Faust se v Litomyšli pokusí prolomit své prokletí

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Faust ve francouzštině
Faustovo prokletí není opera. Formálně se tváří jako světské oratorium. Přesto scénické uvedení tohoto díla není nikdy od věci a dramatický děj vypráví nejenom ona hudba sama, ale dějová linka je zanesena i v samotném textu libreta.

Libreto je dílem čtyř různých autorů. Jako předobraz posloužil Goethův Faust. Toho převedl do francouzštiny první z řady velkých proklatců, básník Gérard de Nerval. Z velké části jde o prozaický překlad, v druhém díle dokonce jen o překlad vybraných pasáží s jejich komentářem. Jak píše Berlioz ve svých Pamětech (česky 1954):

„Dal jsem se do legendy o Faustovi, kterou jsem dávno nosil v hlavě. Když jsem se rozhodl, že se dám do psaní, uvědomil jsem si také, že musím napsat téměř celý text. Úryvky z francouzských překladů Goethova Fausta od Gérarda de Nerval, které jsem zhudebnil již před dvaceti lety a chtěl s některými změnami zpracovat i v nové partituře, a dvě tři scény, které napsal pan Gardonière podle mé rady, než jsem odjel z Paříže, netvořily ani šestinu celého díla.“

Zastavme se u toho, co k tomuto dobově netradičnímu postupu vedlo. První díl Goethova Fausta vyšel v roce Nervalova narození, tedy roku 1808. Divadelní vědec Petr Christov ve své monografii Gérard de Nerval a jeho dvojenec (2017) v jedné z poznámek uvádí, že Faust také patřil do oblíbené četby Gérardova otce, a ten že to byl, kdo také přivedl syna k němčině a naučil ho základy jazyka. A Petr Christov dále uvádí jeden nesmírně důležitý fakt: v době napoleonské a ponapoleonské byla francouzština jazykem diplomatů a vzdělanců. Teprve důstojný překlad do ní umožnil celosvětové šíření tohoto veledíla. K tomu doplňme další fakt: Gérard de Nerval přeložil Goethova Fausta ještě během studia na gymnáziu a raději se věnoval jeho vydání a agendě s tím spojené, než by složil maturitu. Závěrečný diplom musel dokonce kvůli tomu dva roky počkat.

Ocitujme místo slov raději delší výňatky ze stran 66 a 67 z oné Christovovy nervalovské monografie: „…věhlas [= Goethova Fausta] ve francouzském prostředí stojí a padá s impozantním převodem Gérarda Labrunieho [= de Nerval]. Faust však pro Gérarda stojí ještě o kousek výše – a navíc to není (pouhá) komedie.

Literatura a kultura země na východ od Rýna, řeky, jež ,na svých pošmourných vlnách (nese) věčnou bouři‘ a pro celou Evropu je z hlediska dopravy a obchodu možná tím nejdůležitějším vodním tokem, se Gérardovi stala celoživotním souputníkem.

Jeho výjimečnou pozici mezi francouzskými literáty a s překladateli připomněl několik měsíců po jeho smrti Théophile Gautier… […]

Je známo, že nikdo nepřekládal z němčiny lépe než Gérard de Nerval. Goethovu Faustovi a básním Heinricha Heineho dodal francouzskou průzračnost, aniž by je přitom zbavil jejich charakteristických rysů. Jen on jediný mohl svou čistou, jemnou a ryzí prózou poupravit… […]

O Nervalových překladech německé poezie se vyjadřují velice pozitivně jak hlasy z jeho literárního okolí, tak němečtí tvůrci samotní: Heinrich Heine k jeho překladatelské činnosti dokonce poznamenal, že ,ačkoli neuměl příliš dobře německy, dokázal Gérard odvodit smysl německy psané poezie lépe než ti, kteří si z tohoto tématu udělali celoživotní vědecký záměr.‘“

A na straně 69 pak Christov dodává pro českého čtenáře asi nejpřekvapivější věc: „Přesto je třeba připomenout, že kompletního skutečného překladu do francouzštiny se všechny tři Goethovy faustovské texty (včetně tzv. Urfausta) dočkaly až na počátku 21. století v edici a překladech Jeana Lacosta a Jacquese Le Ridera v nakladatelství Editions Bartillat (2009).“

Gérard de Nerval (Félix Nadar 1910, zdroj Wikipedia Commons)

Kdo je Gérard de Nerval
Autor slov k Berliozovu oratoriu Faustovo prokletí, mladistvý básník a operní referent Gérard de Nerval (1808–1855), brával na vycházky po Paříži místo psa či jiného domácího mazlíčka langustu. Vodil ji přivázanou na modré stuze. Když se ho pařížští občané vyptávali, na zvídavé otázky odpovídal: „Proč by langusta byla víc divná než pes? Nebo než kočka, nebo gazela? Nebo lev? Nebo jiné zvíře, které si někdo vezme s sebou na vycházku? Mám rád langusty. Langusty jsou mírumilovná stvoření, vážná stvoření. Znají tajemství moře, neštěkají a neruší vaše monadické soukromí jako třeba psi. A Goethe měl k psům averzi a přesto nebyl šílený!“ Inu, pro suchozemce jsou tajemství, která jsou ještě hlubší než všechny Faustovy výzvy a záhady dohromady.

Kde se vzal Berliozův Faust
Pro to, kde se vzal Berliozův Faust, ještě zůstaňme u výše uvedeného českého divadelního vědce, který si všiml ještě jedné, pro nás tak zajímavé souvislosti. Uvádí postřeh spisovatele Alfreda de Musseta, který ve Zpovědi dítěte svého věku vypravuje, že:

„Přibližně v této době se dva největší básničtí géniové století, které přišlo po Napoleonovi, rozhodli, že zasvětí své životy tomu, aby sesbírali všechny zlomky úzkosti a bolesti, jež jsou po světě rozesety. Patriarcha nové literatury, Goethe, nejprve ve Wertherovi vykreslil vášeň, která vede až k sebevraždě, pak ve Faustovi ukázal nejtemnější lidskou bytost, jaká kdy reprezentovala zlo a neštěstí. Jeho texty začaly z Německa pronikat do Francie. A bohatý, šťastný a klidný muž sedí v zákoutí své studovny obklopen obrazy a sochami a sleduje, jak se k nám s otcovským úsměvem blíží dílo temnoty.“

A Petr Christov k tomu dodává: „V Mussetově konstatování se tak organicky setkávají dvě silné romantické inspirační tendence, které se organicky propojí i v případě Nervalově – německá s anglickou. Tím druhým Mussetem zmíněným básnickým géniem je totiž George Gordon Byron, jehož hrdina [= v tomto případě Manfréd, pozn. LČ] se naklání nad podobnou propastí jako Werther a neúspěšně se snaží vzdorovat enigmatické nicotě.“

Posluchač Haroldova putování z letošního koncertu na Pražském jaru to ví, ale pro posluchače Faustova prokletí to raději ještě jednou zopakujme: pro francouzské romantiky největší géniové století po Napoleonovi měli tato jména: Goethe a Byron.

Hector Berlioz (archiv OP)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat