Dokonale ovládal práci s orchestrem i se zpěváky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Následovaly další mnohé úspěšné inscenace, kterými byly například Šostakovičova Kateřina Ismajlová, Wagnerův Tannhäuser, v němž se zaskvěl v titulní roli Jaroslav Hlubek, Verdiho Aida, Dvořákův Jakobín, první uvedení opery někdejšího šéfa ostravské opery Jaroslava Vogela Hiawatha a československá premiéra bulharské opery Ljubomira Pipkova Antigona 43. Především ale na podzim roku 1975 byla premiéra jednoho z vrcholů činnosti ostravského souboru v jeho činnosti ve druhé polovině dvacátého století, strhující Pinkasovo a Hylasovo představení Janáčkovy poslední opery Z mrtvého domu. Publikum jednoznačně pochopilo současné poselství díla, v němž odvedli vynikající výkony především jeho protagonisté – Pavel Červinka, Jaroslav Hlubek, Jozef Ábel, Čeněk Mlčák, Jan Kyzlink a Mária Turňová.

Z dalších Pinkasových inscenací připomeňme ještě alespoň Wagnerova Bludného Holanďana, Prokofjevovu Vojnu a mír, operu Jiřího Pauera Labutí píseň, v níž podal sugestivní výkon Čeněk Mlčák, Gershwinovu operu Porgy a Bess. kterou si v Ostravě úspěšně zopakovali její někdejší brněnští tvůrci, inscenátoři Václav Věžník a Luboš Ogoun, první provedení opery Josefa Boháče Goya, inscenace Janáčkovy operní prvotiny Šárka, a československá premiéra opery Andreje Petrova Petr I. Po řadě italských zájezdů do Itálie proběhlo v roce 1977 první velmi úspěšné hostování souboru do Španělska, kde se výborně představil s inscenacemi Prodané nevěsty a Figarovy svatby. Poté ještě následovalo obnovené představení opery Z mrtvého domu, kterým soubor uctil janáčkovský rok 1978 a Pinkasův a Hylasův odchod do Brna. Okolnosti jejich příchodu do Brna jsem dosti podrobně popsal ve svém nedávném článku k výročí budovy Janáčkova divadla, který najdete zde.

Brněnský soubor, který oba šéfové převzali, byl v dobrém stavu. Na tomto místě bych chtěl především zdůraznit mimořádné kvality pěveckého sboru, které si toto těleso řízené jedním z nejlepších evropských sbormistrů, udržuje dodnes.

S velmi dobrým ohlasem se setkala první inscenace dvojice Pinkas a Hylas, kterou bylo znovuvuvedení Řeckých pašijí. Vilém Pospíšil v Hudebních rozhledech na konto Jiřího Pinkase napsal, že: „…dirigent má pro tuto hudbu správný cit. S orchestrem i pěvci pracoval pozorně a docílil po všech stránkách pozoruhodných výsledků.“ Jeden z našich nejlepších kritiků té doby Jiří Fukač, který z politických důvodů musel často pro publikování svých textů hledat azyl v bratislavském tisku, zhodnotil Pinkasovo nastudování jeho další inscenace, kterou byli Wagnerovi Mistři pěvci norimberští následovně: „Jiří Pinkas podal azda svoj najvýraznejší dirigentský výkon, viedol orchester v sprieivodoch k maximálne ohleduplnosti voči prejavom zpevakov.“ Celkem příznivě bylo přijato i jeho nastudování opery Karla Horkého Atlantida na námět Nezvalovy poetické hry. Z dalších Pinkasových inscenací připomeňme alespoň Smetanova Dalibora, Dvě vdovy a Branibory v Čechách, Dvořákova Jakobína a Rusalku, Pskoviťanku Nikolaje Rimského-Korsakova a Musorgského Chovanštinu.

Antonín Dvořák: Rusalka - Kvetoslava Belanová, Václav Halíř - ND Brno 1955 (foto R. Sedláček)
Antonín Dvořák: Rusalka – Kvetoslava Belanová, Václav Halíř – ND Brno 1955 (foto archiv ND Brno/R. Sedláček)

Pozitivně byla přijata i většina dalších Pinkasových inscenací. Soubor pokračoval v té době v uvádění soudobých novinek. Chtěl bych se zmínit o opeře Růže pro Johanku Otmara Máchy. V recenzi Rudého práva vyzdvihl kritik Zdeněk Vokurka Pinkasův výkon, když napsal, že po hudební stránce byla opera zvládnuta dokonale, všechno mělo svůj čas a prostor, dirigent střežil, aby zvuk orchestru zpěváka nezakryl. Dvakrát byl Jiří Pinkas rovněž autorem hudebního nastudování baletních novinek: jednalo se o Burghauserův Příběh o Tristanovi a Isoldě a Flosmanovo Zkrocení zlé ženy.

Jiří Pinkas nastudoval rovněž Smetanova Dalibora, Branibory v Čechách a Dvě vdovy, Dvořákova Jakobína a Rusalku, ale kyvadlo repertoáru se stále více přiklánělo k italské opeře, která byla divákům nabízena v na brněnské poměry opulentních inscenacích, jejich vrcholem byl Nabucco.

Giuseppe Verdi: Nabucco - Richard Haan (Nabucco) - ND Brno 1985
Giuseppe Verdi: Nabucco – Richard Haan (Nabucco) – ND Brno 1985 (foto archiv ND Brno)

Jiří Pinkas v inscenacích této opery stejně jako ve Verdiho Macbethovi anebo Donizettiho Favoritce ukázal, že italskou operu dokáže zvládnout stejně suverénně, jako tituly z jiných oblastí. Skutečným vrcholem byla mimořádná inscenace Verdiho Otella, která v režii Václava Věžníka svými parametry vysoce překračovala běžný průměr brněnských představení.

S velkým ohlasem se setkala koncertní provedení Berliozova Faustova prokletí, Dvořákovy Svaté Ludmily, Lamentationes Jeremiæ prophetæ Jana Dismase Zelenky a Rossiniho Stabat mater, které v Janáčkově divadle uvedl Jiří Pinkas s operním souborem. V únoru 1990 se Jiří Pinkas ještě jednou setkal se svou milovanou operou Dvořákovým Dimitrijem. Rudolf Pečman o inscenaci napsal v Lidové demokracii: „Jiří Pinkas vdechl Dimitriji pravou monumentalitu, projevil se jako mimořádný znalec partitury, jenž má k Dvořákovi niterný vztah.“

Antonín Dvořák: Dimitrij - ND Brno 1990 (foto V. Vaňák)
Antonín Dvořák: Dimitrij – ND Brno 1990 (foto archiv ND Brno/V. Vaňák)

Poslední scénickou inscenací, kterou Jiří Pinkas v Janáčkově opeře nastudoval, byla opera Jana Nováka Dulcitius na latinský text. V listopadu 1983 odešel Jiří Pinkas do důchodu, ale ještě občas dirigoval v Brně a také v Ostravě reprízy svých inscenací.

Jiří Pinkas natočil řadu rozhlasových a gramofonových nahrávek v širokém žánrovém rozpětí. Z jeho operních záznamů připomeňme alespoň Dvořákovy opery Jakobín a Čert a Káča. Zemřel 1. července 2003 v Brně a je pochován na brněnském Ústředním hřbitově.

Hodnotíme-li dnes Pinkasův odkaz, myslím, že můžeme říci, že nejvýše stojí jeho ostravské působení. I přes stísněnou politickou atmosféru té doby měl relativně nejvíce prostoru pro uskutečnění svých záměrů a cílů, a pokud to bylo jen trochu možné, dokázal toho využít.

Foto archiv ND Brno, Divadlo.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat