Dvořákovo oratorium důstojně uctilo památku sv. Ludmily

Oratorium Svatá Ludmila, op. 71 vzniklo na objednávku festivalu v Leedsu, který požadoval skladbu od Antonína Dvořáka na biblické téma. Nicméně skladatel si přál námět z českých dějin, a proto požádal Jaroslava Vrchlického o napsání libreta, které je velmi zajímavé svým členěním: dělí se na tři velké díly, které jsou rozdělené na jednotlivé části – sólové, ansámblové a sborové. Každý oddíl je uveden orchestrální předehrou.

Pro tuto událost se rozhodl dirigent Petr Altrichter nastudovat zkrácenou verzi, kde dodržuje Dvořákovy navržené škrty v souladu se skladbou tak, aby zachovala logiku výstavby celku.

Koncert začal v katedrále sv. Víta jemným ševelem orchestru, který připravoval atmosféru nadcházející scény. Poté se přidaly mužské hlasy Pražského filharmonického sboru a začaly tajemně přednášet Sbor pohanských kněží. U takto renomovaného tělesa, jakým je Pražský filharmonický sbor, bych očekávala lepší barvy zvuku. Je třeba si uvědomit, že katedrála poskytuje rozlehlý prostor a publikum je i v prvních řadách velmi vzdálené od jeviště. Po obou stranách byly umístěny televizní obrazovky, aby divákům přiblížily dění na pódiu, ovšem nazvučení interpretů nebylo žádné (bylo by třeba u sólistek), tudíž veškerá dynamika byla vždy o stupeň menší než v zápisu.

Protagonisté tohoto večera byli slovenská sopranistka Eva Hornyáková, mezzosopranistka Jana Hrochová, tenorista Richard Samek a slovenský basista Gustáv Beláček.

První sólový výstup byl recitativ přednesený Richardem Samkem, jehož zvučný hlas se snadněji nesl prostorem a oplýval příjemnou barvou. Celá úvodní část včetně sboru lidu je napsaná úměrně závažnosti skladby až do árie Ludmily, která je mnohem romantičtější. Eva Hornyáková zpívala klenuté melodie nádherně a v unisonu se sladkým zvukem houslí působily na publikum dojemně. K této skutečnosti přispěla i mimika a herecký výkon zpěvačky. Tuto árii střídá dramatický sbor kněží a lidu, kde se ženské a mužské hlasy prolínají v kánonu, a ukončuje tak první díl.

Na začátku druhého dílu předaly dechové nástroje téma violoncellům, které ho více rozvíjí, než ho ukončí klarinet. Árie Svatavy je založena více na souhře s orchestrem, kdy se střídají krátké mezihry a sólový hlas do nich vstupuje. Jana Hrochová pojala svůj výstup střídměji než její kolegyně, nicméně to neubíralo na jejím pěveckém výkonu. Temněji podbarvený hlas byl nosný, lehce přecházel do vyšších poloh a celkově její výstup působil velmi autenticky.

Dalším zajímavým bodem programu byla árie Ivana, která působila v podání Gustáva Beláčka velmi suverénně, smyčce tvořily jemný doprovod a plasticky se přizpůsobovaly dynamice zpěváka. Na konci této árie plynule navázalo sólo příčných fléten, které předaly téma smyčcům, jež ji ukončily. Celkově druhý díl více vtáhnul diváka do děje. Bořivoje zpíval tenorista Richard Samek, který také podal skvělý výkon.

Pokud si divák uvědomí, že tato katedrála pamatuje mnoho z českých dějin a je zde pohřbeno mnoho českých králů a knížat včetně sv. Václava (vnuka sv. Ludmily), získává tento okamžik zvláštní auru.

Celé oratorium slavnostně uzavírá nejstarší známá duchovní píseň Hospodine pomiluj ny, zpívaná kvartetem sólistů a sborem, která triumfálně zakončila toto jedinečné dílo.

Dvořákova Praha
16. září 2021, 20:15 hodin
Katedrála sv. Víta

Program:
Antonín Dvořák – Svatá Ludmila, op. 71, B. 144

Účinkující:
Eva Hornyáková – soprán
Jana Hrochová – mezzosoprán
Richard Samek – tenor
Gustáv Beláček – bas
Česká filharmonie
Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek – sbormistr
Petr Altrichter – dirigent