Jak bude vypadat a znít Beethovenův balet v 21. století?

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Kdy jste začali balet studovat? Helena Kazárová a tanečníci ze souboru Hartig Ensemble používali ze začátku nahrávky jiných interpretů, ve které fázi jste tedy začali zkoušet společně?

Když se objevil nápad provést toto dílo, netušil jsem, jak bude obtížné, ale zároveň radostné ho zrealizovat. Přiznám se, že jsem ho znal opravdu málo. Snad trochu předehru, která se sem tam hraje. Protože naším úkolem je vycházet z dobových pramenů, nastal problém, jak zajistit hudebníkům hudební materiál. Takový, který není zatížen pozdějšími úpravami a doplněními. Myslel jsem, že u tak slavného skladatele nebude problém si takový materiál koupit. A ouha! Nic kromě partitury se koupit nedalo. Maximálně půjčit a to s tím, že potřebná „urtextová“ kvalita tohoto materiálu nebyla zaručena. Poměrně na poslední chvíli jsem nechal toto dílo radši nově přepsat. Takže stránky určené na pult hudebníků byly z tiskárny ještě „teplé“. Interpreti v orchestru Musica Florea hrají buď na originální nástroje, nebo jejich kopie. Když se hraje barokní hudba, používají nástroje barokní, pro klasicistní hudbu klasicistní nástroje, pro romantismus romantické… Takže hudebníci jsou nesmírně flexibilní, přesto nejtěžší je si na zvolený typ nástrojů zvyknout a doslova je ovládnout. Jinak se ke mně dostala nahrávka od Harnoncourta, ale tentokrát mne dost zklamala. Vytvořil jsem si vlastní koncepci, která naštěstí korespondovala s představami režisérky.

Jaké bylo první setkání hudebníků a tanečníků? Nepostavili jste je před příliš odlišný hudební doprovod?

V poslední době nacvičuji s orchestrem jevištní díla poněkud netradičně. Po opravdu rychlém a letmém přečtení not zapojím sólové zpěváky či sbor. V tomto případě to byli tanečníci. Považuji za nezbytné, aby orchestr od počátku vše „prožíval“ s těmi, které doprovází, nebo s těmi, se kterými má sdílet rovnocenný vztah. Budování společného afektu od počátku je pro muzikální pochopení díla nejlepší. Hned z kraje sešněrovat cítění lidí důrazem na jakousi technickou přesnost je škodlivé a pro interpretování hudby obecně ve dvacátém století katastrofální. Teprve po společném tvoření a pochopení díla nastává okamžik, kdy se věnuji technickým nedostatkům. Tak to bylo i s tanečníky. V poslední den zkoušek orchestr zkoušel sám. Takže ideální.

Zkouška s tanečníky, uprostřed Jiří Jelínek a Jaime Reid (foto archiv Hartig Ensemble)
Zkouška s tanečníky, uprostřed Jiří Jelínek a Jaime Reid (foto archiv Hartig Ensemble)

Baletní hudba často vypráví sama o sobě, je obrazná i emotivní. Jak se v Beethovenově partituře odráží scénická akce nebo symbolika, které by balet také měl být plný?

Ano, hudba tohoto baletu je nesmírně silná, emotivní, důmyslná, ale v pravý čas se projeví úžasným odlehčením a jednoduchostí, která symbolicky ladí s tím, co tanečníci vytvářejí. Hudba je o symbolickém vyjadřování. Jak hodně by měla být, o tom se vedou krásné spory po celá staletí.

Děkuji za rozhovor!

 

Vizitky:
Prof. Helena Kazárová, Ph.D. (29. září 1959) se specializuje zejména na taneční kulturu minulých staletí, a to jak prakticky (rekonstrukce a „revitalizace“ tanců podle zápisů, choreografie a pohybová kultura ve stylu vybrané epochy, pedagogické působení), tak i na úrovni badatelské (je například autorkou knih Barokní taneční formy, Akademie múzických umění 2005, Barokní balet ve střední Evropě, Akademie múzických umění 2008). V Národním divadle Praha se podílela na inscenacích Castor a Pollux (asistentka choreografie), Cyrano de Bergerac, Škola pomluv (pohybová spolupráce), Baletománie (choreografie). Pro Národní divadlo Brno nastudovala barokní tance do pořadu Od Ludvíka IV. po break dance. Vytvořila a rekonstruovala řadu choreografií pro projekty na významných hudebních festivalech, spolupracovala též s filmem a Českou televizí: s režiséry Jurajem Jakubiskem (Bathory), Milanem Cieslarem (To horké léto v Marienbadu), Ondřejem Havelkou (Dove è amore è gelosia), Jiřím Menzelem (Donšajni) a dalšími. Vytvořila choreografii do řady barokních oper – například Giunone placata Johanna Josepha Fuxe, Scipione l’affricano il maggiore Antonia Caldary a do mnoha dalších. Zabývá se též režií a barokní gestikou barokních oper (Pollarolova La forza della virtù, Bononciniho Astarto, Händelova Alcina a podobně). V roce 1997 založila soubor barokního tance Hartig Ensemble, pro který vytvořila řadu rekonstrukcí a choreografií v dobovém stylu. V barokním zámeckém divadle v Českém Krumlově a v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti choreografovala rokokový balet Josepha Starzera z roku 1757 La guirlande enchantée a v roce 2009 Gluckovo dílo La Danza s pastýřským baletem Narcis a Palimene. Následovala česká premiéra Händelovy Terpsichory (zámecké divadlo, Mnichovo Hradiště, 2010) a Purcellův Dioklecián (2012), Scarlattiho opera Armida (2014), balet Opuštěná Didó Gaspara Angioliniho (2015) a choreografie korunovační opery Johanna Josepha Fuxe Costanza e Fortezza (2015). Helena Kazárová se účastní jako lektorka mezinárodních kurzů a je profesorkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Dirigent, violoncellista, sbormistr a skladatel Marek Štryncl se narodil v roce 1974 v Jablonci nad Nisou. Již během studia na konzervatoři v Teplicích zastával funkci koncertního mistra Severočeské filharmonie. Absolvoval pražskou Akademii múzických umění v oboru dirigování (2002) a studoval barokní violoncello na Dresdner Akademie für alte Musik. Zároveň se zúčastnil mnoha kurzů zaměřených na stylovou interpretaci (Chinon, Mainz, Basel, Valtice…).

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
abstergo

Paní Kazárová – Hartigovna – skvělá jako vždy…