Co přichystal FOK pro sezónu 2011/2012?

  1. 1
  2. 2

Dva největší pražské orchestry již představily svou programovou nabídku pro příští sezónu. Po České filharmonii se dnes podívejme, co pro nás chystá Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a Koncertní jednatelství FOK.


Úvodní slovo programové brožury shrnuje témata, která vedou napříč všemi řadami: propagace současných českých skladatelů a skladatelek (rezidenčním skladatelem bude Juraj Filas), uvádění velkých orchestrálních děl světových autorů 20. století, zaměření na sólový (především ženský) hlas a také uvádění skladeb „posluchačsky vděčných“. Osobně sice moc nechápu, jak může sál pořád a pořád plnit neustále omílaná Čajkovského Šestá nebo některé symfonie Beethovenovy či Brahmsovy, ale je-li tomu tak (nemám důvod nevěřit), jde o pochopitelné vyvažování jinak poměrně neotřelého a v každém případě obdivuhodného repertoáru. Na obzvláště zajímavé koncerty bych Vás rád upozornil, jde samozřejmě o výběr zcela subjektivní.

Z orchestrálních cyklů A a B zřejmě zaujme koncert, kde bude Zdeněk Mácal dirigovat Poulencův Koncert pro varhany a Mahlerovu Šestou symfonii. Naprosto výjimečný bude koncert, na němž pod vedením Artura Tamaya zazní francouzské skladby 20. století: Oliviera Messiaena (Poèmes pour Mi), Arthura Honeggera (Symfonie č. 1) a konečně orchestrální dílo Pierra Bouleze (konkrétně „…explosante/fixe…“ Tento autor je u západních symfonických orchestrů již poměrně samozřejmou (neříkám častou) součástí repertoáru, nyní něco uslyší mimo festivaly i Praha. Nás, co máme rádi operu, jistě potěší koncertní provedení Bartókovy jednoaktové opery Modrovousův hrad. V hlavních rolích se představí Elena Zhidkova a Albert Dohmen! Program je doplněn Messiaenovými Trois petites Liturgies de la présence divivne, dirigovat bude šéfdirigent orchestru Jiří Kout. Z českých skladeb bych chtěl upozornit na úžasnou Vokální symfonii pro mezzosoprán, recitátora, sbor a orchestr Vladimíra Sommera. Sólový part zazpívá Dagmar Pecková, která bude příští sezónu rezidenční zpěvačkou FOK.


Orchestrální cykly C a D mají konzervativnější dramaturgii, zaujme Mahlerova Píseň o zemi pod taktovkou Jiřího Kouta. Tomáš Netopil vystoupí s Webernovou úpravou Bachovy Fugy a 6 voci, Bartholdyho Reformační (to je ona, jež cituje stejný chorál jako Wagner v Parsifalovi) a Blochovy rapsodie Schelomo, v níž violoncellový part provede Jiří Bárta. Své zájemce si jistě najde Brucknerova Symfonie č. 9 (Jiří Kout) nebo právě Čajkovského a Schubertovy Šesté (Zdeněk Mácal). Poslední koncert se bude nést ve znamení oblíbených drobnějších skladeb (Čajkovského Romeo a Julie, Španělské capriccio Rimského – Korsakova, Borodinovy Polovecké tance) a čísel z Wagnerových oper Tannhäuser a Lohengrin. Dirigovat bude opět Jiří Kout, spoluúčinkovat Pražský filharmonický sbor.

Připraven je nedělní rodinný cyklus za výhodné ceny (zejména pro děti), zazní zde slavné české maličkosti, Brittenův Průvodce mladého člověka orchestrem a mnoho skladeb 20. století. Osobně si nenechám ujít poslední koncert, kde uslyšíme Telemannův Koncert pro tři trubky, dva hoboje, tympán, smyčce a continuo, Danziho Sinfonii Concertante in Es pro dechové nástroje a orchestr a Lukášovo Concerto grosso. Další rodinnou řadou je Hudba na dotek, příští rok ve znamení živlů.

Koncertní jednatelství FOK organizuje oblíbenou řadu Světová klavírní tvorba, jejíž koncerty se konají v Rudolfinu. Aniž bych chtěl význam jednotlivých vystupujících snižovat, opravdu světová jména v nich letos nenajdeme – až na jedno: Elisabeth Leonskaja. Zážitkem budou ale určitě i ostatní večery, naše umělce zastupují výborní Tomáš Víšek a Adam Skoumal.


V řadě Komorní hudba zazní především skladby první vídeňské školy kombinované s českými autory 19. – 21. století. Většina našich čtenářů a čtenářek by si neměla nechat ujít písňový recitál Simony Houda Šaturové, na kterém zazní skladby od Schuberta po Berga a Hindemitha. Mým soukromým tipem je koncert Komorního orchestru Pražských symfoniků (Hindemith: 5 kusů pro smyčce, Filas: koncert pro violu a orchestr – světová premiéra, Stravinskij: Capriccio pro klavír a orchestr, Rota: Koncert pro smyčce).
Řada Stará hudba přiveze světově uznávané The King´s Singers, soubor Los Otros a Concerto Italiano s jeho uměleckým vedoucím Rinaldem Alessandrinim. Na koncertě Ensemblu 18+ (dirigent Vojtěch Spurný) zazpívá Dagmar Pecková árie z opery Dido and Aeneas a Haydnovu Ariadnu na Naxu. V závěru sezóny vyslechneme Brockesovy pašije Georga Philippa Telemanna v podání Pražského barokního souboru a Octopus Pragensis (dir. Vojtěch Jouza).
Převážně stará hudba bude znít i v cyklu Varhany, cembalo, kladívkový klavír. Giedré Lukšaité-Mrázková provede výběr z Dobře temperovaného klavíru, Markéta Cukrová zazpívá za doprovodu Mahana Esfahaniho Haydnovy a Tomáškovy písně a sólový cembalový recitál má připraven také již zmiňovaný Rinaldo Alessandrini. Na konci sezóny představí Tomáš Flégr méně známé nástroje virginal, muselar a regal.
Do populárního cyklu byli zahrnuti např. Dan Bárta, Linha Singers nebo Lúčnica. Nově byl zařazen Sborový cyklus, zahrnuje čtyři koncerty Kühnova smíšeného sboru, Pražského komorního sboru, Foersterova komorního pěveckého sdružení a Pražského filharmonického sboru. V kostele sv. Šimona a Judy zazní výhradně díla a capella.
A konečně výběr z mimořádných koncertů: 28. října Má vlast tentokrát pod taktovkou Łukasze Borowicze, pěvecký recitál Dagmar Peckové, novoroční Slovanské tance s Charles Olivieri-Munroem a Dvořákova Stabat Mater s mladými českými sólisty a sólistkami. 5. dubna přijede Gustav Mahler Jugendorchestra a Ingo Metzmacherem. Na koncertě zazní Wagnerova předehra k Tristanovi a Isoldě a Liebestod (zpívat bude bayreuthská Isolde Iréne Theorin) a dále skladby Weberna, Zimmermanna a Skrjabina.
  1. 1
  2. 2

Související články


Reakcí (3) “Co přichystal FOK pro sezónu 2011/2012?

  1. nevím, kdo je podle autora článku pianista "světového jména", ale troufnu si tvrdit, že jména jako ingrid fliter a či ingolf wunder zná každý, kdo se v této sféře jen trochu orientuje. ostatně oba, kromě toho, že jsou skvělými interprety, mají smlouvu u renomovaných vydavatelství (ona u EMI, on u DG) a oba zdobí vavříny z nejslavnější světové klavírní soutěže…
    údiv nad tím, že čajovského šestá nebo beethovenovy a brahmsovy symfonie stále ještě dokažou plnit koncertní sály, bych pochopil u průměrného posluchače současné populární hudby, avšak na tomto blogu působí poněkud hloupě – že by na těchto symfoniích přece jen bylo něco výjimečného a nadčasového?
    někoho erudovanějšího byste tu neměli?

Napsat komentář