Cizopasník, nebo originální tvůrce? Umění, nebo jen umění provokovat?

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Kdyby si pan Klingsor, s nímž jsme se seznámili v neděli 4. června, vedl deník, mohl by poslední záznam znít asi takto: „Milý deníčku! Jak jsem se doslechl, chce mi zase někdo ukrást posvátné kopí. Ten chlap se jmenuje Zed a hrál roku 1974 hlavního hrdinu ve filmu Zardoz. Hned jsem podnikl protiopatření. Jsem sice docela dobře jištěn svou skupinou Manga Girls. V tomhle případě jsem ale šel najisto a přivolal jsem Barbarellu. Ta Zeda natolik pobláznila svými půvaby, že ho kopí úplně přestalo zajímat a jako zběsilý začal pobíhat kolem mé chaty! Já se v ní pak klidně uvelebil a ukojil se se svým plyšáčkem. Pak jsem ho uškrtil a vyhodil z okna. Já vím, to ode mě nebylo hezké. Tak jsem ho zkoušel oživit, srdeční masáží. Ale ono to nešlo. Tak jsem si nasadil na hlavu odpadkový koš. A do pusy jsem si dal toaletní papír a nechal ho viset z okna. Je to zvláštní: Jak se může cítit takový toaletní papír?! A najednou vypukl požár. Vyběhl jsem ven a se Zedem odplul na kanoi.“

Jeden nonsens za druhým
To pochopitelně nejsou zážitky onoho Klingsora, jehož známe z Parsifala Richarda Wagnera. Jeho dílo má od nynějška soudobého jmenovce. Jmenuje se Mondparsifal a vznikl na objednávku festivalu Wiener Festwochen. Text a hudba jsou od Bernharda Langa, výpravu a režii vytvořil Jonathan Meese. Něco tím sledoval. Skandální umělec, který na sebe upozornil hitlerovským pozdravem na jevišti, byl pověřen režií Wagnerova Parsifala v Bayreuthu pro rok 2016. Kvůli sporům byl dva roky před premiérou z inscenace odvolán. To udělal Bayreuth dobře. Od nynějška víme, čeho se Zelený pahorek vyvaroval. A teď to bije do očí v Divadle na Vídeňce.

Jonathan Meese, Bernhard Lang: Mondparsifal Alpha 1-8 (Erzmutterz der Abwehrz) – Wiener Festwochen 2017 (zdroj jonathanmeese.com / foto © Jan Bauer)

Meeseho zvláštním znakem není ani tak jeho dílo jako pohled na svět. Člověk, který pomalovává plátna kolečky, čmárá triviální literaturu verzálkami a přitom má zvláštní zálibu ve slově „Erz“ (to jest bronz) a vyrábí málo vtipné slovní hříčky – jako například „(H)erzblut“ (Herzblut – krev srdce) nebo dr. Mabusen (Busen – prsa), je v první řadě propagandistou svého vlastního kosmu. V křivolakém rozvádění myšlenky, že život se má s uměním spojit, žádá nahrazení demokracie „diktaturou umění“. Pojem však ponechává tak otevřený, že se na něm žádný stát nedá vytvořit, a už vůbec ne totalitní. „Umění = Barbarella“, „Umění = Barbapapa“, dekretuje na cedulkách, které lze v současné době vidět v Kunsthistorickém muzeu.

Co všechno je pro Meeseho umění, o tom nás teď poučí čtyři operní hodiny. Je tu Richard Wagner, který zmizí v lednici bohatě zásobené salámy; rytířský řád vlasatých Vulkánců; Amfortas pohybující se v elektrickém invalidním vozíku a netrápí ho jizva, nýbrž spirála, která se (au!) otáčí. Odhalení grálu se odehraje před kosmickou lodí (pardon, kosmickým vrakem) a z provaziště se k tomu snese mořská houba SpongeBob z amerického kresleného seriálu. Vulkánci přinesou železný kříž, ale nepředvedou hitlerovský pozdrav, paže zvedou obě. Zed neboli Parsifal se přitom ve skleněné kupoli „baví“ s dřevěnou pannou. „Víš, co jsi spatřil?“ ptá se ho pak Gurnemanz Wagnerovými slovy. No, asi nic moc.

Jedno je fakt: Meese otevírá prostor k asociacím. Co má ale jeho nesmyslná skládačka společného s Wagnerovým „čistým bloudem“, který má spasit chřadnoucí rytířský řád, zůstává záhadou. Dekorace této hlouposti, odehrávající se na Měsíci, jsou zrovna tak banální, jako libovolné. Klidně mohl Parsifal vystoupit jako Errol Flynn, Kundry jako disneyovská kachna Gundel Gaukeley a Klingsor jako švestkový koláč.

Opakování jako tik
A tomu ještě naprostá režisérská neschopnost. Meeseho debut v tomto oboru je performance, v níž nařizuje představitelům sebou čtyři hodiny infantilně škubat. Radši si ještě jednou sáhnout do rozkroku, radši si hrát s dětskými pistolkami, než aby se chvilku nic nedělo! Neměl se tu vlastně vyprávět nějaký příběh, například o Parsifalovi?

Měl, ale to nikoho netrápí. Ani skladatele Langa. Svým nejoblíbenějším stylovým prostředkům dá volný průběh a Klangforum Wien (za řízení Simone Young) zní s neustálým opakováním taktů jako prasklá gramofonová deska – což je osud, který postihl i slova textu (většinou převzatá z Wagnera). Daniel Gloger (Parsifal), Magdalena Anna Hofmann, Wolfgang Bankl a Tómas Tómasson tedy říkají celé věty znova, znova, znova a znova. Ze začátku má sice docela půvab, jak se Lang na Wagnera stylově lepí a narušuje ho disonancemi a kňouravými smyčci; metoda se ale během čtyř spíš symfonických než hudebně-dramatických hodin opotřebuje, a později nastupující schematické užití swingu nepřináší (s výjimkou saxofonového sóla Geralda Preinfalka) žádnou změnu, která by stála za pozornost. Kupodivu bylo na konci víc volání bravo než bučení. Meese se k tomu šklebil, škubal sebou a salutoval před „věcí svého šéfa – uměním“. Parsifal jako špatný „SchErz“ (Scherz – vtip, Erz – bronz).

(Wiener Zeitung – 6. června 2017 – Christoph Irrgeher)

Jonathan Meese, Bernhard Lang: Mondparsifal Alpha 1-8 (Erzmutterz der Abwehrz) – Wiener Festwochen 2017 (zdroj jonathanmeese.com / foto © Jan Bauer)


Wiener Festwochen 2017
Mondparsifal Alpha 1-8 (Erzmutterz der Abwehrz)
Hudební nastudování: Simone Young
Režie, scéna a kostýmy: Jonathan Meese
Spolutvůrce scény: Jörg Kiefel
Spolutvůrce kostýmů: Jorge Jara
Světlo: Lothar Baumgarte
Choreografie: Rosita Steinhauser
Zvuková režie a design: Peter Böhm, Florian Bogner
Dramaturgie: Henning Nass
Klangforum Wien
Arnold Schoenberg Chor
(koprodukce Wiener Festwochen / Berliner Festspiele)
Premiéra 4. června 2017 Theater an der Wien Vídeň

Amphortas / Amfortas – Tómas Tómasson
Gurnemantz / Gurnemanz – Wolfgang Bankl
Parzefool / Parsifal – Daniel Gloger
Clingsore / Klingsor – Martin Winkler
Cundry / Kundry – Magdalena Anna Hofmann
1. Gralsritter – Alexander Kaimbacher
2. Gralsritter – Andreas Jankowitsch
1. Knappe – Johanna von der Deken
2. Knappe – Sven Hjörleifsson
4 Blumenmädchen – Manuela Leonhartsberger, Xiaoyi Xu, Melody Wilson, Marie-Pierre Roy

www.festwochen.at

Přeložila Vlasta Reittererová

Reklama
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Hodnocení

Vaše hodnocení - Lang/Meese: Mondparsifal Alpha 1-8 (Erzmutterz der Abwehrz) (Wiener Festwochen 2017)

[Celkem: 2    Průměr: 3.5/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na