Edward II. s manželkou a svým milencem v nové opeře v berlínské Deutsche Oper

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Zařazení koncertního provedení Donny Diany Emila von Reznicka pro mě zůstává trochu záhadou. Opera uvedená ve světové premiéře roku 1894 v Neues deutsches Theater sice v posledních letech zažila několik pokusů o novodobé vzkříšení (včetně živé nahrávky z Kielu z roku 2004), ale výsledky nejsou zcela přesvědčivé. V kontextu například dvou výročí operního skladatele Ericha Wolfganga Korngolda (1897–1957) se mi jeví Reznickova opera jako spíše marginální. Odvěkou pravdou ale je, že zavděčit se všem požadavkům není možné. Přesto mi výběr v celkovém pohledu přijde jako konzervativní, určený spíše standardnímu opernímu předplatiteli než operním fanouškům. Nedokážu si také představit, zda některý z titulů bude představovat výrazné lákadlo pro zahraniční návštěvníky (snad kromě Brittenova Billyho Budda a případných velkých jmen ve Wertherovi), aby se kvůli němu s nadšením vydali do Prahy.


Orfeus Philippa Jarousského
Slavný francouzský kontratenorista Philippe Jaroussky společně s Diegem Fasolisem připravili speciální koncertní program inspirovaný mytickou postavou antického Orfea v dílech od renesance po baroko.

Philippe Jaroussky (zdroj philippejaroussky.fr)

Výběr z oper a vokálních skladeb Claudia Monteverdiho, Luigiho Rossiho, Antonia Sartoria a především Christopha Willibalda Glucka a Georga Friedricha Händela přednese slavný zpěvák se sopranistkou Amandou Forsythe (jako Euridice) za doprovodu souboru I Barocchisti (s uměleckým vedoucím Diegem Fasolisem) ve Wiener Konzerthaus 16. března 2017. Prvá část programu nese název La morte d’Euridice (Smrt Eurydiky) a obsahuje úryvky ze tří stejnojmenných oper L’Orfeo Monteverdiho (1607), Rossiho (1647) a Sartoria (1672). Druhá část programu pod názvem Orfeo all’inferno (Orfeus v podsvětí) nabídne úryvky z pasticcia Johanna Christiana Bacha podle Gluckovy slavné opery vytvořené pro Neapol 1774. Těm bude předcházet árie a recitativ Ho perso il caro ben ze serenaty Il Parnasso in festa Georga Friedricha Händela z roku 1734. Oba zpěváci, aby vytvořili dokonalejší iluzi příběhu slavných milenců, budou celý děj mimovat, sice v koncertním provedení, ale se scénickými prvky.

Amanda Forsythe (zdroj amandaforsythe.com / foto Arielle Doneson)

Americká sopranistka Amanda Forsythe zpívá lehký sopránový repertoár v barokní opeře a také Mozartovy role (především Paminu). V Gluckově opeře Orfeo ed Euridice zatím na scéně zpívala jen postavu Amora, ale zato hned v londýnské Covent Garden a s Operou Royal v dvorním divadle ve Versailles (oboje v roce 2015 s Johnem Eliotem Gardinerem). V Monteverdiho orfeovské opeře pak zpívala menší part Proserpiny.

Celý koncertní program prvé části kontratenorista nedávno již nahrál pod názvem La Storia di Orfeo pro label Warner Classics na CD, které bude mít oficiální distribuční premiéru na začátku března 2017. Se stejným souborem a dirigentem s ním ale místo Amandy Forsythe v sopránových rolích vystupuje Maďarka Emöke Baráth. Tento koncertní program ale bude uveden již 12. a 14. března ve Versailles. Ceny vídeňských lístků do Velkého sálu Konzerthausu se pohybují od 18 do 67 eur.


Händelův Oreste ve Vídni
Oreste – tato málo známá opera Georga Friedricha Händela z roku 1734 bude uvedena 6. března 2017 mladým zpěváckým souborem vídeňské Kammeroper, která je součástí Theater an der Wien.

Kammeroper Vídeň (zdroj theater-wien.at / foto © Peter M. Mayr)

Nejde však o původní Händelovu kompozici, partitura je sestavena z převážně starších čísel předešlých mistrových děl. Jde tedy o autorské pasticcio, provedené v Royal Opera v Covent Garden. Dílo bylo provedeno pouze třikrát za skladatelova života, pak zcela zmizelo z povědomí muzikologů a scénicky bylo uvedeno až roku 1988. Inscenováno je ale jen zřídka, významné jsou inscenace při příležitosti English Bach Festival na studiové scéně Linbury Studio Theatre při londýnské Royal Opera House roku 2000 a americká premiéra na Juilliard School v roce 2003.

Námětově dílo vychází ze zápletky z Tauridy, kde dochází k setkání Oresta (již ženatého se sestřenicí Hermionou) se sestrou Ifigenií, která zde funguje jako Dianina velekněžka. V příběhu nechybí ani Orestův věrný přítel Pylades a krutý vládce Tauru Toante. V původní premiéře interpretoval titulní roli slavný kastrát Carestini, v současnosti bývá obsazována mezzosopránem.

Giovanni Carestini, který vytvořil roli Orestea (zdroj commons.wikimedia.org / Handel Institute)

Tak je tomu i na jediné dosavadní kompletní nahrávce pod taktovkou George Petroua (2003). Nová produkce vídeňské komorní operní scény vzniká pod dohledem dirigenta Rubéna Dubrovskyho, který povede svůj soubor Bach Consort Wien, a německého operního a činoherního režiséra Kaye Linka. V inscenaci vystoupí kontratenorista Eric Jurenas (Orestes), který střídá barokní party se soudobými, mimo jiné také s rolí Fidiho (= Siegfrieda Wagnera) ve zcela nové opeře Wahnfried o rodině Richarda Wagnera s letošní premiérou v Karlsruhe. Dále vystupují Frederikke Kampmann (Ermione), Carolina Lippo (Ifigenia), Thomas David Birch (Pilade) a Matteo Loi (Toante). V období od 6. března do 2. dubna je naplánováno deset představení v italském jazyce s německými titulky.


Simone Kermes pesimisticky o stavu operní návštěvnosti
„Opera končí,“ to již několikráte opakovala přední německá koloraturní sopranistka Simone Kermes. Skepse, týkající se například průměrného, průběžně stárnoucího operního posluchače a malého počtu mladých lidí v opeře, výrazně prostupuje i jejím posledním rozhovorem pro Berliner Morgenpost. Ten byl veden při příležitosti jejích kostýmovaných koncertů s virtuózním recitálem, s nímž bude vystupovat nejen v Berlíně (27. února 2017). Součástí show jsou ale i dva tanečníci, kostýmy a paruky a též komorní orchestr, aby byl posílen vizuální dojem koncertu. Pěvkyně je pak redaktorem označována za Lady Gaga současné opery (tomu by jistě odpovídalo výstřední chování a poněkud svérázný módní styl pěvkyně, ve kterém nehraje hlavní roli elegance, ale spíše snaha šokovat). Celé znění rozhovoru s titulkem „Kdo jde ještě dneska do opery?“ najdete zde .

Simone Kermes (zdroj simone-kermes.de / foto © Jörg Strehlau)


Výstava týdne
Siegfried Wagner: Bayreuths Erbe aus andersfarbiger Kiste. Schwules Museum, Berlín. Zásadním průlomem v chápání některých aspektů Wagnerova kultu a historie jeho rodiny je zřejmě nová výstava v berlínském Schwules Museum. Pod doslovně obtížně přeložitelným názvem mapuje život a dílo Wagnerova syna Siegfrieda (1869–1930).

Siegfried Wagner: Bayreuths Erbe aus andersfarbiger Kiste – foto z vernisáže – Schwules Museum Berlín 17. 2. 2017 (foto FB Schwules Museum / Jan Schnorrenberg)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments