Filmový skladatel John Williams dnes slaví devadesáté narozeniny

  1. 1
  2. 2
Dnes slaví významné jubileum žijící legenda mezi filmovými skladateli, John Williams. Autor hudby k více než stovce filmových děl patří k nejoceňovanějším osobnostem tohoto žánru a filmového průmyslu obecně. Soundtracky z jeho dílny už oslovily několik generací posluchačů a jistě lze bez nadsázky tvrdit, že pomohly filmové hudbě k vydobytí uznání široké veřejnosti. K oslavám skladatelových devadesátých narozenin přispějí také mnohá hudební tělesa a interpreti napříč světadíly.

John Williams (zdroj RTÉ lyric fm)
John Williams (zdroj RTÉ lyric fm)

Se jménem John Williams bývá spojován nástup takzvaného nového symfonismu. Šlo o znovuzavedení tradice symfonické filmové hudby, která vládla filmové produkci zejména ve třicátých a čtyřicátých letech zásluhou skladatelů jako Max Steiner, Erich Wolfgang Korngold, Alfred Newman nebo Miklós Rózsa. K oživení symfonického zvuku však od sedmdesátých let přispěli i Williamsovi současníci John Barry, Alex North nebo Jerry Goldsmith. Převratným z hlediska filmového i hudebního byl snímek Čelisti (1975), kterým v podstatě započala úspěšná spolupráce Johna Williamse s režisérem Stevenem Spielbergem. Jednoduchý a přitom výrazný hudební motiv znázorňující přítomnost krvelačného žraloka se stal specifickým symbolem a vedle smyčcových glissand užitých ve vražedné scéně filmu Psycho patří mezi nejznámější hororové motivy vůbec.

John Williams: Čelisti (zdroj Ondřej Musil)
John Williams: Čelisti (zdroj Ondřej Musil)

Zřejmě nejhranější Williamsovou melodií z raného období filmové tvorby, která předznamenává jeho specifický orchestrální rukopis, je úvodní téma filmu Superman (1978). V tomto hudebním duchu pokračovala i jeho další spolupráce se Spielbergem při vytváření dobrodružné trilogie Dobyvatelé ztracené archy (1981), Indiana Jones a chrám zkázy (1984) a Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989). Zde Williams vytvořil výrazné hlavní téma – pochod, který vešel do dějin filmové hudby, stejně jako mnoho dalších jeho ústředních motivů.

John Williams: Indiana Jones (zdroj Ondřej Musil)
John Williams: Indiana Jones (zdroj Ondřej Musil)

Sci-fi je ve Williamsově tvorbě neoddělitelně spjato se Spielbergovými Blízkými setkáními třetího druhu (1977) a s oscarovým snímkem E. T. – Mimozemšťan (1982), kde je naplno využito principů nového symfonismu v enormních nástrojových obsazeních. Zvláštností těchto děl je v prvé řadě jejich zaměření na vesměs světlou stránku kontaktu s mimozemskými civilizacemi, což v předešlých desetiletích, kdy byly podobné náměty silně ovlivněny studenou válkou, nebylo obvyklé.

Osobitý přístup v oblasti sci-fi zvolil také režisér a scénárista George Lucas, který stojí za historicky nejúspěšnější vesmírnou ságou Hvězdné války (1977–2019). Williams mu byl doporučen Spielbergem po úspěšné spolupráci na filmu Čelisti. Z tohoto projektu, zpočátku rozporuplného, vzešel filmový unikát, na který po Lucasovi navázala nová generace tvůrců, stále s Williamsem coby autorem hudby. Ačkoli bývají soundtracku vytýkány přímé odkazy na tvorbu skladatelů romantického a neoklasicistního období (P. I. Čajkovskij, G. Holst, I. Stravinskij), představuje hudební doprovod Hvězdných válek instrumentační i motivický základ celé řady pozdějších filmů z vesmírného prostředí.

Z velkého množství dalších filmů, na kterých se Williams podílel, jmenujme ještě další Spielbergův velkofilm Jurský park (1993), historické drama Schindlerův seznam (1993), dobrodružný film Sedm let v Tibetu (1997) nebo romantické drama Gejša (2005). Kromě hudební tváře sci-fi a hororu se Williams podílel i na formování specifických hudebních prostředků k vyjádření světa kouzel a magie. Řeč je samozřejmě o prvních třech filmech o Harrym Potterovi, vytvořených na základě stejnojmenných bestsellerů britské spisovatelky Joanne K. Rowlingové.

Všechny tyto filmy provází společné motivy, na které u zbylých dílů navázali i další skladatelé – Patrick Doyle, Nicholas Hooper a v současnosti velmi úspěšný a vyhledávaný francouzský skladatel Alexandre Desplat.

John Williams: Harry Potter (zdroj Ondřej Musil)
John Williams: Harry Potter (zdroj Ondřej Musil)

Zasvěcení obdivovatelé Williamsovy hudby ovšem vědí, že filmové kompozice nejsou zdaleka jediným odbytištěm jeho tvůrčího ducha. Velmi zajímavý a poměrně neobvyklý počin představuje zkomponování skladeb pro Letní olympijské hry 1984 v Los Angeles (Olympic Fanfare and Theme), pro Paralympijské hry 1987 v South Bendu (We’re Looking‘ Good!), pro Letní olympijské hry 1996 v Atlantě (Summon the Heroes) a pro Zimní olympijské hry 2002 v Salt Lake City (Call of the Champions). Williams je jedním z mála klasických či filmových skladatelů, kteří měli tu čest přispět svým umem k dotvoření atmosféry nejvýznamnější sportovní události. V roce 1988 zněla jeho hudba také během sportovního zpravodajství k Letním olympijským hrám v jihokorejském Soulu (The Olympic Spirit).

Ještě výraznější je však jeho klasická hudební tvorba, která čítá na desítky nástrojových koncertů a komorních skladeb pro různá obsazení. Na tvorbě a realizaci mnoha těchto děl spolupracoval s předními světovými interprety (Yo-Yo Ma, Ann Hobson Pilot, Anne-Sophie Mutter, …). V díle Johna Williamse tedy můžeme přes značné vycizelování filmové tvorby jako samostatné tvůrčí oblasti vidět stále přetrvávající odkaz klasických koncertních skladatelů, pro které nejsou filmová díla jedinou kompoziční aktivitou. V případě „našeho“ jubilanta navíc rozhodně nelze hovořit o jakémsi přetavování filmového rukopisu do koncertních skladeb. Tyto dva světy jsou v jeho tvorbě naopak poměrně jasně odděleny.

John Williams je zaslouženým sběratelem nejrůznějších ocenění a držitelem několika čestných doktorátů. Byl nesčetněkrát nominován na Cenu Akademie, kterou získal dohromady pětkrát, za zmínku rozhodně stojí i nominace a mnohonásobné získání cen Britské filmové akademie či Zlatého glóbu. Vůbec nejúspěšnější je však Williamsova hudba na „domácí“ půdě a to při udílení cen Grammy. Z poslední doby musíme připomenout také prestižní Cenu princezny asturské za umění, kterou získal společně se svým neméně renomovaným kolegou Enniem Morriconem.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments