Ensemble Berlin Prag zazářil na Novoměstské radnici

Česko-německý komorní soubor Ensemble Berlin Prag vystoupil před Vánocemi v sále Berlínské filharmonie, kde představil část Zelenkových Triových sonát ze své nové nahrávky a doplnil je další skladbou osmnáctého století Carla Philippa Emanuela Bacha i výběrem z díla korejského skladatele dvacátého století Isanga Yuna. Nadšení berlínského publika se symbolicky přeneslo do předjarní Prahy, kde soubor uvedl ve středu 7. března obdobný program v sále Novoměstské radnice.
Ensemble Berlin Prag (zdroj Supraphon)

Koncertu předcházelo velké očekávání, neboť nejen vystoupení v Berlíně, ale i dřívější projekty Ensemble Berlin Prag na Pražském jaru, Concentus Moraviae či Festivalu Mitte Europa a dalších ohlašovaly výjimečné kvality všech členů tohoto mezinárodního komorního tělesa. U jeho zrodu stál český špičkový hobojista Vilém Veverka, jeho kolega ze studií v Berlíně izraelský fagotista Mor Biron a vynikající hobojista Dominik Wollenweber, u něhož Vilém Veverka po absolutoriu Hudební fakulty Akademie múzických umění studoval na Berliner Hochschule für Musik. Studium náročných děl s myšlenkou interpretačního mistrovství a estetické čistoty provedení celého cyklu Triových sonát Jana Dismase Zelenky bylo předpokladem rozšíření souboru o kontrabasistu Ulricha Wolffa a nezaměnitelnou cembalistku Barbaru Mariu Willi, dlouhá léta žijící a působící v Brně. Pražský koncert pak ozdobil patronát německého velvyslance pana dr. Christopha Isranga, který se stal hlavním kmotrem při křtu CD Supraphonu s Triovými sonátami Jana Dismase Zelenky, zařazeném v průběhu večera.

Vraťme se tedy k vlastnímu programu březnového koncertu Ensemble Berlin Prag, který uvedla Zelenkova Sonáta č. 1 F dur pro dva hoboje, fagot a continuo, ZWV 181,1. Od prvních tónů Adagio ma non troppo s poetickými hobojovými sóly Vilém Veverka a Dominik Wollenweber střídavě i v naprosto vyvážené souhře představovali barokního skladatele jako bytostně svobodného a melodicky vzácně bohatého, ale instrumentačně velmi náročného autora. Hned zpočátku bylo zřejmé, že celý ansámbl je propojen vysokými nároky, které kladou jednotliví hráči sami na sebe a mohou se proto spolehnout při interpretaci na vzájemnou bezchybnou souhru. To prokázali také v další skladbě, Zelenkově Sonátě č. 6 c moll pro dva hoboje, fagot a continuo ZWV 181,6. Oproti Sonátě č. 1 je zde od počátku jasná rytmická struktura, stupňující se zvláště ve druhé větě a v závěru natolik výrazná, že bez Veverkova a Wollenweberova mistrovství si lze toto dílo obtížně představit. V Sonátě g moll Wotq 135 pro hoboj a continuo Carla Philippa Emanuela Bacha doprovodil Viléma Veverku k cembalu Barbary Marie Willi také fagotista Mor Biron. Vysoké tóny Veverkova hoboje zaujaly jasností a hravostí, i v jemných partiích byly plné krásy a působivosti.

Ensemble Berlin Prag – Praha 7. 3. 2018 (foto Jaromír Tužil)

Střídání poloh hoboje svou obtížností doslova bralo dech a cembalo i fagot mu byly rovnocennými partnery. Po baroku následoval pomyslný skok do současnosti – výběr z Invencí pro dva hoboje korejského skladatele dvacátého století Isanga Yuna. Vilém Veverka uvedl, že tato myšlenka obohacení programu patří Dominiku Wollenweberovi, víme však, že Veverka se korejskému autorovi věnuje léta a z provedení Invencí bylo jasné, že v tomto hudebním světě se pohybují oba hobojisté naprosto samozřejmě a s velkou invencí. V jejich podání působila Yunova kompozice jako moderní architektura – střety se snoubily s poezií, touha a stesk s radostí. Vše je v pohybu a směřuje stále dál k budoucnosti, která je charakterizována jakoby otazníkem. Budoucnost nemůžeme dohlédnout, ale musíme o ni usilovat – to bylo i krédo samotného skladatele z rozdělené vlasti.

Poslední skladbou vyvrcholila pocta Janu Dismasi Zelenkovi Sonátou č. 2 g moll pro dva hoboje, fagot a continuo ZWV 181,2, snad nejkrásnější z celého cyklu. Zpěvné až taneční úvodní Andante střídala vylehčená druhá věta s virtuózním Wollenweberovým vstupem následovaným jiskřivým dialogem s Veverkovým hobojem, ve třetí větě navozuje Andante pocit, že jednotlivé nástroje jsou ve svých partech až průzračné. V závěrečném Allegru se opět střídají a doprovází hoboje s brilancí a vznešeností, doprovodný fagot, cembalo a kontrabas ovšem vše pozorně sledují tak, že nadýchnuté zakončení celé skladby auditorium doslova povzneslo do výšin.

Tento koncert bude jistě patřit k těm, jež posunují interpretační umění k vyšším cílům, a posluchači právem ocenili Ensemble Berlin Prag velkým a nekonečným potleskem.

Ensemble Berlin Prag – Praha 7. 3. 2018 (foto Jaromír Tužil)

Hodnocení autorky recenze: 95%


Ensemble Berlin Prag – Tribute to Jan Dismas Zelenka

Ensemble Berlin Prag
–Dominik Wollenweber (
hoboj)
Vilém Veverka (hoboj)
Jakub Černohorský (housle)
Mor Biron (fagot)
Barbara Maria Willi (cembalo)
Ulrich Wolff (kontrabas)
7. března 2018 Novoměstská radnice Praha

program:
Jan Dismas Zelenka: Triové sonáty

www.nrpraha.cz

Hodnocení

Vaše hodnocení - Ensemble Berlin Prag – Tribute to Jan Dismas Zelenka (Praha 7.3.2018)

[Celkem: 3    Průměr: 4/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na