Hudba je prostředkem ke kultivaci společnosti. Oslavy 70. výročí JAMU uzavřel galakoncert

Po celý rok 2017 se konaly v Brně oslavy založení vysoké umělecké školy, která nese jméno Leoše Janáčka: Janáčkova akademie múzických umění, známá pod zkratkou JAMU. Dnes je již rozdělená na dvě fakulty, divadelní a hudební, a vychovala spoustu umělců, kteří jsou hrdí na to, že mohli studovat právě zde.
Galakoncert k 70. výročí založení JAMU – Brno 17. 12. 2017 (zdroj JAMU / foto Vojtěch Kába)

Poslední slavnostní galakoncert se konal v neděli 17. prosince v Besedním domě, v sále, který je dnes pro velký symfonický orchestr malý. Přesto se na prodloužené jeviště vešlo velké obsazení, které vytvořili současní i někdejší studenti, aby vzdali hold své alma mater. Plné hlediště pojalo také někdejší i stávající studenty a v sále vládla soudržná a nadšená atmosféra.

Před orchestr se postavil pedagog dirigování a dlouholetý šéfdirigent orchestru Janáčkovy opery Jan Zbavitel. Ujal se nevděčného úkolu utvořit z nesourodého uskupení náhodně angažovaných ještě studentů spolu s již ostřílenými profesionály sehrané těleso, schopné přednést stejně profesionálně hudbu romantickou i soudobou – a samozřejmě nemohlo chybět ani dílo Janáčkovo. Úkol téměř nesplnitelný, přesto reálný a nesmlouvavý.

První polovina koncertu nesla rysy studentské akce. Akademickou slavnostní předehru c moll pro orchestr, op. 80 napsal Johannes Brahms, když obdržel ve Wroclavi titul doctor honoris causa. Téma německých studentských písní, které zde podával velmi obřadně a závažně, s emočním nábojem a gradací, vrcholící v mohutný závěr na téma studentské písně Gaudeamus igitur, vhodně uvedlo večer do slavnostní nálady. Následovalo Divertimento concertante pro kontrabas a orchestr italského skladatele Nino Roty. Současný skladatel nezapřel svoji profesi skladatele filmové hudby a vytvořil kompozici pro tento málo sólově využívaný nástroj, která je vděčná jak posluchačsky, tak i technicky. Hráč na kontrabas zde má mnoho příležitostí prokázat jak své virtuózní kvality, tak i smysl pro muzikalitu a melodiku. Sólistou byl absolvent JAMU Gunārs Upatnieks, pocházející z Lotyšska, který studoval hru na kontrabas u profesora Miloslava Jelínka. Vysoký, světlovlasý hromotluk překvapil měkkým, barevným tónem, smyslem pro melodickou kantilénovou linku a suverénní virtuozitou. Plný tón ve spodní poloze zněl barevně a šťavnatě a flažolety něžně dojímaly. Za svůj výkon sklidil nejen potlesk, ale i frenetické projevy svých již bývalých spolužáků.

Druhá polovina koncertu již opustila studentskou atmosféru a prokázala profesionalitu mladých hráčů. Nejprve zazněla skladba pedagoga skladby a letošního jubilanta Leoše Faltuse (1937) s názvem Harmonia mundi – res humana, kterou autor složil v roce 1986, kdy byla rovněž premiérovaná. Skladba předkládá zdánlivě nezávislá témata, která rozpracovává v diatonice a modech, a překvapuje dramatickými vstupy. Ke konci se tyto nezávislé části najednou stávají součástí jednoho smysluplného systému, disonance dostávají řád a posluchač je konfrontován s vyváženým a promyšleným systémem, který tvoří okouzlující dojem.

Posledním dílem byla meziaktní hudba z opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka v úpravě Františka Jílka. Samostatné meziaktní části dal do souvislostí podle operního děje a vytvořil tak samostatné symfonické dílo, které oproštěno od vizuálního dramatického vjemu dostalo nový rozměr, jenž je dílem sui generis a žije vlastním životem. Dirigent Jan Zbavitel dal dílu závažnost, melodickou linku a celistvost výrazu, při ponechání janáčkovského ducha. Závěrem dílo naplnil velebností i optimismem a orchestr podal velmi vyvážený a plastický výkon.

Večer byl doplněn ještě křtem knihy profesorky Jindry Bártové, která spolu s kolektivem spolupracovníků připravila publikaci s názvem Osobnosti Hudební fakulty JAMU. Kniha pojednává o deseti nejznámějších osobnostech v historii fakulty, jako byli například Josef Veselka, František Emmert, František Michálek, Bohumil Smejkal, Josef Kohout, Otakar Vondrovic nebo Ctirad Kohoutek. Kmotrem se stal někdejší člen Janáčkova kvarteta, houslista Adolf Sýkora. Neopomněl připomenout slova anglického dramatika Oscara Wilda: „Hudba je prostředkem ke kultivaci společnosti“.  Křest se konal o přestávce koncertu a návštěvníci měli možnost si knihu na místě zakoupit. Akce, která přispěla k vyvrcholení oslav jubilující Hudební fakulty JAMU, dokonale potvrdila slova moudrého dramatika.

Hodnocení autorky recenze: 90 %

 

Slavnostní galakoncert k 70. výročí založení JAMU
Dirigent: Jan Zbavitel
Gunārs Upatnieks (kontrabas)
Janáčkův akademický orchestr
17. prosince 2017 Besední dům Brno

program:
Johannes Brahms: Akademická slavnostní předehra c moll pro orchestr, op. 80
Nino Rota: Divertimento concertante pro kontrabas a orchestr
Leoš Faltus: Harmonia mundi – res humana (4. symfonie)
Leoš Janáček: meziaktní hudba z opery Příhody lišky Bystroušky (úprava František Jílek)

www.jamu.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - Slavnostní galakoncert k 70. výročí založení JAMU (Brno 17. 12. 2017)

[yasr_visitor_votes postid="280833" size="small"]

Mohlo by vás zajímat