Herci a herečky v hudebních filmech: Co všechno se museli naučit? (1)

  1. 1
  2. 2

Titulní roli ve filmu Pianista (2002) režiséra Romana Polanského ztvárnil Adrien Brody. Hraje zde polského pianistu Władysława Szpilmana, který se za druhé světové války skrýval v nacisty obsazené Varšavě a později o tom napsal autobiografickou knihu. Aby byl jeho výkon věrohodný, nejen že Brody postupně zhubnul až drasticky (Szpilman pochopitelně celé měsíce hladověl), ale také se musel naučit hrát na klavír. Ve filmu zní skladby Chopina či Bacha a Brody strávil cvičením u klavíru hodně času. Neučil se hrát „poctivě“, cílem cvičení bylo, aby to vypadalo tak, že opravdu hraje na klavír. Po pár měsících mu to šlo tak dobře, že dokázal hrát sám. V detailních záběrech na ruce hrajícího Władysława Szpilmana se ale ve skutečnosti díváme na ruce slavného polského klavíristy Janusze Olejniczaka, který hudbu k filmu nahrál. Brodyho výkon ve filmu, v němž navíc prakticky neopustí plátno, je ovšem natolik úctyhodný a věrohodný, že mu vynesl i Oscara, a to jako nejmladšímu herci – v době ocenění mu bylo necelých třicet let. A dodejme, že Janusz Olejniczak si zahrál Fryderika Chopina ve filmu Andrzeje Żuławského Modrá nota (1991).

Oscara za hlavní roli ve filmu Piano (1993) režisérky a scenáristky Jane Campion si odnesla herečka Holly Hunter. Pro zvláštní romantický příběh němé Ady, která se vyjadřuje jen prostřednictvím neformální znakové řeči, a především hry na piano a zaplete se do vášnivého milostného trojúhelníku, bylo ústřední zvládnout právě toto umění. Pro Holly Hunter to nebyl až takový problém, protože hudba pro ni vždy byla vášní, a to hlavně klavír, na který hrála od devíti let. Byla tedy docela zdatnou klavíristkou, když film natáčela, a tak všechny skladby hraje ve filmu sama. Dodejme, že nádhernou hudbu k filmu složil Michael Nyman.

Jednou z hereček, o níž Jane Campion pro roli Ady v Pianu uvažovala, byla i slavná Francouzka Isabelle Huppert. Ta si později zahrála v kontroverzním filmu Pianistka (2001) režiséra Michaela Hanekeho, který je přepisem stejnojmenného románu rakouské spisovatelky Elfriede Jelinek, nositelky Nobelovy ceny za literaturu. V příběhu vídeňské profesorky klavíru Eriky Kohutové, která žije s tyranskou matkou (legendární Annie Girardot) a potýká se se svou poněkud zvrhlou sexualitou, do níž se zamiluje mladý talentovaný student Walter (Benoît Magimel), hraje důležitou roli hudba. Erika vyučuje na vídeňské konzervatoři, takže zde vidíme hrát na klavír řadu studentů; jako mladý student operního zpěvu se zde objevuje dnes známý barytonista Thomas Weinhappel, jenž ve filmu zpívá jednu Schubertovu píseň (Weinhappel nedávno ztvárnil Thomasova Hamleta v ostravské opeře, za což byl oceněn cenou Thálie 2016). Isabelle Huppert své klavírní party hrála sama. Studovala hru na klavír dvanáct let v dětství a dospívání. Během přípravy na roli začala znovu cvičit celý rok před začátkem natáčení. Aby Benoît Magimel mohl získat roli Waltera Klemmera, musel se během tří měsíců naučit zahrát tři klavírní skladby. Později trénoval hru na klavír v průběhu natáčení, aby věrohodně simuloval tuto schopnost, zatímco hudba hrála na playback.

Ve známém hudebním filmu Hilary a Jackie (1998) režiséra Ananda Tuckera podala jeden ze svých životních výkonů britská herečka Emily Watson (a byla za to nominována na Oscara); ztvárnila slavnou britskou violoncellistku Jacqueline du Pré, jež byla manželkou klavíristy a dirigenta Daniela Barenboima. Film vypráví o jejím vztahu s neméně talentovanou sestrou Hilary (hrála na flétnu) a především Jacquelinin tragický životní příběh: hvězdnou kariéru skvělé a světově proslulé violoncellisty přerušila roztroušená skleróza vedoucí až k předčasné smrti… Ve filmu zní originální nahrávky Jacqueline du Pré. V detailech vidíme na nástroj hrát violoncellistku Caroline Dale, která také hraje party, jež nemohly být použity z nahrávek, jako například cvičení apod. Emily Watson se však učila hrát na violoncello jako dítě a kvůli filmu pak intenzivně cvičila (až jí prý krvácely prsty), aby její hra působila věrohodně s použitými nahrávkami na playback.

Na violoncello hraje ve známé komedii Čarodějky z Eastwicku (1987) režiséra George Millera, natočené podle románu Johna Updika, herečka Susan Sarandon, a to sama. Památná je scéna, v níž hraje Dvořákův Koncert pro violoncello a orchestr ďábelskému Jacku Nicholsonovi tak vášnivě, až na nástroji praskají struny a nakonec violoncello vzplane. Na klavír ji doprovází Nicholson, který ve filmu musel umět předstírat i hru na housle – v jiné scéně hraje Caprice č. 16 Niccola Paganiniho.

Ve filmu Hudba mého srdce (1999) režiséra Wese Cravena hraje Meryl Streep (nominace na Oscara za tuto roli) učitelku hudby Robertu Guaspariovou, která přijme místo na střední škole pro chudé děti v Harlemu. Chce pro školu získat padesát houslí, ale musí přesvědčit ředitelku, že výukou hudby může škola hodně dosáhnout. Nadšenou učitelku čeká dlouhý boj, ale ona to nevzdává… Meryl Streep se v rámci přípravy na svou roli naučila hrát na housle. Cvičila proto osm hodin denně po dobu čtyř týdnů. Hře na housle se naučil také herec Michael Angarano, jenž v hraní pokračoval i patnáct let po skončení natáčení. Film se opírá o skutečný příběh. Guaspariová se dočkala podpory i od legendárních houslistů Isaaca Sterna a Itzhaka Perlmana, s nimiž a s dalšími si pak ona a její žáci zahráli na koncertě v Carnegie Hall, jímž film vrcholí, a to za účasti obou slavných virtuózů.

Vítězem letošních Oscarů se stal film Zelená kniha (2018) režiséra Petera Farrellyho, v němž hraje důležitou roli také hudba. Příběh podle skutečnosti, odehrávající se ve Spojených státech v šedesátých letech minulého století, vypráví o jižanském turné černého klavíristy Dona Shirleyho (Mahershala Ali) a jeho bílého řidiče Tonyho „Pyska“ Vallelongy (Viggo Mortensen). Ve filmu zní především jazzová, ale též klasická hudba. Některé skladby složil Kris Bowers, který byl také Aliho dublérem při hře na klavír. Leccos ale musel zvládnout i sám herec, aby působil věrohodně, a v tom ho trénoval právě Bowers. Ali získal za svůj výkon již druhého Oscara za vedlejší roli.

 

(dokončení příště)

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na