Hluboce radostná hudba v Mozartově tragickém životě

  1. 1
  2. 2

Ivan Medek: A teď bychom se měli vrátit k jinému příkladu, o kterém hovořil Ilja Hurník. To je Gustav Mahler a jeho Písně o mrtvých dětech. Skladba, která skutečně nevznikla, jak se někdy mylně vykládalo a jak jsem dokonce jednou kdesi četl, pod dojmem smrti Mahlerových dětí, ale naopak v době, kdy tyto děti byly živy, Mahler byl šťastný a žil v dokonale spokojeném životě. Ovšem ta rodinná tragédie jednou skutečně přišla. Přišla později a vypadá to, jako kdyby Mahler v tomto díle svým způsobem předvídal, co se stane.

Gustav Mahler (foto archiv)
Gustav Mahler (foto archiv)

Je samozřejmě úplný nesmysl domnívat se, že by skladatel mohl svojí skladbou vyvolat takovou věc, jako je smrt dítěte. Ovšem celkový tón a atmosféra tohoto Mahlerova písňového cyklu nutně tuto představu vzbuzuje. Já vím, že to není pravda a že Písně o mrtvých dětech jsou naopak právě živým důkazem toho, že skladatel dovede sám v sobě vytvořit dost silnou představu o možné ztrátě toho, co má rád, že dovede sám v sobě vytvořit nesmírně silný, inspirativní moment, že ho dovede zachytit a udržet po celou dobu tvorby. A to se v tomto cyklu Gustavu Mahlerovi povedlo dokonale. Nemáme dost času, abychom mohli hrát celý tento cyklus, ale poslechneme si alespoň poslední píseň.

(hudební ukázka – Mahler)

(pokračování)
Foto Ivana Medka: archiv rodiny Medkovy

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat