Daniel Záboj o Spící krasavici v Liberci, Hana Turečková Polanská o odkazu moderny

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Týden s tancem (8) - od 20. do 26. února 2017. Dva choreografové nejen o svých nových projektech.
Spící krasavice – choreografie Daniel Záboj – foto ze zkoušky – DFXŠ Liberec 2017 (foto Lukáš Trojan)

S choreografem Danielem Zábojem nejen o Spící krasavici v Liberci

Liberecké divadlo F. X. Šaldy připravuje na 24. února premiéru Spící krasavice. Velký klasický titul je ovšem pro soubor tohoto typu náročný na personální zajištění, není tedy překvapením, že liberecký balet jde jinou cestou. K nastudování nové inscenace přizvala šéfka souboru Alena Pešková choreografa a tanečníka Daniela Záboje, který už dlouhý čas působí v Německu a české veřejnosti sešel z očí. V Liberci se ale představí už potřetí, po dřívějších titulech Harald, hvězda se vrací (2012) a Tančírna nevyslovených přání (2013).

Daniel Záboj – foto ze zkoušky Spící krasavice – DFXŠ Liberec 2017 (foto Lukáš Trojan)

Pod názvem Spící krasavice si divák obvykle představí výpravný klasický balet se sbory, nákladnými kostýmy. Jaká bude ta vaše? Stylově, technicky, esteticky…

Má verze je poplatná dnešní době, ale neztrácí na svém třpytu! Volil jsem neoklasický balet s moderními elementy. Má „Spící“ bude pro každého. Pro hudební nadšence, milovníky neoklasické baletní linie, ale i moderních prvků. Pro dospělé, rodiče, kteří se mohou zasmát dvojsmyslům nebo si vzpomenou na to, jaké to bylo vychovávat děti, a samozřejmě pro děti, které uvidí na jevišti kromě svých vrstevníků fantastické postavy jako pana Žabku, skoro ďábelského Car-Bosse, kozu, vlka, Modrého ptáka v kleci, ale i krásnou Auroru s její láskou, lékaře Désiré, neobvyklé rodiče a dobrou vílu paní Fialovou-Šeříkovou, která najde řešení na cokoli.

Znalci baletu se mohou těšit na virtuózní neoklasické duety – pas de deux na špičkách se špičkovou technikou za doprovodu živého orchestru s hudbou Petra Iljiče Čajkovského pod taktovkou Václava Zahradníka, dále humorná až groteskní sóla v klasické, ale i moderní formě, dynamické sbory a mystické momenty!

Do jakého prostoru a času je inscenace zasazena?

Spící krasavici jsem zasadil do dvou dimenzí, a to abstraktně-konkrétní a konkrétně-abstraktní, hahaha! A teď z toho ven! Ne, není to vtip a ani politicko-strategický alibismus. Jde o abstraktnější obrazy filmových ateliérů v prvním jednání a sanatoria ve druhém. Dále v prologu, který jsem rozdělil do dvou částí: jednak fiktivního příběhu starší Aurory, která komentuje svůj život a zároveň píše svůj divadelní příběh, jednak hudební reminiscence komponované v introdukci Čajkovského. Mimo jiné se ve druhém jednání (sanatoriu), ponoříme do říše fantazie se snovým obrazem proudící krve, trnů a přiotrávené Aurory. Na závěr zpět do Ateliéru na svatební oslavu!

Trochu komplikované pro čtenáře, ale jednoduché pro diváka.

Richard Pešek (scéna), Václav Zahradník (dirigent), Daniel Záboj (choreografie) a Filip Veverka (repetitor) – foto ze zkoušky Spící krasavice – DFXŠ Liberec 2017 (foto Lukáš Trojan)

Vycházíte více z libreta původního baletu nebo z literárních verzí této pohádky?

Snažil jsem se respektovat Perraultův sled, kde se představují sudičky, které jsou pozvané na křest Aurory, včetně oné nepozvané, která Auroru zakleje, a dobré, která kletbu částečně zruší. V originálu následuje další oslava k šestnáctým narozeninám: Zlá víla se objeví s růžemi, v nichž je schované vřeteno. Aurora se zraní a usne na sto let. Ve třetím jednání se ocitneme na lovecké oslavě v jiném království, kde dobrá sudička vypráví princi Désiré o krásné princezně, on se do ní zamiluje a vydá se svůj sen hledat. Po sto letech kletba končí, princ Auroru najde, políbí a ona se probudí. Na svatbě vidíme různé pohádkové postavy.

Oslavu jsem zasadil do filmových ateliérů. Car-Boss je nevlastní bratr režiséra, který se mstí, že je ignorován a nepozván k oslavě. Otráví víno a růže a přivede tím Auroru do smrtelného nebezpečí. Paní Fialová-Šeříková tento čin odhalí a přivede lékaře Désiréa, který Auroru zachrání. Tak jako v originále končíme svatbou a divertimenty. Celý příběh je ovlivněn verzí bratří Grimmů, kde se objevuje žabák a neplodnou rodinu obdaří dítětem, Carrabosse není pozvána kvůli chybějícímu třináctému zlatému servisu. Třináctá komnata, nepřístupná Růžence, je u mě podzemní úkryt Car-Bosse. Sto let se snaží princové probudit Růženku, ale zraní se smrtelně na trnech – v mém příběhu mystická scéna krve. Závěr je totožný jako ve všech literárních verzích. Svůj příběh jsem obohatil obrazem dospívání a panem Žabkou, který částečně přebírá roli Šeříkové víly jako pohádková postava. Toto vše je pro srozumitelnost orámováno vypravěčkou – starší Aurora vzpomíná na svůj život a v závěru zasílá tuto předlohu do Liberce.

Čerpám především z verze bratří Grimmů, protože jejich sbírky pohádek, písní a pověstí jsou vůbec první. Všichni ostatní z nich čerpali a upravovali si je poté podle národních zvyků. Jsou zakladateli folklorismu. Tak i já si beru jejich pohádkové a mystické momenty, nicméně se snažím jejich verzi skloubit s verzí Perraultovou. Čajkovskij ji v tomto duchu napsal a Petipa upravoval.

Spící krasavice – choreografie Daniel Záboj – foto ze zkoušky – DFXŠ Liberec 2017 (foto Lukáš Trojan)

Jako každá pohádka má i Spící krasavice nadčasové jádro. V čem vnímáte aktuálnost jejího tématu vy?

Reklama
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na