Gala 420PEOPLE – oslava taneční energií

Galavečer sice obvykle nepřeje intelektuálním výbojům, druhým extrémem se ale prezentoval Cirk La Putyka, který patří k okruhu přátel 420PEOPLE. Především 420PEOPLE vystupují na Jatkách78, kde má tento novocirkusový soubor své současné sídlo, také se dělí o performera – Saša Volný je členem obou souborů – a snad se rýsuje i společná umělecká spolupráce, která by určitě slušela oběma. Do gala přispěli ukázkou závěsné akrobacie v podání Šárky Bočkové a scénkou s Annou Schmidtmajerovou a Vojtěchem Fülepem z inscenace Slapstick Sonata. Trochu příliš usilovný humor, když je skeč vytržen z kontextu představení…

Gratulovat přišli také DekkaDancers, kteří se rekrutují z řad tanečníků Národního divadla. Fragment ze své choreografie Křehký vrh tančili Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar, který rovněž se souborem 420PEOPLE několik let vystupoval. Choreografie plná síly, maskulinní energie a skoků v této redukované podobě byla sice krátká, ale ukázala, že i na malé ploše lze nabídnout maximální výkon. A co také jiného čekat od mladých, silných tanečníků, jejichž těžiště se po scéně pohybuje rychlostí neřízených střel? A protože 420PEOPLE se dělí o Novou scénu především se souborem Laterny magiky, přispěla i ta do programu, a to ukázkou z chystané premiéry Cube.

Program však jinak ovládli především sami 420PEOPLE ve své současné sestavě. Ještě v první polovině večera Václav Kuneš vybral ukázku z choreografie Paradiso z loňského roku. V krémových řasených sukních a latexových nátělnících tančí Nikol Šneiderová, Lukáš Lepold a Vojtěch Rak poctu klidu i energii, nejprve jako pohybující se sousoší, kde jde především o úzkou interakci a manipulaci s tanečnicí, později spíš jako duše, které se vydaly za zábavou do dancingu. Stále však choreografie budí dojem, že v dynamické pasáži podbarvené písní Elvise Presleyho by se mohli rozpohybovat ještě dynamičtěji.

Pak je tu inscenace Máj, která je stále na repertoáru Nové scény a která představuje průsečík dvou žánrů, tanečního divadla a činohry. Představení dal do značné míry impuls David Prachař, který mu propůjčuje především svůj hlas. Jde o scénicky, respektive scénograficky náročnou kompozici a nikdo by nepochybně nechtěl kvůli jedné ukázce stěhovat bazén nebo nádrž s vodou či metráček úrodné prsti, stačilo zametání mouky a rýže po klaunérii. A tak byl Máj zastoupen jiným audiovizuálním způsobem – projekcí ukázek doprovázenou hudebníkem Ondřejem Anděrou, který za pomoci syntetizátoru rapoval I. Intermezzo z Máchovy básně a vyvolal atmosféru povýtce záhrobní a hrůzostrašnou.

REEN, to je choreografie Václava Kuneše z roku 2010, tedy také pocházející z počátků, ale stálice, výjimečná v mnoha ohledech. Velká produkce, která zahrnovala šest interpretů a skrze kterou se 420PEOPLE hodně přiblížili svému publiku. Spolu s ní vznikalo také oceňované sólo Nataši Novotné Sacrebleu a oba choreografové otevřeli zkoušky veřejnosti. Zájemci, kteří chtěli zjistit, jak choreografický proces probíhá, a jeho dílčí výsledky i zachytit, mohli pod vedením Jany Návratové absolvovat tvůrčí workshop coby publicisté. A několik lidí tato zkušenost také podnítila k další autorské činnosti.

Z REEN byly na gala vybrané dvě ukázky, jednak hned úvodní sekvence, kterou si asi pamatujeme všichni, tanečníky se vztaženou rukou, kteří se stáčejí do spirály a pak rozehrávají skupinovou sekvenci, jež je metaforou přesunu a návratu. Vynalézavě člení prostor, tanečníci se pohybují v řadách jako jednotná formace i se rozpadají do skupinek a dvojic. Interpreti z gala večera Francesca Amante, Zuzana Herényiová, Nataša Novotná, Václav Kuneš, Milan Odstrčil, Vojtěch Rak, Adam Sojka a Alexandr Volný (ano, počet je vyšší, zatancovat si přece potřebovalo co nejvíc tanečníků!) předvedli také nové barevné kostýmy Josefiny Bakošové. V REEN také na premiéře Václav Kuneš poprvé použil mluvené slovo, které zaznělo živě na jevišti a pak zachyceno a modifikováno ve zvukových smyčkách. Tanečníci se svými promluvami řídili, nebo je naopak bojkotovali a vytvářeli absurdní situace. I tuhle sekvenci si teď připomněli na scéně a působila snad ještě více svěžím a bezprostředním dojmem – nebo je to tím, že v publiku už bylo mnoho diváků, kteří inscenaci neznají, a tak je scéna překvapila a pobavila poprvé. V programu posléze nechyběla ani krátká sekvence ze Sacrebleu Nataši Novotné, která zas a znovu udivuje svou křehkostí, z níž ale stejně cítíme velikou sílu. Její oči jsou stále stejně zvědavé a zvídavé, aby si prohlédly nový svět pod zvětšovacím sklem.

420PEOPLE přišla gratulovat herečka Chantal Poullain, která začala v roce 2016 účinkovat v inscenaci Mirage. Se souborem sdílí nadšení pro divadlo a pro upřímnost k divákovi. Inscenace, která měla premiéru v roce 2013, je prodchnuta tragikomickou atmosférou, nechává nahlédnout do dvojího světa umělců a komiků, kteří si musí udržet na scéně úsměv ve tváři, děj se co děj. Současná sestava (Sára Halušková, Zuzana Herényiová, Nataša Novotná, Jussi Nousiainen, Vojtěch Rak, Alexandr Volný) včetně Milana Odstrčila a Štěpána Pechara, kteří patří k premiérovému obsazení, se na scéně vžila do skupinové choreografie plné dynamiky. Tentokrát snad byly i thymolinové úsměvy více pravdivé než falešné.

Závěr večera pak patřil spolu s tanečníky kapele Please The Trees, s níž 420PEOPLE uvádějí jakési „best of“ nejlepších ukázek ze svých produkcí, ale ve spojení s živou hudbou, která nebyla pro inscenace původně komponována. V programu jako vrchol figuroval fragment z Wind-up, v němž se od prvního tanečního sóla Milana Odstrčila, které působí jako napůl improvizovaný dynamický výboj prostorem, postupně jeviště zalidňuje a nakonec se tu objevila kompletní sestava souboru. Francesca Amante, Sára Halušková, Zuzana Herényiová, Tamara Kšírová, Nataša Novotná, Václav Kuneš, Jussi Nousiainen, Milan Odstrčil, Vojtěch Rak, Adam Sojka a Alexandr Volný se dostávali téměř do transu, aby zase postupně každý z nich klesl na zem jako hračka na klíček, ve které se zastavilo ozubené kolečko. Ale nebylo to vyčerpání, jen odpočinek plný uspokojení.