Desetitisíce dopisů rozhlasových posluchačů pro Paní Operu

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Rád realizuji podnět, který jsem dostal od portálu Opera Plus a který se týká naší tety - abych napsal určitou stať k tomuto jejímu výročí. Vedle doposud užívaného nejznámějšího díla Anny Hostomské, knihy Opera - Průvodce operní tvorbou, která vyšla od roku 1955 v deseti vydáních (naposledy roku 1999), a další její velmi známé publikace Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby (páté vydání vyšlo v nakladatelství Paseka roce 2007) i jejích svého času v širší hudebně založené veřejnosti velmi oblíbených rozhlasových pořadů "Co máte nejraději - operní pořady sestavené podle návrhů posluchačů", vysílaných v letech 1952-1962 vždy jednou týdně v asi hodinové délce, dnes trochu zapadá její další popularizační operní a hudební činnost.
Anna Hostomská nad dopisy posluchačů (zdroj archiv Českého rozhlasu)

110. výročí narození Anny Hostomské – Očadlíkové

Byly to pořady v Divadle hudby v šedesátých letech, kde měla Anna Hostomská svůj komentář k opeře nebo před spuštěním nahrávky z gramofonové desky. Z této činnosti naší tety vyšla i menší a dobrá publikace Z operního jeviště – doplněk k Průvodci operní tvorbou, kde za účasti dalších spoluautorů byly uvedeny obsahy oper (na našich jevištích často neuváděných), které právě odezněly v Divadle hudby. Anna Hostomská tento výběr uspořádala, vyšel v nakladatelství Supraphon roku 1968. Jistě ještě budou mezi námi aspoň někteří pamětníci, kteří si vzpomenou, jak oblíbené byly tyto poslechy oper z gramofonových desek.

Další pamětníci, kteří už budou v pokročilejším důchodovém věku, si také připomenou, že naše teta působila v Gramofonovém klubu od jeho založení roku 1958. Dále v průběhu celých šedesátých let byla v jeho výboru, pomáhala vytvářet ediční plán a také na některé obaly gramofonových desek psala obsahy oper.

Anna Hostomská pocházela z pelhřimovské hudbymilovné rodiny. Narodila se sice v Táboře (6. srpna 1907), kam byl její otec Otakar (1872-1948), absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přidělen jako c. k. soudní auskultant (čekatel), roku 1910 se však celá rodina vrátila do otcova rodného Pelhřimova, kde pak hlava rodiny vykonávala plné soudcovské povolání. Annin otec byl duší hudebního života v tomto okresním městě, byl nadšeným hudebním amatérem, hrál na violoncello i klavír a zpíval v pelhřimovském pěveckém spolku Záboj, kde byl později několik let i předsedou. Své děti (i později své dva mladší synovce) k hudbě vedl.

Měl svázáno více jednotlivých klavírních výtahů oper i písní našeho a německého repertoáru. Dodnes máme jeho klavírní výtahy jedenácti Wagnerových oper, vše svázáno podle jeho požadavku u pelhřimovského knihaře Štědrého.

Píši to vše proto, že Anna Hostomská, absolventka pelhřimovského reálného gymnázia roku 1926, měla před svou rozhlasovou prací jako pozdější hudební redaktorka všeobecné hudební vzdělání už z domova. Její matka Leontýna, rozená Lankašová (1878-1948), byla učitelkou, po sňatku roku 1903, jak byla tehdejší zásada, už nemohla jako vdaná učit a plně se věnovala rodině. Měla zálibu v antických bájích, ty také předčítala dětem. Hodně četla. Její dvě starší děti – Jiří (1904-1978), tedy můj otec, a Karel (1905-1970), bratři Anny Hostomské, neměli v životě profesionální hudební zaměstnání (pravda, určitou dobu v pozdějším věku Karel učil v Lidové škole umění v Hrádku nad Nisou hru na klavír a hoboj), byli však nadšenými hudebními amatéry. Můj otec byl profesorem na Katedře chemické technologie dřeva, celulózy a papíru Chemicko-technologické fakulty Slovenské vysoké škole techniky v Bratislavě. Hrál na housle, klavír, klarinet, a když mu bylo šedesát sedm a půl, začal se učit hře na tubu (na což byl hrdý), později pak hrál i v bratislavské železničářské kapele.

Anna Hostomská po maturitě roku 1926 absolvovala roční abiturientský kurz při Obchodní akademii v Praze – Karlíně. Ve školním roce 1927/1928 studovala ve Francii na Faculté des lettres v Lyonu, kde podle záznamů, které má v osobní pozůstalosti, měla vykázané tyto předměty: francouzské umění, Voltaira a francouzštinu.

Po návratu do vlasti byla od 15. listopadu 1928 do 15. července 1929 zaměstnankyní v Handels und Gewerbe Kammer (Obchodní a průmyslová komora) v Liberci, kde byla písařkou na stroji a stenotypistkou. V této německé organizaci s přísným německým vedoucím, kde v němčině musela i úřadovat, byla velmi nešťastná, v nezáživné práci například opisovala celní sazebníky. Stěžovala si doma, což mělo i kladnou odezvu. Na přímluvu svojí tety MUDr. Anny Lankašové – Burianové (sestra její matky) dostala se takto se štěstím do Československého rozhlasu v Praze, kam nastoupila 1. srpna 1929.

Její teta patřila mezi první české vystudované lékařky u nás, byla manželkou MUDr. Františka Buriana, pozdějšího profesora a významného zakladatele plastické chirurgie u nás. S Burianovou rodinou se naše teta v průběhu jejich života často navštěvovala, včetně pobytů na jejich chatě v Krkonoších.

Těžko ve stručnosti popsat celou činnost Anny Hostomské v Československém rozhlase, kde působila od roku 1929 do roku 1962, kdy odešla do důchodu. Jen namátkou vzpomenu, s jakými lidmi tam spolupracovala: byli to například tajemník hudebního oddělení Oldřich Ladman, muzikololog doktor Krupka, další hudební šéf Karel Boleslav Jirák, šéf rozhlasového orchestru v době třicátých let Otakar Jeremiáš, Jaroslav Čeleda, Mirko Očadlík, doktor Smetáček a později její kolegové, například Jiří Berkovec, Otmar Mácha nebo Karel Pech. Všechny není možné vyjmenovat.

Anna Hostomská (zdroj archiv rodiny Honstomských)
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Napsat komentář