Čtenáři blogují: Magická síla oratoria Mesiáš zahájila festival Lípa Musica

Společnost ARBOR, která je organizátorem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, pořádá koncerty především v chrámech Libereckého, Ústeckého a Budyšínského kraje. Úvodní koncert za podpory Libereckého kraje však zařadila již tradičně do Divadla F. X. Šaldy, ačkoliv šlo o vysloveně náboženské téma. Jako úvodní dílo festivalu letos zaznělo oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela.

G. F. Händel: Mesiáš – Collegium 1704 na MHF Lípa Musica 2020 (foto Martin Špelda)

Oratorium Mesiáš uvedl orchestr Collegium 1704 spolu se sborem Collegium Vocale. Dílo zaznělo za výrazné morální podpory příznivců z veřejnosti, i když už bylo jasné, že půjde o rouškové představení.

Koncert byl zahájen ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica Martinem Prokešem, i když ještě předtím diváky pozdravili hejtman Libereckého kraje Martin Půta a radní pro kulturu Květa Vinklátová. Dramaturgie českolipského festivalu vychází z dlouholetých zkušeností a znalostí ale i z náklonnosti jejího ředitele k sakrální tematice, kterou Martin Prokeš, sám zpěvák, zná v širokém rozsahu. Mesiáš je náročným dvou a půl hodinové dílo, a to jak pro muzikanty, tak i posluchače.

G. F. Händel: Mesiáš – Václav Luks, Jaroslav Březina – Collegium 1704 na MHF Lípa Musica 2020 (foto Martin Špelda)

Oratorium bylo v Praze provedeno poprvé v Mozartově úpravě v roce 1804. Premiéru mělo však v Dublinu 1742. Libretista Charles Jennens vytvořil text k Mesiášovi na základě Bible krále Jakuba a překladů žalmů z anglikánské Knihy společných modliteb. Meditace o Ježíši Kristovi začíná proroctvím Izajáše a dalších starozákonních postab a zvěstováním pastýřům o Ježíšově narození. Druhá část se zaměřuje na utrpení Krista a je zakončená slavným a velmi oblíbeným motivem vzkříšení Aleluja. Třetí část vyzdvihuje Kristovo vzkříšení z mrtvých, nanebevstoupení a jeho oslavu v nebi. Händelovo velkolepé dílo se vymyká soudobým podobným skladbám a v mnohém předběhlo další kompoziční vývoj.

Pozorovat Václava Lukse za dirigentským pultem může být zážitkem stejně intenzivním jako poslech interpretovaných skladeb. Hudbu provozuje celým tělem a jeho ruce, hlava, tělo, ale i nohy se účastní dirigování. Výbušnost je tak vervní, že muzikanti i zpěváci nenechají nikoho na pochybách, že jeho nadšení sdílí. Repertoár těles, která založil v roce 2005 za účelem prezentace barokní hudby bývá pro mnoho posluchačů velmi objevný. Jednak se v totalitním režimu sakrální hudba koncertně neprovozovala a jednak zde není ani dostatek vhodných koncertních míst.

G. F. Händel: Mesiáš – Collegium 1704 na MHF Lípa Musica 2020 (foto Martin Špelda)

Rozsáhlost repertoáru obou těles vedených Václavem Luksem je opravdu velká. Udivující je také, že jde o vesměs poměrně mladé umělce, vyjadřující nikoli náboženskou fanatičnost, ale hluboký obsah hudby interpretované. Všichni účinkující v čele s dirigentem Václavem Luksem a sólisty Hanou Blažíkovou (soprán), Markétou Cukrovou (alt), Jaroslavem Březinou (tenor) a Romanem Hozou (bas) předvedli vynikající výkony a byli za to oceněni dlouhotrvajícím potleskem, takže si diváci jako přídavek vyslechli ještě jednou část Alejuja.

Závěrem lze říci, že koncert byl důstojným zahájením Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica a posluchači odcházeli velice spokojeni.

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments