Huelgas Ensemble a jeho melancholický Josquin Desprez na Pražském jaru

Pražské jaro, Polyfonní závěť Josquina Desprez, 15. května 2021 (foto ze zkou&scaron;ky): Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel (foto Zdeněk Chrapek) Paul Van Nevel je jednou z průkopnických osobností na poli staré hudby (jako výkonný umělec i jako badatel), která inspiruje dal&scaron;í umělce a soubory nejen svou erudicí, předev&scaron;ím pokud jde o hudbu franko-vlámských skladatelů, ale i způsobem prezentace této hudby. Má řadu následovníků a podobně zaměřených souborů, jako je Huelgas ensemble, přibývá. V této souvislosti lze jistě zmínit i Vojtěcha Semeráda, jenž spolupracoval s Huelgas Ensemble jako zpěvák, a jeho Cappellu Marianu. Její koncert spojující vokální díla Kry&scaron;tofa Haranta z Polžic a Bezdružic s hudbou orientu (v podání souboru Constantinople), rovněž konaný v kostele sv. Anny – Pražské křižovatce, ostatně leto&scaron;ní ročník 1. června uzavře. Huelgas Ensemble nezavítal do České republiky poprvé. V roce 2005 vystoupil v Třebíči s hudbou vlámských skladatelů na festivalu Concentus Moraviae. O dva roky později soubor prezentoval na Pražském jaru program z díla Cipriana De Rore, skladatele o tři generace mlad&scaron;ího, který podobně jako Josquin Desprez strávil značnou část života v Itálii. Naposledy v Praze Huelgas Ensemble v roce 2017 v rámci koncertní řady staré hudby FOK připomenul 450 let od narození Claudia Monteverdiho hudbou tohoto skladatele a jeho současníků. Pražské jaro, Polyfonní závěť Josquina Desprez, 15. května 2021: Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel (foto Zdeněk Chrapek) Již z tohoto výčtu je zřejmé, že těži&scaron;těm umělecké práce souboru, je předev&scaron;ím hudba renesance, samotný název souboru ov&scaron;em odkazuje ke stejnojmennému &scaron;panělskému klá&scaron;teru a tam nalezenému rukopisu, jenž je významným pramenem hudby z 12.–14. století. V bohaté diskografii a koncertní historii souboru nalezneme tedy i repertoár doby středověku. Pro pražský koncert si soubor nicméně vybral program z motet, částí m&scaron;í a chansonů jednoho ze svých emblematických autorů – mistra kontrapunktu Josquina Desprez (cca 1450–1521) – u příležitosti pětistého výročí od jeho úmrtí. Jedinou výjimkou bylo Sanctus a Benedictus z &bdquo;parodické“ m&scaron;e německého skladatele 16. století Ludwiga Dasera na motivy Josquinova vrcholného &scaron;estihlasého moteta Praeter rerum seriem, jež v programu také zaznělo. Pražské jaro, Polyfonní závěť Josquina Desprez, 15. května 2021 (foto ze zkou&scaron;ky): Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel (foto Zdeněk Chrapek) Soubor, čítající na pražském koncertě deset zpěváků, protentokrát, patrně i kvůli přítomnosti kamer, nezvolil své typické kruhové rozestavení (tedy částečně zády k publiku), které podtrhuje komorní až intimní charakter hudby tohoto druhu a umožňuje zpěvákům cítit se více &bdquo;spolu“. Místo toho pěvci mezi sebou udržovali &bdquo;hygienické“ rozestupy a v různě početných sestavách pozice často měnili (koncert tak například zahájili ve dvou řadách na vyvý&scaron;eném pódiu a pod ním, poslední skladbu pak zazpívali v &scaron;irokém půlkruhu). Právě vět&scaron;í vzdálenost od sebe a přítomnost kamer s pojezdy jistotě a soustředění některých účinkujících asi příli&scaron; neprospěly. Pražské jaro, Polyfonní závěť Josquina Desprez, 15. května 2021: Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel (foto Zdeněk Chrapek) Tato vytříbená, ale na mnoha místech pro posluchače transparentní hudba na zpěváky klade značné nároky, pokud jde o zklidnění, bezchybnou intonaci, uvolněnou tvorbu tónu a precizní vokály. Mikrofony zde &bdquo;analyticky“ odhalí každé drobné zakolísání. Těch ale nebylo zas až tak mnoho. I členům tak význačného souboru může v současné situaci trochu chybět koncertní praxe. Že se při několikaminutové vokální skladbě trochu pohne ladění a projeví se to případně v souzvuku (viz chanson La plus de plus, podobně Praeter rerum seriem), to se prostě někdy stává i &scaron;pičkovým tělesům. Celkově ale prezentace souboru samozřejmě byla velice profesionální. Paul Van Nevel řídil jako sbormistr zpěváky úspornými gesty a se strohým výrazem ve tváři, a ti jej s důvěrou následovali. Zajímavým interpretačním detailem, který mohl překvapit, byla dobová &bdquo;francouzská“ výslovnost latiny (Josquin Desprez strávil závěr života v Condé-sur-l'Escaut v dne&scaron;ní severní Francii). Pražské jaro, Polyfonní závěť Josquina Desprez, 15. května 2021: Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel (foto Zdeněk Chrapek) Program měl vcelku jednotný (pro někoho možná až jednotvárný) melancholický, zklidněný ráz, snad až na trochu rozverně působící chanson Et trop penser. Jeho atmosféru podtrhovalo i postupné z&scaron;eřování. Jak ale mohli v takových světelných podmínkách umělci vidět ke konci koncertu do not, to mi není úplně jasné. Režie koncertu byla celkově poměrně citlivá. Koncert měl i tentokrát svého průvodce, jímž byl uhlazeně, ale poněkud nepřirozeně působící a superlativy až příli&scaron; hýřící Jan Sklenář, jinak člen souboru Divadla v Dlouhé a zpěvák. Ten se zhostil i předtočeného rozhovoru s Paulem Van Nevelem, z něhož bylo patrné, že tento belgický badatel, umělec a bonviván (je mj. znám svojí oblibou doutníků) je velice charismatickou osobností a o skladateli a jeho díle by dovedl poutavě hovořit hodiny. Pražské jaro, Polyfonní závěť Josquina Desprez, 15. května 2021: Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel (foto Zdeněk Chrapek) Trochu &scaron;koda bylo, že na stránkách festivalu nebyly dostupné texty s překlady. Mohlo by to napomoci pochopení dramaturgické linky koncertu. V tomto směru si zaslouží zmínku zejména předposlední skladba Dulces exuviae, jež čerpá z textu Vergiliovy Aeneidy a je Dídóninou lamentací, spí&scaron;e v&scaron;ak smířením s osudem. Je tak svého druhu závětí, což byl i titul koncertu. Pokud jde ale o hudbu samotnou, té se posluchačům tohoto zhruba sedmdesátiminutového koncertu dostalo do sytosti. Každopádně je třeba předev&scaron;ím ocenit, že vedení Pražského jara Huelgas Ensemble do Prahy opět pozvalo. Pražské jaro, Polyfonní závěť Josquina Desprez, 15. května 2021: Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel (foto Zdeněk Chrapek) Hodnocení autora recenze: 80% Pražské jaro&bdquo;Polyfonní závěť Josquina Desprez“ Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka15. května 2020, 20:00 hodin(Koncert je dostupný na YouTube kanále festivalu.) Cantus: Maria Valdmaa, Sabine Lutzenberger, Helen Cassano Tenor: Olivier Coiffet, Achim Schulz, Paul Bentley-Agnell, Loïc Paulin, Matthew Vine Bas: Tim Scott Whiteley, Guillaume Olry Dirigent: Paul Van Nevel Program:Josquin Desprez: Inviolata, integra et casta es MariaJosquin Desprez: Comment peult avoir joyeJosquin Desprez: Missa “L’homme armé”: Agnus DeiJosquin Desprez: Ut Phoebi radiisJosquin Desprez: Et trop penserJosquin Desprez: Praeter rerum seriemLudwig Daser: Missa “Praeter rerum seriem”: SanctusJosquin Desprez: La plus des plusJosquin Desprez: Dulces exuviaeJosquin Desprez: Missa “Maheur me bat”: Agnus Dei

Mohlo by vás zajímat