Jiří Kubík: Nic není tak dobré, aby to nešlo ještě líp!

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Česká opera a lidé kolem ní online (7): Jiří Kubík – S barytonistou Jiřím Kubíkem hovoříme o faráři Zacharovi, jedné z klíčových postav opery Miroslava Kubičky Jakub Jan Ryba, která měla v polovině října 2017 světovou premiéru v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Autor spolu s libretistou Jaroslavem Gillarem dílo vytvořili podle hry Josefa Boučka Noc pastýřů, zpracovávající Rybův nelehký úděl a vysilující působení v městečku v západních Čechách.
Miroslav Kubička: Jakub Jan Ryba – Jiří Kubík (Kašpar Zachar) – Divadlo J. K. Tyla 2017 (zdroj DJKT / foto Martina Root)

V Kubičkově opeře se setkáváme s figurami literárními, příkladně s Pavlou ze zámku, která se do kantora Ryby zamilovala a on jí k narozeninám složil serenádu, ale také s postavami skutečnými, historicky doloženými. A tou je především rožmitálský farář Zachar, Rybův nesmiřitelný protivník, jehož snaha Rybu ponížit a odstranit se promítá téměř do celé opery. Až do chvíle, kdy se Zachar pod mocným vlivem Rybovy hudby s ním zatouží smířit, ale osud mu to již nedopřeje. Jiří Kubík se jako Zachar představil v premiérovém představení 14. října 2017.

 

Je farář Zachar přesvědčený antagonista Jakuba Jana Ryby nebo přesvědčený reprezentant církve, který učiní špatnou věc, domnívaje se, že z hlediska systému je jeho krok ku prospěchu?

Reklama




Zachar – a to se ukazuje na konci opery – není špatný člověk. Neunesl ale změnu ve školství. Tedy reorganizaci, po níž veškerý vliv, který do té doby měla církev, přešel na školský úřad. A zodpovědnost se přenesla také na samotné učitele a oni sami tu mají určitou volnost v tom, jakým způsobem děti učit a vyučování vést. Dříve byl absolutní autoritou, v městečku se mu všichni klaněli a co rozhodl pan farář, bylo svaté. A on ztrátu tohoto postavení neunesl. Ne snad, že by toužil Rybu samotného zlikvidovat. Ryba ale měl svoji hlavu a šel za svou pravdou; byl přesvědčen, že jeho způsob výuky bude pro děti nejlepší. Maximálně se jim věnoval, navíc byl špičkový hudebník. A snad právě tohle vedlo na konci u Zachara ke zlomu, když si uvědomil, že chtěl záměrně zničit autora takové hudby. Přestože je to obrovský talent a Pánem Bohem posvěcený člověk. Je už ale pozdě, jak víme, Zachar se s Rybou usmířit nestačí a umírá.

Zamýšlel jste se nad tím, proč Zachar změnu ve školství neunesl? Byl na ni starý? Měl takovou povahu, že některé věci prostě nebyl s to překročit?

To je stejné jako v dnešní době. Málokdo unese svoji funkci. Čím je důležitější a čím větší moc má, tím těžší je toho všeho se vzdát. Jen málokdo, kdo dostane do ruky nástroj, kterým může rozhodovat o každém člověku ve svém okolí, a kdo o něj přijde, dokáže pokorně říci „teď už pravomoci nemám, nasměruji tedy svoje úsilí jinam a na to, co bylo, zapomenu“. Někdo má zkrátka naplnění v penězích, někdo v lásce, někdo v moci. A to je tvrdý oříšek pro kohokoli, kdo se dostane do vysoké pozice.

Nezískal by Zachar více klidu tím, že by změnu přijal? Vždyť taková autorita s sebou přece zároveň nese nesmírnou odpovědnost a věčné otázky…

… a taky se takový člověk vystavuje strašné palbě kritiky. Jakékoliv rozhodnutí učiníte, vždycky sklidíte jak kladnou, tak zápornou reakci. Zachar svým způsobem Rybu jako kumštýře, jako muzikanta uznával celou dobu. I když to otevřeně nepřiznal. A to byl malý, ale důležitý styčný bod, z něhož mohlo pramenit i Zacharovo uznání Jakuba Jana Ryby jako kantora. Ale zde šlo o obraz celého městečka, jehož všichni obyvatelé vzhlíželi k Zacharovi. Matky se u něj dokonce dovolávaly zastání proti Rybovým požadavkům na školné. A Zachar sám se je snažil přimět, aby své děti přihlásily jinam. Což byla podle mne neférová zákulisní hra.

Miroslav Kubička: Jakub Jan Ryba – Jiří Kubík (Kašpar Zachar), Jan Ondráček (František Česaný) – Divadlo J. K. Tyla 2017 (zdroj DJKT / foto Martina Root)

Zachar se ve své roli jednu chvíli dokonce modlí a prosí Boha o sílu, aby Rybu šikanovat nemusel, takže všechny okolnosti proti Rybovi nestojí…

Ano, já jsem přesvědčen, že kdyby Ryba byl diplomatičtější a neměl tak tvrdou hlavu, sklonil by se a Zacharovi by chytře na některé věci přitakal. V tu chvíli by byl jeho! Kdyby nadřízený úřad dostal od Zachara zprávu v tom smyslu, že Ryba je jako učitel skvělý, tak by celý systém perfektně fungoval. Ale tady se trochu dotýkáme otázky oddělení církve od státu. Konečně i v dnešní době vidíte, jaký církev začala mít vliv, když nabrala zpátky majetek. Moc a peníze jdou ruku v ruce. Vidíme, jak bohaté osoby nebo korporace tahají za politické nitky a ve viditelných funkcích objevujeme – pokud to nejsou sami miliardáři – pouhé loutky oněch mocných jedinců či společností.

Ale já si myslím, že v případě faráře Zachara o majetek a obecně o ekonomické aspekty nešlo…

Nešlo, ale šlo o postavení v hierarchii městečka, kde se celý příběh odehrává.

Jaká podle vás v tomto městečku – a přeneseně v celé společnosti – vládla atmosféra? Co se vznášelo ve vzduchu, co určovalo tempo a způsob života?

Pro všechny představovala školská reforma bezesporu obrovskou změnu. Zachar byl autorita, o které nikdo nemusel pochybovat v žádném směru, tedy nejen z hlediska náboženského, ale i z hlediska praktického života. O všem rozhodovala církev. A najednou je tu člověk, který církevní autoritou není. A pro mnohé z lidí, i když věděli, že Ryba je skvělý učitel i člověk, tato situace představovala velmi silné dilema. Sám si to neumím představit… Tedy žít po mnoho let s takovouto autoritou, která by i po systémové změně přirozeně ještě dožívala a doznívala. To přece známe ze světových dějin. Pro miliony lidí v bývalém Sovětském svazu je stále ještě Stalin jejich tatíčkem. A ze zcela nedávné doby tu máme případ, kdy si současné ruské vedení dovolí zpochybnit invazi do Československa v roce 1968 a vydávat ji za bratrskou pomoc. A věřím tomu, že řada lidí v současné komunistické straně s tím stále souhlasí.

Nepomohl Ryba vyhrocení konfliktu a následně sestupu či pádu faráře Zachara, kterého pod tíhou všech událostí nakonec raní mrtvice, také trochu sám? Svým furiantstvím, svou tvrdohlavostí, nekompromisností a nesmiřitelností?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na