Moravský podzim 2019: největší zájem je o závěrečnou dvojitou oslavu narozenin

Podle předpokladu je zatím největší zájem o závěrečný koncert, tedy symbolickou oslavu 75. narozenin šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese a maďarského dirigenta a skladatele Petera Eötvöse. Při společném vystoupení s Filharmonií Brno bude Eötvös dirigovat díla, která jej ovlivnila, a Davies skladby Eötvösovy. „Besední dům se tak stane místem unikátního setkání, ke kterému nikde jinde nedojde,“ uvedl dramaturg festivalu Vítězslav Mikeš.

Festival nabídne necelou dvacítku akcí a koncertů v rozličných prostorech – sálech, kostelích, kavárnách, kině nebo divadle. „Nyní jednáme ještě o speciálním koncertu na úvod festivalu, při kterém by do Brna přijela světová hvězda jiného žánru než klasické hudby. Zatím vše nemáme finálně potvrzeno, proto nemohu prozradit více,“ podotkla Kučerová.

Kromě závěrečného koncertu jsou v prodeji vstupenky také na večer s názvem Tanec slunce. „David Greilsammer, který zaujal na minulém festivalu jako klavírista, se tentokrát představí v roli dirigenta se svým komorním orchestrem Geneva Camerata a s hudebně-tanečním projektem Dance of the Sun, sklízejícím ovace po celém světě,“ informovala managerka festivalu Lucie Šnajdrová. Choreografii, která do taneční akce zapojuje i všechny členy orchestru, vytvořil Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola, španělský tanečník a choreograf patřící ke světové špičce v oblasti moderního tance.

Nabízenou šestici doplňuje program s názvem Versailles, při kterém světově uznávaný klavírista Alexandre Tharaud představí program sestávající ze skladeb proslulých i méně známých autorů spjatých s Versailles. Ze světoznámých klavíristů do Brna zavítá také Piotr Anderszewski s Basilejským komorním orchestrem. Vstupenky lez koupit také již na dva večery s názvem Weinberg 100, při kterých zazní všech šest Weinbergových sonát pro housle a klavír v podání Ladislava Fanzowitze a Milana Paľy.

O festivalu Moravský podzim

Program 50. ročníku festivalu reflektuje jeho kořeny, nevrací se k nim však na způsob retrospektivy, ale hledá v nich nové impulzy. Festival (ještě jako Mezinárodní hudební festival Brno) se poprvé uskutečnil v roce 1966 a hned se uvedl odvážným tématem, u nás do té doby nevídaným: v reprezentativní podobě představil tvorbu Bohuslava Martinů, skladatele v zahraničí uznávaného, v tuzemsku však tehdy z politických příčin upozaďovaného až potlačovaného. V několika následujících ročnících se festival věnoval obecnějším hudebním tématům – v dramaturgicky promyšlených koncepcích se zaměřil na tzv. starou, komorní, vokální, slovanskou hudbu, konfrontoval českou tvorbu s evropskou atd. „Z tvorby Bohuslava Martinů zazní jeho písně, sborová díla, premiérově bude s jeho původní scénickou hudbou uvedeno drama André Gida Oidipus. S Martinů vzdáleně souvisí zaměření na francouzskou hudbu, byť si je lze spojit i s dvojím výročím Francouzské revoluce (1789–1799), a také pozvání Basilejského komorního orchestru, nositele tradice proslulého tělesa Paula Sachera, s nímž byl Martinů silně spjat,“ uvedl dramaturg Vítězslav Mikeš.

Festival připomíná i další významná výročí: vedle Martinů, od jehož úmrtí uplyne 60 let, také 100. výročí narození Mieczysława Weinberga, z jehož tvorby zazní kompletní řada šesti sonát pro housle a klavír, dvojí výročí E. F. Buriana (1904–1959), 100 let od vzniku Masarykovy univerzity atd. Na festivalu se s atraktivními programy představí výrazné světové a tuzemské umělecké osobnosti, jako jsou Piotr Anderszewski s Basilejským komorním orchestrem, David Greilsammer a jeho Geneva Camerata (Lullyho suita Měšťák šlechticem s novou taneční choreografií), Peter Eötvös a Dennis Russell Davies s Filharmonií Brno, Alexandre Tharaude, Martinů Voices s Lukášem Vasilkem, Tiburtina Ensemble s Barborou Kabátkovou (Couperin: Messe propre pour les couvents), Il Festino s Dagmar Šaškovou, Milan Paľa a Ladislav Fanzowitz.