční prostor.“

Ilja Hylas za režisérským pultem (zdroj NDM Ostrava / foto František Krasl)

V tomto duchu Ilja Hylas pracoval i se sborem. Nikoli náhodou k jeho špičkovým inscenacím pravidelně patřily opery s velkým komparsovým obsazením, ať se to týkalo titulů operní romantické tvorby anebo titulů moderních. Protože sám byl výtvarně nadán a ve volných chvílích se rád zabýval malířstvím, měl vrozený cit pro scénografii. Spolupracoval vesměs se špičkovými výtvarníky, jakými byli Zbyněk Kolář, Květoslav Bubeník, plzeňský Vladimír Heller a ostravští scénografové Vladimír Šrámek či Otakar Schindler. Měl vrozený cit pro využití světelného parku, prostě byl z těch, kdo dokážou na jeviště a na herce pořádně posvítit.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na