S Igorem Vejsadou nejen o tanečních návratech

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Ono to spolu souvisí, protože Pražský komorní balet je soubor, který má jakousi stabilní nebo výhledovou dramaturgii. Jde z určitého počátku, táhne za sebou docela dlouhou tradici, která je hodnotná, a hledá novou cestu. Ale je to soubor, který nestaví na projektech, v tom je rozdíl. Tanečníky zaměstnává a v Praze je druhým největším zaměstnavatelem profesionálních tanečníků. Každý soubor nebo divadlo má určité období hledání, snad je trochu silné použít slovo stagnace, ale je to situace, kdy hledáte systém.

Pohybujete se v určených mantinelech, na všem záleží – kde zkoušíte, kde hrajete, jak zajistit, aby soubor měl stabilní místo, klid k práci, aby osobnosti, které chcete pozvat, bylo z čeho zaplatit… Nejde bohužel nastartovat ze dne na den a říct si, tak a teď nastane ten progres, zvlášť když okolí není progresivní k té samotné organizaci. Samozřejmě to začíná a končí tím, koho v souboru máte, kdo s ním pracuje, jakým způsobem, jací pedagogové, jací choreografové. Ale musíte vědět, že si můžete dovolit tyto lidi zvát. Na jak dlouho, na koho se můžete spolehnout a na koho ne. A dnes v dohodách panuje značná nespolehlivost, z projektu může každý vycouvat jedním mailem nebo sms. Ale přece jenom je potřeba jít dál, nevzdávat to, pracovat a snažit se co nejlépe prosadit svůj záměr.

Jsme v procesu hledání, ale s dobrými vyhlídkami – máme tanečníky s velkým potenciálem, máme velkou hodnotnou historii Pražského komorního baletu, máme tým nadšenců a klobouk dolů před nimi, nevím, kdo jiný by to dnes v tom chaosu chtěl absolvovat. To vše máme a k tomu dobrou vůli a umělecké výkony. Tak jen říkám, pojďte do toho s námi i vy ostatní, bez kterých nemůžeme rozdávat umění. Mecenáši, politici, vše je o dobré vůli, ne pouze o penězích. Tedy o penězích to také je, ale ne o takových, které by nebyly v této zemi reálné. Takže já věřím, že jsme na dobré cestě. Pokoj lidem dobré vůle (když jsou ty Vánoce).

Děkuji za rozhovor!


Vizitka

Igor Vejsada (foto archiv PKB)

Igor Vejsada (1956) je český tanečník a choreograf. Po absolutoriu tanečního oddělení konzervatoře v rodném Brně studoval rok jako stážista na Baletní akademii Velkého divadla v Moskvě (1975-1976). Dvacetiletou kariéru tanečníka, během níž se úspěšně účastnil také domácích a mezinárodních soutěží (Bulharsko, Rusko, USA), zahájil v Národním divadle v Brně, kde nastudoval řadu sólových rolí (Merkucio – Romeo a Julie, Podivuhodný mandarín, Pták Ohnivák, Šaman – Svěcení jara, Puk – Sen noci svatojánské, Šašek v Labutím jezeře a Popelce a další). Později získal dvouleté angažmá v maďarském Györi Balletu pod vedením Béjartova žáka, choreografa Ivána Markó. Po návratu domů založil New Ballet Brno, kde se aktivně věnoval také současnému tanci, a v roce 1992 se stal členem izraelského tanečního souboru Kibbutz Dance Contemporary Company Izrael, kam je dosud zván jako pedagog. V roce 1994 mu nabídl angažmá umělecký šéf baletního souboru Národního divadla v Mannheimu Philippe Talard. Hostoval v Evropě i zámoří, účastnil se festivalů v USA, Austrálii, Číně, Tchaj-wanu a Japonsku.

V roce 1995 absolvoval studium choreografie na bratislavské Vysoké škole múzických umění a začal se intenzivně věnovat pedagogické a choreografické činnosti. Od roku 1996 byl šéfem baletního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde vytvořil desítky baletních inscenací (Coppélia, Bílé sny, The Beatles, The Doors, Dvořák – Requiem, Romeo a Julie, Labutí jezero, Sněhurka a sedm trpaslíků, Spor aneb Dotyky a spojení, Zázrak v tichu – s Philippem Talardem a Ericem Trottierem, a další). Působí také jako lektor na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Spolupracoval s operním souborem Národního divadla moravskoslezského (mimo jiné Oberon, Němá z Portici, Dvě vdovy, Kníže Igor, Rigoletto, Divadlo za bránou, Její pastorkyňa, Manon Lescaut, La rondine, Život prostopášníka, La Wally, Hamlet a další); spolupracoval a spolupracuje i s činoherním (Molière, Amadeus) a operetním souborem Národního divadla moravskoslezského (Kat a blázen, Zvoník u Matky Boží).

Věnuje se teoreticko-vzdělávací činnosti v oboru současného tance a je zván do odborných porot mezinárodních tanečních soutěží a festivalů. Je členem mezinárodní poroty prestižního udílení cen Balet Dance Forum Monaco, které uděluje ceny za nejlepší taneční výkony, nejlepším tanečním souborům, choreografům a za dlouhodobou činnost v oboru tanec, balet. Významná je jeho pedagogická a choreografická spolupráce s vozíčkáři – klienty Múzické školy v Ostravě-Mariánských Horách a občanským sdružením Bílá holubice. Také založil nezávislý taneční soubor Houby balet.

Od roku 2014 opustil pozici šéfa baletu a byl baletním mistrem a choreografem baletního souboru Národního divadla moravskoslezského. V březnu 2016 nastoupil na pozici baletního mistra Pražského komorního baletu a byl pověřen vedením uměleckého souboru.

www.prazskykomornibalet.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat