Jana Boušková v době koronaviru: Jedinou šanci vidím v každém z nás

V jaké situaci Vás ohlášení koronavirových opatření zastihlo a jak zasáhla tyto opatření do Vašeho života?
Byl to obrovský zásah do již naplánovaných akcí každého muzikanta. Já jsem se akorát chystala na cestu do Petrohradu, kde jsem měla vystoupit na dvou sólových koncertech s orchestrem Mariinského divadla na festivalu, který zaštiťuje dirigent Valery Gergiev. Velmi jsem se na tato výsostná vystoupení těšila. Měla být přenášena i televizí. Bohužel zpráva o uzavření hranic přišla dva dny před odletem, a tak jsem ani nevycestovala a koncerty nemohla absolvovat. Snad bude příležitost se na tento festival vrátit příští rok v náhradním termínu.

Koncem března jsem měla mít také komorní koncert v duu s Josefem Špačkem. Ten se zatím podařilo přeložit na začátek června, ovšem jaká bude situace i za dva měsíce, stále nevíme. V červenci jsem měla účinkovat sólově s orchestrem na Světovém harfovém kongresu ve Walesu a celá tato akce byla přeložena na rok 2021. O budoucnosti všech dalších akcí od příštího měsíce dál, zatím nevím. V červnu mám mít koncerty na německém festivalu komorní hudby Spannungen, v červenci na moravském festivalu Klášterní hudební slavnosti v duu s mladým zpěvákem, kontratenorem Vojtěchem Pelkou, pak bych vzápětí měla odletět na festival do Estonska, který pořádá dirigent Paavo Järvi. Od začátku června se chstám na natáčení svou zcela nových CD. Bohužel je zatím budoucnost všech těchto akcí neznámá a nikdo nevíme, a ani nemůžeme zatím předvídat, co bude. Ta nejistota je opravdu nepříjemná pro všechny.

Jak na Vás vnímáte nucené přerušení Vaší umělecké činnosti a jaké jsou dopady korona-krize na Váš pracovní i osobní život?
Snažím se vždy ze všeho vzít to pozitivní. Mé běžné celoroční pracovní nasazení je natolik velké, že mám teď alespoň možnost se na chvíli povinně zastavit. Mohu alespoň fungovat jako člověk, který má čas na své děti, mohu vařit, starat se o domácnost a dělat věci, ke kterým se běžně vůbec nedostanu. Konečně jsem se pustila do přepisování skladeb, které jsem upravila před několika lety pro harfu. Dělám si i pořádek v hudebním archivu a mám možnost bez stresu připravovat nový repertoár, tak jako když jsem byla studentkou a měla čas se všemu věnovat precizně s časovým předstihem bez stresu. Technologie mi dává stále možnost i dálkově pracovat přes internet se svými studenty, takže se člověk necítí úplně jako na dovolené a musím přiznat, že mě až překvapuje, jak je taková výuka přes Skype účinná a přínosná. Samozřejmě je tu dopad finanční, který pociťujeme všichni, ale musíme to nějak překlenout, a to hlavně ve zdraví.

Jak prožíváte koronavirovou karanténu s Vašimi blízkými? Co děláte, abyste nepropadala chmurám a zachovala si mentální zdraví v této nelehké situaci?
Já si vždy nějakou činnost doma najdu. Byla jsem rodiči vychována, abych nikdy neseděla s rukama jen tak bez práce. A stálá kreativita je vlastně mým hobby. Před dvěma dny mě třeba napadlo vytvořit na Facebooku a Instagramu stránku The Harp Channel, kde si mohou lidé poslechnout různá videa harfistů a harfistek z celého světa. Mým celoživotním snem je dostat koncertní harfu do podvědomí hlavně jako sólový nástroj a jen díky kvalitním výkonům mnoha harfistů se tento sen může stát skutečností. Vybírám a vkládám tam proto nahrávky jen opravdu těch nejlepších světových interpretů a věřím, že posluchači díky tomu pak dokáží harfě opravdu víc rozumět a vnímat tak, jak bych si moc přála – jako kvalitní sólový nástroj, který má své důležité postavení v hudebním světě.

Čas jsem také využila pro realizaci svého loga, které jsem si sama nakreslila a na které jsem použila mé iniciály ztvárněné do podoby harfy. Kromě těchto hobby aktivit, které se všechny pojí s mojí profesí, si teď užívám hlavně svých dětí, s kterými se učím, pomáhám jim s úkoly do školy a po povinnostech máme čas si zahrát i nějaké stolní hry, ke kterým se běžně vůbec během roku nedostaneme. Moc mě baví vaření, které běžně v pracovním nasazení také nestíhám, a tak mi teď i tato aktivita dělá velkou radost.  A když začíná venku svítit i sluníčko, tak se zdá vše být příjemnější a nadějnější.

V sobotu 28. března 2020 se uskutečnil benefiční koncert, který pořádala Česká filharmonie a který byl přenášen v přímém přenosu do televize a online. Vše za přísných hygienických opatření. Jak probíhalo zkoušení programu a natáčení? Jaké to je, hrát před prázdným koncertním sálem?
V prvé řadě bych chtěla za tuto akci nesmírně poděkovat České filharmonii i České televizi a všem, kteří se na koncertu podíleli. Celému úžasnému štábu, a hlavně všem mým hudebním kolegům, fantastickým interpretům, kterými byli Josef Špaček, Václav Petr, Jiří Vodička, Jan Mráček, David Mareček, Miroslav Sekera, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Martin Kasík či moderátor večera Jiří Vejvoda, a také samozřejmě všem divákům a obzvlášť těm, kteří finančně přispěli na podporu pěti nemocnic, pro které se tento koncert uskutečnil.

Byl to velmi emotivní okamžik, a jak sám píšete, opravdu za nestandardních podmínek, se kterými se nikdo nikdy ještě dříve nesetkal. Ten pocit, hrát před prázdnou Dvořákovou síní, byl dech beroucí a veškerá opatření, která se k tomu pojila, to jen umocňovala.  Museli jsme dodržovat odstup minimálně 2 metry se všemi zúčastněnými, všichni jsme museli mít roušky i během vystoupení, což je pro všechny muzikanty výjimečná situace. Nejen, že roušky nás omezují v dýchání, které je i pro interprety na strunné čí klávesové nástroje při hraní velmi potřeba, ale i viditelnost konkrétně na struny z úhlu, který já, jako harfistka potřebuji, je omezená a není to vůbec jednoduché.

Klávesnice klavíru se stále čistila. Při zkoušce, která probíhala už den předem, jsme o všech těchto opatřeních, byly důrazně informováni. Celý štáb se pohyboval po Rudolfinu nejen v rouškách, ale v celých ochranných oblecích, jak to vídáme v televizních přenosech z ohrožených oblastí. Celý koncert byl obrovsky silný moment pro nás všechny a já tímto ještě jednou všem děkuji.

Chystáte další online produkce pro veřejnost? Mohou se Vaši příznivci těšit na nějaké vysílání záznamů Vašich koncertů či představení?
Ano, dostala jsem už další nabídky na možné live koncerty v televizi, tak věřím, že je budu v blízké době absolvovat. Uvažuje se také o tom, že pokud by komorní koncerty nebyly v následujících měsících stále přístupné veřejnosti, streamovaly by se přes internet, aby posluchači o tyto koncerty úplně nepřišli.

Jaký vidíte dopad koronavirové krize na českou i světovou kulturu?
Bude to mít určitě obrovské dopady pro celý svět, které by mohly ohrozit dokonce i existenci kultury vůbec. Tato krizová doba je pro muzikanty opravdu nesmírně těžká, a to nemluvím o orchestrech a pořadatelích kulturních akcí, kteří tak přicházejí o nesmírné množství financí. Všichni teď žijeme v nejistotě, co bude a jak bude. Jedinou šanci vidím v každém z nás, v naší naději a pozitivním pohledu, že to zvládneme a kultura – to, co je pro lidstvo tak ušlechtilé – také. Musíme!

https://www.facebook.com/ceskafilharmonie/videos/2936724806363789/

Myslíte, že současná situace bude mít na budoucnost i nějaký pozitivní efekt?
Já jsem přesvědčena, že tato situace přinese i svá pozitiva. Věřím, že někteří lidé například přehodnotí své priority, věřím, že by se svět mohl stát opět pokornějším a uctivějším k hodnotám, na které se už pomalu zapomínalo. Jako by tato pohroma byla pro svět nějakým pomyslným vztyčeným varovným prstem shůry. Svět po pandemii již nebude stejný. Vnímám toto období jako jistý milník, který všechno a všechny změní a já pevně věřím, že jen k lepšímu, i když to nebude v počátcích jistě lehké. Držme si ale všichni palce, ať to přečkáme hlavně ve zdraví. To ostatní pak můžeme s našim pozitivním pohledem a nadějí jistě zvládnout! Opatrujte se!

Děkujeme za rozhovor!