Dva roky s Jiřím Bubeníčkem v Baletním panoramatu (2)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Díval jsem se na ostatní soubory, studoval jsem, jak fungují. Třeba New York City Ballet, který má od státu velmi malý rozpočet. Tak jsem s jeho ředitelem Peterem Martinsem mluvil, jak vše funguje. Vysvětlil, jak pracují se sponzory, s přáteli baletu, jak se dají takovéto vztahy vybudovat. V Česku si vždy stěžují, že nejsou peníze, ale můj koncept byl postaven na možnostech, jak ty peníze sehnat jinde, nejen spoléhat na stát. Měl jsem i finanční koncepci, jak pracovat se sponzory, atd.“

Jiří Bubeníček samozrejme hovorí aj o chorobách a bolestiach, ktoré by bolo treba riešiť a ktoré samozrejme mnohých tých, ktorých by sa týkali, podesili a oni sa začali obávať o svoje doživotné čestné funkcie. Jiří menuje choreografov, zaujímavé tituly prvej ligy. Samozrejme negativista a skeptik by sa potešili, mručali by a vraveli, že na to nie sú peniaze, to nebude fungovať, ale tanečníkova osobná skúsenosť a priateľské vzťahy s držiteľmi práv sú samozrejme devíza celkom opačná ako písať e-maily a uháňať tak svetové hviezdy. Jiří rozprestiera logicky vystavaný plán, založený aj na takých opomínaných veciach, ako je užšia spolupráca s Tanečným konzervatóriom alebo zapojenie zboru, ktorý je po zlúčení dvoch telies veľký a prakticky nevyužitý.

„To je totiž časté, že část souboru čeká. Je třeba vytvořit repertoár tak, aby všichni měli co dělat. Například právě tituly, které jsou těžké i pro sbor. S náročnou technikou, těžkou partneřinou, a tím se soubor zdokonaluje a také se vychovává další generace sólistů,“ sumarizuje tanečník.
***
Osobne si myslím, čo možno nikoho ani nezaujíma, že by ste mohli výrazne uplatniť svoje skúsenosti, pretože ste viac ako vnímavý interpret, a hlavne svoje celoživotné kontakty, pretože máte nadštandardné vzťahy nielen s osobnosťami, ale aj s inštitúciami. Ale myslíte, že by to malo pre Česko zmysel? Veď predstavenia v Prahe, ktoré tam sú teraz, majú vysokú návštevnosť, zarábajú vedeniu povinné tržby. Myslíte, že by bol niekto zvedavý, keby ste sem pritiahli progresívnych mladých choreografov či lepších tanečníkov do súboru, keď sa zbory v Národnom zdajú všetkým v poriadku?

Praha a scény Národního divadla mají štěstí, že nemusí zas tak moc řešit návštěvnost. Praha má výhodu, že ji celoročně navštěvují turisté a české obecenstvo určitě rádo chodí na balet. Chodit do divadel je myslím pořád naše česká tradice a taneční umění k tomu rozhodně patří. Praha má také krásné divadelní budovy a věřím, že je to nezapomenutelný zážitek, sedět například v Národním divadle, v tak krásné budově. Takže si myslím, že to spíš záleží na vedení Národního divadla, jaký vkus, umělce, režiséry a jaké inscenace si vybírají a jaký cíl a koncepci pro naše Národní divadlo mají. Myslím si, že naše scény by rozhodně měly patřit mezi právě ty světové, a ne být jen dobrou scénou na našem území. Pro mě Praha, jako střed Evropy, by měla mít za vzor například Pařížskou operu. Baletní soubor je podobně veliký, i když jeviště jsou rozhodně menší.

Nielen kvôli konkurzu ste boli niekoľkokrát v Prahe na predstavení baletu. Boli ste spokojný? S titulom, repertoárom, kvalitou? Keby sme odpojili, že ste profesionál, prišli by ste si ako divák, ktorý sem tam vidí niečo v cudzine, na svoje?

Soubor je talentovaný, jsou tam některé mladé talenty. Já rád pracuji nejenom na technice, ale i na výrazu. Viděl jsem třeba Labutí jezero, už nevím, jaké obsazení tančilo, ale věřím, že bych dokázal tanečníky naučit, jak právě pravdivě ztvárnit roli. To mi rozhodně chybělo. Také si myslím, že repertoár Národního divadla by měl být rozhodně jiný.

Keď sa hosťuje doma, človek prepadne trochu dojatiu. Známym miestam, priateľom, vrelej atmosfére. Obvykle nechce byť kritický, ani nemôže zmieniť do rozhovoru pre živý vstup do Udalostí v kultúre nejaké negatíva. Predsa len ste však zasvätili celý život baletu a máte postavenie vyhľadávaného interpreta oceneného naprieč svetadielmi. A tak máte i akýsi umelecký status možného kritického hlasu, ktorý chce napomôcť zlepšeniu, posilniť či ako kolega poučiť. V čom vidíte problémy baletu či interpretácie u nás?

Neznám domácí poměry natolik, abych je mohl objektivně nějak kritizovat. Ale naše baletní historie je rozhodně pestrá. V Národním divadle, když jsem byl ještě malý kluk, účinkovali výborní interpreti. A je třeba na tuto historii navázat. Najít souboru tvář, takovou tvář, která je ve světě unikátní. Vytvořit pro soubor například nové dějové balety, takový repertoár, který nikdo ve světě nemá. Tímto zaručíte velký zájem a divadla vás začnou zvát na zájezdy po celém světě. Nesnažit se kopírovat repertoár, který se hraje v druhých divadlech.
***

Rok 2015
V súvislosti s pozvaním Jiřího do poroty na Eurovision Young Dancers 2015, ktorá sa konala s ohľadom na projekt Plzeň – Európske mesto kultúry u nás, som si spomenul, ako sa tanečník už od angažmán v Hamburgu venuje práci s mladými členmi súboru. A podľa pomeru, koľko choreografií im na súťaže postavil a koľko vďaka tomu získali ocenení, je skóre pre českého tanečníka a choreografa veľmi dobré.

Hodne sa venujete v súbore mladým členom, aj v svojom súbore Les Ballets Bubeníček dávate šancu mladým. Čoho by sa mali mladí tanečníci podľa vás vyvarovať a na čo sa zamerať, aby niečo dokázali? Aby sa posunuli, aby nezapadli v tej záplave toľkých talentovaných tanečníkov v rámci toho veľkého svetového sťahovania umelcov za prácou.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Mohlo by vás zajímat