Díky výročí se Janáček letos dost hraje i u nás

Hudba Leoše Janáčka se letos hraje v České republice podstatně více, než bývá zvykem. Důvodem je letošní sto šedesáté výročí jeho narození, které připadá na 3. července a jež je zařazeno do projektu Rok české hudby 2014. Jinak se hudba dirigenta, skladatele, publicisty a hybatele kulturního dění na Moravě více uvádí v Evropě i zámoří než v České republice.

„Letos se Janáček hraje poměrně hojně dokonce i v jeho rodné vlasti, za hranicemi se tradičně hraje velmi mnoho. Vedle Antonína Dvořáka je to nejuznávanější český skladatel v zahraničí, a za nimi kráčí Bohuslav Martinů,“ řekla ředitelka Nadace Leoše Janáčka Eva Drlíková.Výročí narození Janáčka v listopadu připomene čtvrtý ročník brněnského festivalu Janáček Brno 2014, který uvede nové operní inscenace souborů z Brna, Prahy, Ostravy, Štýrského Hradce a Záhřebu. Čtyři večery jsou už vyprodané, celkem zatím zmizela asi polovina vstupenek.

Letošní ročník zahájí opera Věc Makropulos, a to 21. listopadu na scéně divadla, jež nese skladatelovo jméno. Přípravu festivalu provázely rozpočtové potíže, hrozily dokonce škrty v programu. Nakonec se ale podařilo hrozbu odvrátit. Milovníci Janáčkova operního díla tak mohou srovnat interpretaci Její pastorkyně v podání souborů ze Štýrského Hradce a Záhřebu.

Právě Janáčkova opera Její pastorkyňa, která měla premiéru před sto deseti  lety, je příkladem problematického přijímání jeho díla. Po dokončení opery ji Janáček nabídl Národnímu divadlu v Praze, vedení Zlaté kapličky však dílo odmítlo. Podle jedné verze ho považovalo za neproveditelné, podle jiné byla důvodem animozita mezi Janáčkem a dirigentem Karlem Kovařovicem. Její pastorkyňa měla premiéru v lednu 1904 v Brně, pražské Národní divadlo ji uvedlo až o dvanáct let později. Odtud se opera vydala do světa, přičemž sklidila úspěch mimo jiné ve Vídni, v Německu i v New Yorku. Dnes patří k repertoáru mnoha světových operních domů.

Výročí narození skladatele Janáčka připomene v Brně nová turistická trasa a multimediální kniha. Podobné věci by měly přispět k větší popularizaci jeho uměleckého odkazu. „Bude ještě zjevně chvilku trvat, než se Janáček zabydlí i v uších domácích posluchačů tak pohodlně jako Dvořák. Mohl by k tomu přispět probíhající Rok české hudby a Janáčkovo výročí, ale nesmí v tom překážet finanční náročnost jeho provedení. Janáčka prostě nelze ošidit. Měl by se uvádět v autentické podobě a v nějakém inteligentním vzdělávacím programu, tak jak jsem například slyšela v přenosu rakouského rozhlasu Lišky Bystroušky z Vídeňské státní opery,“ uvedla ředitelka Drlíková.

Letošní ročník festivalu Janáčkovy Hukvaldy začne 3. července koncertem Janáčkova Kvarteta v hukvaldském kostele svatého Maxmiliána. „Chceme připomenout význam tvůrce, který svým kompozičním stylem předběhl dobu o sto let,“ sdělil ředitel festivalu Jan Hališka. Hudební festival Znojmo zahájí 9. července v provedení Filharmonie Brno program s názvem Říční koncert. Posluchači uslyší Vltavu Bedřicha Smetany a Dunaj Leoše Janáčka.

Janáčkova hudba letos například zazněla 13. června na koncertu sboru a orchestru Národního divadla Praha, který zahájil padesátý šestý ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho Glagolská mše 18. a 19. června v Obecním domě v Praze ukončila sedmdesátou devátou sezonu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Janáčkova Glagolská mše také v dubnu v bazilice na Starém Brně zakončila Velikonoční festival duchovní hudby.

Publikum v Česku má však stále k Janáčkově hudbě trochu odtažitý vztah. „Je mnohem pohodlnější si jít poslechnout Pucciniho, Verdiho nebo Dvořákovu Novosvětskou, kde posluchač ví, co uslyší. Ale Janáček není láska na první poslech. To se může stát v Německu nebo Anglii, kde pro Janáčka zahořeli velmi intenzivně,“ dodala Drlíková.

Foto archiv

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky