Haydn ztracený ve vysokých klenbách katedrály sv. Bartoloměje

V Plzni skončil závěrečným koncertem v katedrále sv. Bartoloměje 12. října 2022 jubilejní 30. ročník renomovaného festivalu Haydnovy hudební slavnosti. Koncert se uskutečnil ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií, která jej uvedla ve své nové abonentní Chrámové řadě.

Festival Haydnovy hudební slavnosti je vůbec nejstarším hudební festivalem staré hudby v České republice. Byl založen v roce 1993 pro připomenutí prvního profesionálního angažmá Josepha Haydna na zámku v Dolní Lukavici jako komorního skladatele a hudebního ředitele hrabat Morzinů v letech 1759–1761. Za třicet let své existence festival rozšířil pole své působnosti z původně úzce vymezeného regionu na celé jižní Plzeňsko i na město Plzeň. Je zaměřen na starou, tedy barokní, klasicistní a raně romantickou hudbu. Koncerty se konají ve starých památkách – barokních zámcích, venkovských kostelích, a festival tak přináší hudbu do lokalit, kde by bylo jinak obtížné ji slýchat.

Zcela novým pohledem je od loňska prezentace tvorby hlavních hudebních „národů“ či regionů, které přispěly k formování klasicistní hudební řeči, jež se záhy prosadila jako univerzální hudební jazyk. Po loňské Itálií inspirované hudbě 17. a 18. století zazněla letos (v roce 290. výročí Mistrova narození) zejména hudba z rakouského prostředí, tedy z oblasti podunajské monarchie a z barokní a klasicistní Vídně.

Festival nesklouzává k dnes módní multižánrovosti, zachovává svou linii a charakter. Dlouhodobě je jeho devizou nápaditá dramaturgie a zajímavé hudební projekty. V letošním jubilejním ročníku vystoupili například harfenistka Kateřina Englichová, violistka Jitka Hosprová, cembalistka Monika Knoblochová, flétnista Jan Ostrý, Stamicovo kvarteto, soubor Musica Florea, Collegium 1704 či Unitas trio, kteří přinesli řadu podnětných provedení nejen Haydnových děl. A rovněž Závěrečný koncert byl dramaturgicky inspirativní. Na programu byla dvě Haydnova díla – Symfonie č. 3 G dur a jeho Missa in Angustiis d moll „Nelsonmesse“. S Plzeňskou filharmonií nastudoval obě díla a koncert řídil dirigent Jiří Štrunc, v sólových partech vystoupili Yukiko Kinjo, Jana Piorecká, Tomáš Kořínek a Jiří Hájek, Kühnův smíšený sbor nastudovali Igor Karpilovskij a Jakub Pikla.

Symfonie č. 3 G dur patří k Haydnovým raným skladbám a předpokládá se, že ji mladý skladatel zkomponoval ještě v době, kdy působil v Dolní Lukavici. Oproti dvěma prvním má však již čtyři věty – novinkou je menuet a opouští předchozí rokokovou lehkost směrem k polyfonnímu zpracování, vrcholícím dvojitou fugou ve finále. „Nelsonmesse“ vytvořil Haydn v roce 1798 po dokončení svého oratoria Stvoření, překlad jejího latinského názvu zní: „Mše v čas starostí, obav“. Těžko najít dílo, které by dnes bylo vhodnější a lépe vystihovalo dnešní dobu. Haydnova mše vznikla v době napoleonských válek a rozbouřené Evropy. Údajně Haydn včlenil do části Benedictus fanfáry trubek poté, co se dozvěděl o vítězství britského admirála Nelsona nad Napoleonem v bitvě u Abúkíru (1. až 2. srpna 1798), a když právě toto dílo zaznělo při návštěvě admirála Nelsona na zámku Esterházy v roce 1800, získala mše svůj přívlastek definitivně. „Nelsonmesse“ patří do skupiny pozdních, rovněž kontrapunkticky pojatých mší, kdy orchestr už není veden společně se zpěvními hlasy, jako tomu často bylo dříve, ale tvoří k sólovému kvartetu a sboru skutečný protihlas. Fugata nalezneme například v Credo nebo Dona nobis pacem.

Na provedení obou děl byla znát pečlivá příprava jak orchestrální, tak i vokální složky. Technicky dobře disponovaný orchestr provedl pod taktovkou Jiřího Štrunce obě díla přesvědčivě. Pěvci zpívali čistě, soprán Yukiko Kinjo byl ve vysokých polohách znělý a jasný, barvou hlasu především ve střední poloze zaujala Jana Piorecká, hlasově dobře disponovaný Tomáš Kořínek podal vyrovnaný výkon ve všech polohách, Jiří Hájek pojal svůj part dramaticky. Sbory byly velmi dobře připraveny, zpívaly s technickou a intonační jistotou.

Co to však bylo platné, když krásy Haydnovy hudby bylo možné vnímat jen útržkovitě, protože jejich většina byla pohlcena dlouhým dozvukem katedrály sv. Bartoloměje. Někdy byl sólistům i sboru rozumět text, ale hned následující doznívání akcentu slabší noty okamžitě překrylo. Haydn psal „Nelsonmesse“ pro kůr středně velkého kostela Bergkirche v Eisenstadtu, ne pro katedrálu s vysokou klenbou, přičemž počítal s malým počtem účinkujících. Avšak ani v komorněji založené 3. symfonii nezněla témata z akustických důvodů přehledně, což při složitější Haydnově kompoziční technice vadilo o to více. 

Působivost gotické krásy renovovaného interiéru ani kouzlo Plzeňské madony problematiku dozvuku nemůže vyvážit. Jestliže hrají hudební tělesa v menších sakrálních stavbách, kde je prostor nad hudebníky uzavřen a zvuk koncentrován, k tak závažným akustickým potížím nedochází. Stačí uvést úspěšný zahajovací koncert Haydnových hudebních slavností s komorním Orchestrem Konzervatoře Plzeň, hornisty Zuzanou Rzounkovou a Martinem Sokolem rovněž pod taktovkou Jiřího Štrunce, který se konal v akusticky adekvátním prostoru kostela sv. Petra a Pavla v Dolní Lukavici. Nejlépe samozřejmě zní hudba v kostele na kůru, kde problémy tohoto druhu odpadají. Na závěrečném koncertě Haydnových hudebních slavností působil nejsilněji genius loci katedrály sv. Bartoloměje.

Haydnovy hudební slavnosti: Závěrečný koncert 30. ročníku
12. října 2022, 19:00 hodin
katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň

Program:
Joseph Haydn: Symfonie č. 3 G dur, Hob. I:3
Joseph Haydn: Missa in Angustiis (Nelson Mass) Hob. XXII/11

Účinkující:
Yukiko Kinjo – soprán
Jana Piorecká – alt
Tomáš Kořínek – tenor
Jiří Hájek – baryton
Kühnův smíšený sbor
Plzeňská filharmonie
Jakub Pikla, Igor Karpilovskij – sbormistr
Jiří Štrunc – dirigent