Janáček dobývá Francii. Káťa Kabanová v Nancy a Rennes, Zápisník zmizelého v Lyonu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Zcela rozdílná a zcela nešpanělská je v prvé řadě scénografie německé výtvarnice Katrin Ley Tag (která zaujala například minulý měsíc velmi jednoduchou scénou pro Donizettiho Mariu Stuardu v Theater an der Wien). Dominantou scény je obrovské schodiště, které je typické pro velké divadelní revue a výpravné filmy dvacátých a třicátých let dvacátého století.

Georges Bizet: Carmen – The Royal Opera Londýn 2018 (zdroj roh.org.uk / foto Bill Cooper)

Někteří recenzenti dokonce připomínali vliv scénografie filmů hollywoodského režiséra a choreografa Busbyho Berkeleye, mistra sborových scén, v nichž těla sboristů vytvářejí velkolepé proměnlivé obrazce. A právě tento princip práce se sborem využívá i Barrie Kosky. Hlavní změnou je ale režisérská dekonstrukce příběhu, tak aby se obnažily emocionální principy jednání postav i jejich schopnost přežití v závěru příběhu (což se týká i hlavní hrdinky), stejně jako zkoumání role pohlaví v kultuře a vztazích. Režisér se samozřejmě nevzdává ani své oblíbené metody persifláže a většina recenzentů se naprosto rozchází ve výkladu režijního záměru. Nicméně pod vnější slupkou velké show se skrývají ironické i trpké otázky, které rozvracejí i takový operní/kulturní archetyp, jakým je fatální žena Carmen. Koskyho výklad je bezesporu jedním z nejinteligentnějších a zároveň nejdráždivějších režijních esejů o opeře jako žánru i o současné percepci opery a divadla vůbec.

Georges Bizet: Carmen – Anna Goryachova (Carmen) – The Royal Opera Londýn 2018 (zdroj roh.org.uk / foto Bill Cooper)

Pro inscenaci tohoto typu je samozřejmě nevyhnutelné získat prvotřídní zpěváky s mimořádnými hereckými schopnostmi. A to se vedení Covent Garden podařilo. Obsazení vévodí dvě představitelky Carmen – ruská mezzosopranistka Anna Goryachova v debutu v Covent Garden, která zpívá v prvních představeních Bizetovy opery a kterou pak vystřídá její francouzská kolegyně, mezzosopranistka Gaëlle Arquez. I pro ni jde o debut na první scéně Royal Opera. Obě dvě mají již řadu zkušeností a obě rovněž roli španělské svůdnice zpívaly v jiných režiích. Shodně se také na počátku této sezony střídaly v jiné pozoruhodné inscenaci Carmen v madridském Teatro Real, kde je režíroval kontroverzní umělec Calixto Bieito. Gaëlle Arquez zpívala tuto roli na bregenzském festivalu i v původní Koskyho inscenaci ve Frankfurtu nad Mohanem. Donem José je Francesco Meli, kterému část kritiků vyčítá určitou tvrdost hlasu a sklon k forsírování, byť chválí jeho herecký výkon v nesnadném úkolu.

Georges Bizet: Carmen – Francesco Meli (Don José) – The Royal Opera Londýn 2018 (zdroj roh.org.uk / foto Bill Cooper)

Ruská sopranistka Kristina Mkhitaryan, která v produkci zastoupila původně plánovanou Anett Fritsch (ta odřekla kvůli těhotenství), disponuje velkým hlasem v roli Micaely. Litevský basbarytonista Kostas Smoriginas doplňuje erotický čtyřúhelník.

Český dirigent Jakub Hrůša je velmi chválen recenzenty pro delikátní rovnováhu i krásu zvuku. S naším dirigentem se bude v pozdějších reprízách střídat britský dirigent Christopher Willis. Inscenace má kompletní druhé obsazení čtyř hlavních rolí, vedle Gaëlle Arquez budou vystupovat italský tenorista Andrea Carè (Don José), ruský barytonista Alexey Markov (Escamillo) a anglická sopranistka Susanna Hurrell (Micaela).

Po premiéře 6. února následuje v měsíci únoru ještě šest repríz a představení se bude hrát ještě pětkrát v březnu. Představení 6. března 2018 bude přenášeno jako živý přenos do vybrané sítě kin.


Pavol Breslik hvězdou programu Wiener Opernball 2018
Slovenský tenorista Pavol Breslik byl jednou ze dvou hlavních operních hvězd každoročního programu vídeňského operního plesu, který představuje vrchol společenské a také snobské sezony v Rakousku.

Zpěvák v perfektně padnoucím fraku přednesl dvě hudební čísla – nejprve árii Romea z prvního dějství Gounodovy opery Romeo a Julie a pak duet Lippen schweigen z Lehárovy operety Veselá vdova.

Partnerkou mu v druhém čísle byla mladá moldavská sopranistka Valentina Naforniță, která zaskočila za náhle onemocnělou rakouskou koloraturní sopranistku Danielu Fally, protože i ve Vídni řádí zrádná chřipka. Zpěvačka také zpívala Pucciniho krátkou árii O mio babbino caroGianniho Schicchiho. Valentina Naforniță velmi vkusně zvolila elegantní modrou večerní róbu z dílny slavné návrhářky Elie Saab s lesklými stejnobarevnými nášivkami, která byla vyhodnocena jako jedna z nejkrásnějších letošního ročníku.

Pro hlasové ovládnutí tak velkého prostoru, jako je parter Wiener Staatsoper, byli pěvci jako v minulých ročnících vybaveni mikroporty. Letošní veskrze tradiční program narušila jen akce polonahé aktivistky ze skupiny Femen na vstupním červeném koberci. Designérka Lena Hoschek, odpovědná za vizuální podobu plesu i tradičních vějířů, se letos inspirovala Mozartovou operou Figarova svatba, jarními květinami v podobě bohatých kytic na růžovém pozadí a rokokovou estetikou.


Světová premiéra opery Ondřeje Adámka Seven Stones na Festival d’Aix-en-Provence 2018

Právě zveřejněný program proslulého festivalu v Aix-en-Provence vedle operních produkcí zásadních titulů, jako jsou Mozartova Kouzelná flétna, Purcellova opera Dido a Aeneas, Straussova Ariadna na Naxu a Prokofjevův Ohnivý anděl, uvádí také světovou premiéru opery českého skladatele Ondřeje Adámka (narozen 1979).

Ondřej Adámek (zdroj MusicOlomouc)

Opera Seven Stones vznikla na libreto islandského spisovatele Sjóna, který patří k nejpřekládanějším autorům své země. Komorní dílo (cca 80 minut) je obsazeno čtyřmi zpěváky a sborem o dvanácti členech. Kompozice nevyžaduje orchestrální doprovod, podnázev je totiž opera a cappella.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat