Daniel Forró o svých skladbách

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Spirála 1 (pro klavír a koto, 9:00)
Skladba je založena na dvou typech hudebního materiálu v podobě spirály. Prvním je symetrická tónová série ze tří tetrachordů: Ab-Bb-D-Eb — E-F#-A-B — C-Db-F-G. Vyjádřeno v intervalech je to 2-4-1—(1)—2-3-2—(1)—1-4-2. Podařilo se mi je sestavit tak, že tvoří zároveň dvanáctitónovou řadu. Osa symetrie je na čísle 3, střední skupina je symetrická sama v sobě, třetí skupina je invertovaná první skupina. Ve výsledku je odlišná atmosféra skupin: první má moravský charakter (mixolydický nebo lydický tetrachord), střední skupina má čínský charakter (segment anhemitonické pentatoniky), poslední má japonský charakter (segment hemitonické pentatoniky hiradžoši). Už před lety jsem si povšiml, že moravský tetrachord je inverzí japonského a naopak, a využil jsem to v několika skladbách. Koto má třináct strun, poslední je naladěna na tón o dvě oktávy výše než první. V partu klavíru jsem tento princip rozvedl ještě dál a napojil na sebe několik těchto řad v celém rozsahu klavíru.

Další spirála je sestavena v harmonii, kde jsem použil moje oblíbené tritonové spoje durových a mollových trojzvuků – jsou využity všechny jejich možné kombinace, a je tam ještě víc sofistikované matematiky. Z tohoto konstruktivně připraveného materiálu jsem pak už volně invenčně komponoval skladbu, která využívá koto poměrně netypickým způsobem jako melodický i rytmický nástroj. Objeví se tu polyfonie, repetitivní minimalistické patterny, polyrytmy, polytempo, témbrové zvukové efekty a řada názvuků na moravskou, čínskou i japonskou hudbu.

Soundscape On the Shore 1Q4Q (pro elektronické nástroje, 9:17)
Jde o poctu významnému japonskému spisovateli Haruki Murakamimu, jehož díla skladbu volně inspirovala – název je parafrází na některá Murakamiho díla. Murakami jako milovník a znalec hudby různých stylů ve svých knihách často zmiňuje konkrétní skladatele a jejich díla a jeho romány obsahují odkazy na nejrůznější témata, mýty, japonské i západní reálie, literaturu i historii. Tato struktura a polystylovost se stala základem koncepce této skladby. Pracoval jsem se změnami hustoty informace v čase, s kontrasty hudebního materiálu, stylů, dynamiky, výrazu, metrorytmu, tempa, zvukového designu, s kompresí a expanzí informačního toku hudby a zvuku. Výrazný je kontrast snově meditativního, rytmicky amorfního a rozostřeného podkladu chorusového a echovaného klavíru, který tvoří zvukový základ skladby, a rytmicky, tempově i témbrově ostře konturovaných atonálních či hudebně tradičnějších stylových sekvencí. Všechny použité hudební styly jsou zmiňovány v Murakamiho díle – vážná hudba (baroko, Janáček), blues, jazz (swing, jazzová balada), latinsko-americká hudba (bossa nova), pop (Beatles) a folklor (havajský, řecký).

2012

Tři imprese z Tóhoku (pro elektronické nástroje, 2:50, 4:00, 4:46)
Jako základ pro improvizace jsem využil tři lidové písně z oblasti Tóhoku (prefektura Mijagi – rybářská píseň „Saitara buši“, prefektura Iwate – farmářská píseň „Nanbu uši oi uta“, prefektura Fukušima – píseň o horách „Aizu bandaisan“). Všechny tři melodie jsou v japonské půltónové pentatonice, každou jsem zpracoval jiným způsobem, harmonizace je západní.

První imprese má temnou, smutnou atmosféru s minimalistickým doprovodem dvojhlasu (zužující se a rozšiřující interval), při druhém opakování je využit kánon. Druhá imprese je postavena na chromatickém modálním basovém ostinatu klesajícího lamentového typu, které se jako passacaglia stále opakuje, vždy nově harmonizováno. Akordy i jejich spoje jsou relativně složité, chromatické a mají jazzovou atmosféru. Tu podporuje i zvuk saxofonu. Třetí imprese směřuje svým zvukem i harmonickými postupy k americkému rocku.

Variace na starý chorál (pro varhany, 10:00)
Poslední z mých skladeb pro varhany (hru na něj jsem studoval na konzervatoři). Výchozím tématem pro variace je Lutherova německá protestantská melodie „Erhalt uns Herr bei deinem Wort“, použitá i J. A. Komenským v jeho Amsterodamském kancionálu pod názvem „Soudce všeho světa Bože“. Byla použita v hudbě k seriálu ČST F. L. Věk a moc se mi líbila, je možné, že právě od té doby mám ve velké oblibě gotickou a renesanční hudbu a církevní chorály všeho druhu. Téma je variováno mnoha způsoby melodicky, harmonicky i rytmicky.

Lament (elektronické nástroje, 5:52)
Dílo v podobě smuteční passacaglie je věnováno památce obětí přírodní katastrofy v Tóhoku v roce 2011, bylo publikováno na CD Japanesque. Z mlhy elektronických zvuků se vynoří postupně gradující hlavní téma – chromatický bas harmonizovaný chromatickými spoji akordů, k tomuto základu se přidávají v kontrapunktu melodické hlasy využívající prvky lamentové melodiky (lyrická melodie sestavená z třítónového motivu, dvoutónové barokní vzdechy).

2013

Body Music Therapy projekt
Tento projekt považuji za svoje životní dílo. Jde o elektronickou meditativní a léčivou hudbu pro muzikoterapii. V plánu je celkem 60 CD, každé z nich zaměřené na jiný tělesný systém, orgán, problém či symptom, jsou zahrnuty i duševní stavy. Každé CD obsahuje asi 60 minut hudby ve dvanácti promyšleně sestavených skladbách o trvání 5 minut. Celé je to postaveno na přesvědčení, že pokud tělesné problémy a nemoci mohou mít svůj důvod v působení mysli, naopak je můžeme opět působením mysli vyléčit (psychosomatika, placebo efekt, celostní medicína…).

Využívám ve značné míře improvizaci a nejrůznější hudební styly a formy – jde tedy i o jakési kompendium všeho, co jsem se v životě v hudbě naučil. Mikrointervaly jsou užity také, ale limitovaně a cíleně (především pro harmonicky znějící akordy založené na řadě harmonických tónů). Do hudby nevnáším žádnou pseudovědeckou mystiku, ignoruji všelijaké esoterické nesmysly o léčivých frekvencích apod. Jde sice primárně o užitou hudbu, ale snažím se o to, aby byla kvalitní. Dosud jsem dokončil pět CD: Hudba pro srdce, Hudba pro mozek, Hudba pro plíce, Hudba pro žaludek, Hudba pro ženský reprodukční systém. Jde o dlouhodobý projekt, který mne zaměstná na mnoho let.

2014

Harukoma Chant Fantasy (různá obsazení, 11 minut)
Skladba je založena na kontrastu dvou kultur, Evropy a Japonska, konkrétně zpracovává téma smrti a svátku památky zesnulých. Zatímco buddhistické svátky o-bon uprostřed léta jsou veselé, plné radostné hudby, lidových slavností s hudbou a tanci v ulicích, rituálními ohni na horách, lampióny, ohňostroji, aby se duše zemřelých (které, jak Japonci věří, se vracejí na několik dní na místa, kde pobývaly během života) potěšily, křesťanské svátky Památky zesnulých jsou ponuré a smutné, konají se v sychravém, deštivém, mlhavém a depresívním podzimu. Také gregoriánský chorál nevyniká výrazně optimistickou náladou.

Tento kontrast v přístupu a vnímání smrti mne zaujal, pro jeho ilustraci hudebními prostředky jsem využil japonskou lidovou píseň „Harukoma“ (z horského městečka Gudžó-Hačiman v naší prefektuře Gifu) a gregoriánské chorály katolické mše za zemřelé – Rekviem. Kromě řetězení jejich variací zazní témata i spolu v syntéze.

2017

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na