Drážďany: Nebezpečně pohádkový Únos se Simonou Šaturovou

  1. 1
  2. 2

Celá druhá polovina inscenace je pojata jako kompaktně řešená groteska setkání obou mileneckých párů a jejich následného dramatického útěku ze Selimova zajetí. Okamžik, kdy obě dívky (v tomto případě jen jejich loutky) prchají ze sultánova paláce do zahrady a sjíždějí při tom dramaticky na laně, nataženém přes celé jeviště, dokonce vyvolal spontánnní aplus v publiku. Úprk neohrožené čtveřice za svobodou ovšem končí vskutku děsivým okamžikem – polapením Osminem a jeho pochopy a připoutáním všech uprchlíků na mučidla, na nichž mají potupně skončit jejich životy. Sám se bez mučení přiznávám, že tak rafinovanené, do detailu vyrobené a patrně i funkční útrpné mechanismy jsem dosud neviděl ani v muzeu, natož v divadle… Usmažení, rozčtvrcení, uškrcení a rozdrcení mladých hrdinů nicméně zabrání Selimovo ušlechtilé gesto, s nímž je propustí a nechá odjet zpět do vlasti. Snad jen Konstanzin zoufalý pohled ze vzdalující se loďky na sultána – gentlemana prozrazuje, že dilema, jak se rozhodnout mezi jím a Belmontem, možná stále není uspokojivě vyřešeno…

Výše popsané dění na jevišti má podle mého názoru díky své vizuální a režijní podobě šanci zaujmout diváky od dětských až po ty v seniorském věku a se zálibou v konvenčně a srozumitelně pojatých inscenacích. Ale své si v tomto Únosu ze serailu jistě najde i náročnější milovník opery: Dijkemův nápad stvořit na prknech Semperoper říši od základů stejně nepevnou a zranitelnou, jako jsou lidské vztahy a city, je sám o sobě stejně obdivuhodný, jako – přes veškerou vnějškovou zábavnost – i varující.

Úspěchu nové produkce ovšem nepochybně značně napomohlo i špičkové pěvecké obsazení. Sopranistku Simonu Šaturovou u nás naštěstí není třeba blíže představovat, a její Konstanzi jsme mohli poznat i díky zatím poslednímu uvedení Únosu ze serailu v pražském Stavovském divadle. Ústřední role celé opery, plná dramatických okamžiků i koloraturních pasáží, patří v singspielové kombinaci s četnými mluvenými dialogy k těm stejně vděčným, jako co do své komplexnosti nesmírně náročným. Simona Šaturová se z tohoto pohledu zdá být pro Konstanzi představitelkou takřka ideální: Mozart zní v jejím podání stylově, hlas krásné a opravdu atraktivní barvy je na poslech příjemný ve všech polohách i dynamických odstínech, koloratury znějí naprosto nenásilně a přirozeně. Půvabná pěvkyně je ale schopná i oduševněleho hereckého projevu, a osobně jsem ocenil, jak důstojnou partnerkou byla v mluvených scénách filmové a televizní hvězdě Erolu Sanderovi (můžeme ho znát i ze snímků Olivera Stonea Alexandr Veliký nebo Snowden) v roli Bassy Selima. I podle nadšených reakcí publika je tedy nutné konstatovat, že zpěvaččin debut v Semperově opeře dopadl více než zdařile…

Je nesmírně příjemné sledovat strmý umělecký růst finské sopranistky Tuuli Takaly, která je sice stále členkou takzvaného Mladého ansámblu Semperovy opery, ale už teď ji vedení divadla pověřuje jednou významnou rolí za druhou. Po Lesním ptáku v Siegfriedovi a Olympii v Hoffmannových povídkách využila Takala dokonale i příležitost zvárnit energickou Konstanzinu společnici Blonde. Její lehký a tvárný lyrický soprán se stal v kombinaci s přirozeným herectvím a smyslem pro gradaci zejména komických scén další významnou přidanou hodnotou představení.

Dalším pozoruhodným mladým pěvcem na scéně byl i německý tenorista Manuel Günther v roli Pedrilla. Novopečenému sólistovi Bavorské státní opery lze adresovat prakticky tožná slova uznání jako Tuuli Takale, byť je třeba si přiznat, že v recenzovaném představení měl Günther slyšitelné problémy ve výškách ve své stěžejní árii Frisch tim Kampfe! Frisch zum Streite. V celku ale tenorista předvedl sympatický a velmi uspokojivý výkon a je více než pravděpodobné, že v budoucnu o něm budeme slýchat častěji.

Zbývající dva pěvce jsem už měl možnost zažít v jiné památné mozartovské produkci, a tím raději jsem někdejšího Dona Ottavia a Komtura z Dona Giovanniho na Salzburger Festspiele z roku 2010 opět rád viděl a slyšel na témže jevišti. Španělský tenorista Joel Prieto jako Belmonte také v Semperoper debutoval, a předvedl jistou pěveckou techniku, suverénní jevištní vystupování i mladistvý temperament, znamenitě korespondující s jeho úlohou. Neuvěřitelnou muzikalitu pak celým svým vystupováním prokázal ruský basista Dimitry Ivashchenko coby Osmin. Také on se v této roli představil drážďanskému publiku poprvé, a také v té nejlepší možné vokální i představitelské formě.

Britský dirigent Christopher Moulds inspiroval Sächsische Staatskapelle Dresden k nesmírně živému a energickému zprostředkování Mozartovy partitury, a to zcela ve shodě se stylem Dijkemovy režijní koncepce. Osobně budu dlouho vzpomínat například na sbor janičářů Singt dem grossen Bassa Lieder, v němž nejen, že se výborně uvedl Sbor Saské státní opery (sbormistr Cornelius Volke), ale hudba ve stylu „alla turca“ zazněla ve zvukově skutečně opulentní a dynamické podobě. Citlivě ale orchestr doprovázel i pěvce ve vesměs intimně laděných áriích, působivě dokreslujících charakteristiku jednotlivých postav.

Má tedy smysl znovu opakovat, jak blízko to máme z Čech do Drážďan? Myslím, že už nikoliv. Vyrazit si do hlavního města spolkové země Sasko nejen na nákupy nebo za uměleckými poklady Zwingeru a Albertina, ale i do opery je zkrátka obvykle sázkou na jistotu. A pokud ona zmíněná blízkost občas inspiruje k nějakému úctyhodnému počinu i naše kulturní instituce, bude to jedině dobře. Snad se tak i třeba ve Stavovském divadle po čase dočkáme nějaké mozartovské produkce, za níž budou mít naopak chuť si vyjet milovníci opery z Drážďan do Prahy…

Hodnocení autora recenze: 80%

 

Mozart-Tage 2017
Wolfgang Amadeus Mozart:
Die Entführung aus dem Serail
Dirigent: Christopher Moulds
Režie a scéna: Michiel Dijkema
Kostýmy: Claudia Damm, Jula Reindell
Světla: Fabio Antoci
Sbormistr: Cornelius Volke
Dramaturgie: Stefan Ulrich
Sächsische Staatskapelle Dresden
Sächsischer Staatsopernchor Dresden
Premiéra 15. dubna 2017 Semperoper Drážďany
(psáno z reprízy 24.4.2017)

Bassa Selim – Erol Sander
Konstanze – Simona Šaturová
Blonde – Tuuli Takala
Belmonte – Joel Prieto
Pedrillo – Manuel Günther
Osmin – Dimitry Ivashchenko

www.semperoper.de

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mozart: Die Entführung aus dem Serail (Semperoper Drážďany 2017)

[yasr_visitor_votes postid="249957" size="small"]

Mohlo by vás zajímat