„Intuitivní“ hudba rozezněla DOX+

  1. 1
  2. 2

V třetí části Verbindung (Spojení) najdeme instrukci: „Hraj v rytmu svého těla, v rytmu svého srdce, svého dechu, svých myšlenek, své intuice, svého osvícení, v rytmu Univerza.“ Ve čtvrté části Treffenpunkt (Místo setkávání) instruuje: „Všichni hrají stejný tón. Prováděj tón podle svých myšlenek, zůstaň u nich. Vrať se na stejné místo zpátky.“ Cítil, že tato část může být i docela konfliktní, nesouladná, ale vždy svádí hudebníky zpět do jednoty. Pátá část Nachtmusik (Noční hudba) nabádá: „Hraj vibraci v rytmu Vesmíru, zahraj ji v rytmu snění. Zahraj ji v rytmu snění a pomalu ji přeměňuj v rytmus Vesmíru. Opakuj tak často, jak můžeš.“ V šesté části Abwärts (Dolů) mají hudebníci procítit své tělo: „Hraj vibraci v rytmu svých končetin, v rytmu svých buněk, svých molekul, svých atomů, svých nejmenších částic, kam dosáhne tvoje vnitřní ucho. Přepínej pomalu z jednoho rytmu na druhý, dokud se nestaneš svobodnější a můžeš je libovolně zaměňovat.“ Je jasné, že toto vyžaduje od hudebníků intuitivní fantazii a Stockhausen musel používat i svůj pedagogický um, aby performerům otevřel mysl.

Možná ještě komplikovanější to pro některé hudebníky bylo v části Aufwärts (Nahoru), protože se měli „nacítit“ na rytmus vesmíru. V části Intensität (Intenzita) přechází Stockhausen na úkol být maximálně intenzivní s pokynem: „Hraj jeden zvuk s takovým nasazením, že cítíš teplo, které z tebe vyzařuje. Hraj a vydrž, co můžeš.“ To v praxi na autorizované nahrávce, na které se podílel (nahrávka sedmi alb ze srpna roku 1969 v interpretaci Ensemble Musique Vivante vydané u Harmonia Mundi), vypadalo tak, že přišel v tlustém svetru s nakoupeným nářadím (kladivo, hřebíky, dřevěné desky) a začal divoce přibíjet hřebíky, čímž inspiroval ostatní hudebníky. Na koncertě v rámci festivalu se na intenzitě podílel především, jak lze očekávat, perkusionista a dechy.

Následující části jsou Setz die Segel zur Sonne (Vyplout ke slunci) a Kommunion (Spojení), které je o „naciťování“ jednoho hráče na druhého: „Hraj nebo zpívej vibraci v rytmu končetin svého spoluhráče, v rytmu jeho buněk, jeho molekul, jeho atomů, jeho nejmenších částí…“ Část Litanie se někdy vynechává. Z hlediska řazení částí postupují k Es (To) – to je k tichu, nemyšlení, bytí bez ega: „Nemysli na nic, počkej, až jsi úplně tichý. Když toho dosáhneš, hraj. Jakmile začneš přemýšlet, přestaň hrát. Když nemyslíš, hraj znovu.“ Toto chápal Stockhausen jako nejvyšší úroveň intuitivní hry, kdy ji hráč nekontroluje myslí. Část Goldstaub (Zlatý prach) je na autorizované nahrávce poslední. Vyžadoval, aby se před ní hráči postili, nehýbali a pobývali v tichu čtyři dny. Chtěl na ně přenést svoji zkušenost, kdy se pak zvuky pro ně stávají intenzivními a promlouvají jakoby samy za sebe. Patnáctá část Ankunft (Příchod) je pro „jakýkoli počet hudebníků“, protože obšírněji slovně shrnuje filosofii Sri Aurobinda o všeobecné kultivaci či transformaci – fyzické, mentální i spirituální.

Jedná se o konceptualismus, ale filosoficky ojedinělý. Výsledek dopadne pokaždé jinak a je odvislý plně od výkonu a kvality interpretů i obsazení, které může být velmi různé.

Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen, 26. dubna 2022, příprava na koncert (foto Marek Bouda)
Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen, 26. dubna 2022, příprava na koncert (foto Marek Bouda)

V případě koncertu lze říct, že seskupení umělců fungovalo a zastoupení nástrojů bylo svou rozmanitostí dostatečně zajímavé. I když posluchači neměli k dispozici texty, mohli sledovat variabilitu hry na nástroje, vzájemné souznění a reakce hudebníků i zvukové zvláštnosti použitých nástrojů. Rozsazení performerů do kruhu kolem mixážních pultů i možnost se pohybovat usnadnila sledování hudebníků, což zkoušeli i přítomní s malými dětmi. Já jsem seděla nejblíže trombonu a mohla jsem si vychutnat rozmanitost zvuku, jeho archetypální tajemné rejstříky. Úchvatné bylo i sólo Markéty Schaffartzik, při kterém mohla projevit různé hlasové techniky a krásnou barvu hlasu. Během celého, takřka tříhodinového koncertu, vyniklo, jak dobře zvučil a elektronicky dokresloval výsledný zvuk Scanner u mixážního pultu, protože udržet výbornou kvalitu zvuku v extrémních zvukových intenzitách, polohách a témbrech vyžaduje mistrovství. Posluchači vzhledem k jednoduchým strategiím částí mohli i rozpoznat „pravidla hry“ a vzhledem k tomu, že výsledný zvuk nebyl komplikovaný, nebyli ani unaveni.

Otevírací koncert se podařil. Publikum ocenilo nejen výkon, ale zřejmě i osvěžující dramaturgickou volbu dlouhým potleskem.

Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen
26. dubna 2022, 19:00 hodin
DOX+

Program:
Karlheinz Stockhausen – Aus den sieben Tagen

Účinkující:
Gareth Davis – basklarinet
Roland Dahinen – trombon
Dario Calderone – kontrabas
Agathe Max – housle
Tomas Järmyr – bicí
Markéta Schaffartzik – zpěv
Scanner-Robin Rimbaud – elektronika
Barbora Jágrová – světelný design

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments