Josef Špaček a Federico Colli: Vyvážený zvuk a plastická dynamika

Počáteční melodie z Pěti melodií pro housle a klavír, op. 35 od Sergeje Prokofjeva byla přednášena jemně zastřeným zvukem houslí, jež podporoval velmi lehký úhoz klavíristy. Čím více dosahovala svého vrcholu, tím více se v ní projevovaly disonantní postupy. Druhá melodie byla o poznání pozitivnější, hojně se v ní objevovaly pizzicata a trylky. Housle společně s klavírem tvořily vyvážený zvuk. Díky lehkému úhozu v klavírní hře bylo snazší ponořit se do zvukových barev klavírního partu a více tak vnímat i harmonii díla. Hravá spiccata a flažolety roztančily čtvrtou melodii a nakonec se ozvala pátá melancholická melodie, která se ve svém průběhu rozjasnila. Tyto skladbičky mají nesporně svoji hloubku a i přes své krátké trvání patří k efektnímu repertoáru.

Brahmsova Sonáta pro housle a klavír č. 3 d moll se pyšnila líbivou melodií a díky znatelnějšímu pohybu houslisty bylo znát, že hudební prožitek Josefa Špačka byl intenzivnější a zvuk jeho houslí Guarneri del Gesù (z roku 1732) jiskřivější. Lehké přechody přes struny, krásně zahrané melodické pasáže ve dvojhmatech, jadrné marcato a další virtuosní techniky v houslovém i klavírním partu, to vše nabídlo toto nesmrtelné dílo. Dynamika byla plastická a bylo znát, že oba hudebníci vkládali do každého tónu „napětí“. Vedení hudebních frází bylo výsledkem jejich společného náhledu na výrazové provedení této nevšední skladby.

Následovala Sonáta pro housle a klavír od jazzového a klasického klavíristy, skladatele Fazila Saye, která v roce 1997 vznikla na objednávku organizace Arizona Friends of Chamber Music a byla premiérována samotným skladatelem společně s houslistou Markem Peskanovem v Arizonském Tucsonu. Tajemná atmosféra první věty byla stupňována jemnými akordickými rozklady v klavíru a houslovou melodií ve vysokých polohách. Jemný ševel trylků během hry umělých flažoletů vytvářel přesvědčivý zvukový efekt. Ve druhé větě Moderato scherzando napodobovaly housle a klavír tradiční turecké nástroje. Rytmus temperamentního tance oslovil diváky společně s rychlými tremoly, stupnicovými pasážemi a exotickou atmosférou. Napětí se stupňovalo virtuosní technikou a zběsilým tempem ve třetí větě Perpetuum mobile, která byla inspirovaná tancem horon z černomořské oblasti Turecka a zvukem strunného nástroje kemençe, jež z této krajiny pochází. Další věta přinesla intimní melancholickou melodii s tématem života a smrti. Na ni navázala poslední, pátá věta, jež vyprávěla příběh věty první, opět s umělými flažolety a různými zvukovými efekty.

Ve finále zazněla Prokofjevova Sonáta pro housle a klavír č. 2 D dur, jež navodila svým charakterem v sále těžkou melancholickou náladu. Sólista zde předvedl především hloubku svého přednesu a klavír si pohrával s širokou paletou zvuku. V poslední větě dovedla bravurně zvládnutá technika hry koncert do vítězoslavného konce a vyvolala přímo ohlušující a dlouhotrvající potlesk. Na možnost vyžádání si přídavku publikem je sólista Josef Špaček vždy připraven, a tak nadělil svým příznivcům slavný Tanec rytířů z Prokofjevova baletu Romeo a Julie.

Po celou dobu koncertu sdíleli umělci podobný náhled na interpretaci děl, a tak výsledek jejich spolupráce byl velmi jednotný, procítěný a přinesl divákům kvalitní umělecký zážitek.

Český spolek pro komorní hudbu – Josef Špaček
20. února 2022, 17:30 hodin
Rudolfinum – Dvořákova síň

Program:
Sergej Prokofjev: Pět melodií pro housle a klavír, op. 35
Johannes Brahms: Sonáta pro housle a klavír č. 3 d moll, op. 108
Fazil Say: Sonáta pro housle a klavír
Sergej Prokofjev: Sonáta pro housle a klavír č. 2 D dur, op. 94a

Účinkující:
Josef Špaček – housle
Federico Colli – klavír