K reakci Národního divadla na Operní panorama Heleny Havlíkové

*Operní panorama Heleny Havlíkové (88) najdete zde  
*Reakci Národního divadla na Operní panorama Heleny Havlíkové najdete zde Děkuji za vyjádření tiskového mluvčího Národního divadla Ondřeje Palouše, které jsem si se zájmem přečetla. V Operním panoramatu jsem se – výlučně na základě studia veřejně dostupných informací – vyjádřila k řešení dalšího fungování Národního divadla a Státní opery jako příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury ČR jejich sloučením, což je podstata mnou kritizovaného nekompetentního postupu všech, kteří se na něm podíleli (včetně Ondřeje Černého, jehož bleskové odvolání je jen jedním z mnoha průvodních znaků).

Pohříchu musím znovu konstatovat, že Ministerstvo kultury dodnes neobjasnilo důvody a nezveřejnilo analýzy, které k fúzi vedly, jakkoliv jsem se je opakovaně a bezúspěšně snažila zjistit i dotazováním nebo podáním žádosti na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou Ministerstvo kultury s výjimkou poskytnutí Organizačního řádu MK odmítlo (seznam dokumentů a informací požadovaných v červenci a srpnu loňského roku – viz příloha).

Bohužel ani Národní divadlo ve svém vyjádření nerozkrylo důvody, proč fúzi považovalo a považuje za nezbytnou (když zároveň podle vyjádření Václava Peloucha mohou následné důkladné analýzy vést k rozhodnutí, že směřování Národního divadla může pokračovat i bez spolupráce se Státní operou), kolik dosud sloučení stálo, zda skutečně došlo k exministrem Jiřím Besserem avizované úspoře 22,3 milionů a jak byla využita, jaké je skutečné pozadí oné sms zprávy, kterou měl Černý poslat náměstkovi Martinu Sankotovi 6. září a kterou náměstek Sankot uváděl jako třetí důvod rychlého odvolání Ondřeje Černého (“Vzhledem k mimořádné situaci nabízím možnost organizačně zařadit investice do Státní opery jako zvláštní projekt řízený přímo mnou.“) apod.

Na faktech uvedených v Operním panoramatu trvám a zásadně odmítám takové nekoncepční „hry“ s tak významnými institucemi, jakými jsou dvě největší pražská divadla.

Znovu vyzývám Národní divadlo, aby poskytlo relevantní analýzy a dokumenty (a to včetně např. mnou opakovaně požadovaného zveřejnění Operačního plánu majetkového spojení Státní opery Praha a Národního k 1. lednu 2011 /správně má být zřejmě 2012/, které k 15. únoru 2011 vypracoval Ondřej Černý pro Ministerstvo kultury), z nichž bude mj. také jednoznačně zřejmé, jakou roli sehrálo vedení Národního divadla v rozhodnutí ministerstva.

Zásadní poznámku mám k diskusi, která pod mým Operním panoramatem vyvstala. Opera Plus dnes bezesporu patří k nejserióznějším (a nejrychlejším) médiím, která referují o operním dění doma i ve světě. Je tristní, že v diskusích pod články přispěvatelů se dvacet let po roce 1989 většina diskutujících skrývá pod svými nicky a nemá odvahu přiznat svou identitu / totožnost. Mám-li nějaký názor, buď si za ním stojím a ručím svým jménem – nebo ne. Díky za názory, které jsou podepsány, jakkoliv jich je minimum. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, určitě souvisí se stavem společnosti, který se po roce 1989 zase tolik nezměnil. Vyzývám anonymy, kteří se ukrývají v pohodlném stínu svých přezdívek, aby přijali břímě osobní zodpovědnosti a podepisovali se pravými jmény. Dnes jim z toho žádná zvláštní rizika nehrozí, pročistilo by to vzduch – a dalo naději, že rok 1989 měl smysl.

***
Příloha:
Přehled informací požadovaných po MK ČR v červenci a srpnu 2011

1) dokumenty, které se týkají jednání mezi Magistrátem hl. m. Prahy a Ministerstvem kultury ČR, na které odkazoval ministr kultury Jiří Besser při svém vystoupení na 10. schůzi Senátu dne 21. 7. 2011 při projednávání bodu “Petice za zachování souborů Státní opery Praha”

2) dokumenty pro variantu tzv. stagiony, na kterou odkazoval ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení

3) informaci, jaký je název soukromopodnikatelského subjektu v pražské kultuře, který uvedl ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení

4) informaci a konkrétní ekonomické situaci Státní opery Praha a další dokumenty, o které se opírá tvrzení ministra kultury Jiřího Bessera při jeho výše uvedeném vystoupení o “neudržitelné finanční a organizační situaci Státní opery“

5) dokumenty, které dokládají v případě SOP dvě léta po sobě jdoucí deficity více než 13 mil. Kč, jak je uvedl ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení

6) informaci, které příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR skončily v roce 2009 se zhoršeným hospodářským výsledkem (dle zákona o rozpočtových pravidlech), a jak Ministerstvo kultury ČR tuto situaci řešilo

7) informaci, které příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR skončily v roce 2010 se zhoršeným hospodářským výsledkem (dle zákona o rozpočtových pravidlech), a jak Ministerstvo kultury ČR v jednotlivých konkrétních případech tuto situaci řeší

8) informaci, jak Ministerstvo kultury ČR projednalo se Státní operou zabezpečení úhrady uvedeného zhoršeného hospodářského výsledku a proč nepoužilo možnost uvedenou v § 55 odst. 2 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech

9) informaci, jaký je aktuální zlepšený hospodářský výsledek Státní opery Praha a jaký je plánovaný hospodářský výsledek Státní opery Praha v roce 2011

10) ekonomické analýzy hospodaření Státní opery a Národního divadla, které provedlo Ministerstvo kultury pro posouzení dvou variant řešení, jak je uvedl ministr kultury Jiří Besser pod písmeny a) a b) při svém výše uvedeném vystoupení

11) organizačně-provozní materiály a právní analýzy právního oddělení MK ČR a externích právních odborníků, na které odkazuje náměstek Radek Zdráhal ve své odpovědi na moji první otázku z 20. června 2011

12) dokument, který obsahuje simulaci sezóny s předpokládaným počtem představení, zaměstnanců, jejich mezd a provozních nákladů v obou výše uvedených variantách (simulační analýza další existence samostatných organizací versus majetkově propojených organizací), z něhož vyšla varianta samostatných organizací jako mnohem dražší, resp. dlouhodobě jako méně výhodná, jak na něj odkázal ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení

13) dokument, o který opírá ministr kultury Jiří Besser tvrzení při svém výše uvedeném vystoupení, že odlišnost uměleckého pojetí nabízených stejných (operních) titulů ve Státní opeře Praha a Národním divadle je pro překvapené návštěvníky Prahy nepochopitelná

14) dokument, o který opírá ministr kultury Jiří Besser tvrzení při svém výše uvedeném vystoupení, že “jde nesmyslný souboj dvou divizí jednoho vlastníka – státu – o maximalizaci tržeb na úkor kvality poskytovaných služeb bez systému a koncepce řízení Státní opery Praha a Národního divadla“

15) interní a externí analýzy, týkající se „zejm. hospodaření Státní opery Praha, předpokládaných nutných investic do organizace Státní opera Praha ( je to dáno razantním navýšením příspěvků) pro zachování samostatné organizace“, jak na ně odkázal ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení a jak na ně odkazuje náměstek Radek Zdráhal v odpovědi na moji první otázku z 20. června 2011

16) dokument, který dokládá špatné hospodaření a špatnou rozpočtovou politiku Státní opery Praha, jak na tuto skutečnost odkázal ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení

17) informaci, jak konkrétně Ministerstvo kultury provádělo kontrolní činnost v Národním divadle a ve Státní opeře Praha

18) kontrolní zprávy Ministerstva kultury ČR k činnosti Národního divadla a Státní opery Praha za roky 2011, 2010, 2009, 2008 a 2007

19) dokumenty, o které opřel ministr kultury Jiří Besser své vyjádření při svém výše uvedeném vystoupení, a to: „Ministerstvo kultury ČR disponuje dostatečnými informacemi pro analýzu dat Státní opery i Národního divadla, která proběhla a každoročně probíhá, stejně jako analýza externí“

20) dokument s analytickým vyčíslením informace, o kterou opřel ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení své tvrzení: “Konkrétní úspora k 1. 1. 2012 nyní činí při sloučení organizace 22,3 mil. Kč.”, resp. při svém vystoupení při veřejném slyšení

21) dokument s analytickým vyčíslením informace, o kterou opřel ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení své tvrzení: “Transformace však musí přinést další úspory vzešlé mj. z nového kontrolního systému Ministerstva kultury ČR pro ekonomiku či procesně-personálního auditu Státní opery Praha i Národního divadla, který bude zanedlouho zahájen.”, a informaci objasňující funkci a podobu nového kontrolního systému MK, informaci, kdo bude provádět zmíněný procesně-personální audit a jaké jsou finanční náklady na tento audit

22) dokument s analytickým vyčíslením informace, kterou uvedl ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení: “Druhým dechem je ale nutné dodat, že vzhledem k potřebám zvýšení platů – je způsobena např. principem stejného odměňování za stejnou práci, který je stanoven zákoníkem práce a platy zaměstnanců Národního divadla a zaměstnanců Státní opery Praha, které Národní divadlo převezme, se budou muset vyrovnat. Je celková předpokládaná úspora v první i ve druhé fázi vynulována, neboť mzdové prostředky tvoří většinu z celkových rozpočtů takto personálně obsazených institucí a organizací.”

23) dokument s analytickým porovnáním výstavby nového areálu ND oproti rekonstrukci Flory a Apolináře, o které opírá své tvrzení ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení

24) existující studie k projektu centra divadelního servisu, na které odkázal náměstek Radek Zdráhal při jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu dne 19. července 2011

25) dokumenty, které dokládají tvrzení náměstka Radka Zdráhala při jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice dne 19. července 2011: „Od roku 1992 je samostatná SOP inscenátorem kasovních trháků pro dosažení maximálních tržeb….a udržení své vlastní existence.“

26) analýzu nákladů na služby, které Národní divadlo zajišťuje interně a které Státní opera Praha zjišťuje externími dodavateli jako podklad k jednomu z důvodů transformace Státní opery Praha („Infrastruktura organizace SOP v podstatě neexistuje; většina služeb je zajišťována externími dodavateli.“), který uvedl náměstek Radek Zdráhal při jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu dne 19. července 2011

27) informaci, jaké provozní otázky a další problémy se aktuálně otevřely v Národním divadle, jak uvedl ministr kultury Jiří Besser při svém výše uvedeném vystoupení

28) analýzu, podle které došlo k situaci, že ND je na hranici možností flexibility plánování provozu v důsledku přetížení a nedostatku zkušebních prostor

29) informace, v čem spočívá ze strany Ministerstva kultury ČR revize mechanismů zajišťujících kontrolu umělecké kvality souborů, o které hovořil náměstek Radek Zdráhal při jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu dne 19. července 2011

30) dokumenty k šesti zamítnutým variantám transformace SOP a ND, které uvedl náměstek Radek Zdráhal při jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice dne 19. července 2011.

31) názvy/jména „jiných skupin“, které se měly podle náměstka Radka Zdráhala pokoušet soubory SOP rozpustit

32)  umělecké představy pana Zusky a Rocca, které byly představeny ministru kultury Jiřímu Besserovi před jeho rozhodnutím o transformaci (viz odpověď Radka Zdráhala na moji 8.otázku z 20. června)

33) harmonogram a náklady na rekonstrukci Státní opery Praha (se specifikací již vynaložených prostředků).

34) všechny informace, dokumenty, podklady, právní a ekonomické rozbory a další materiály, a to v elektronické, písemné, zvukové nebo audiovizuální podobě, které se vztahují k rozhodnutí Ministerstva kultury transformovat Státní operu Praha a Národní divadlo jejich spojením

35) záznamy z jednání pracovní skupiny, jednání s Georgem Springerem a Dominiquem Meyerem

36) Operační plán majetkového spojení SOP a ND k 1. lednu 2011 /správně má být zřejmě 2012/, které k 15. únoru 2011 vypracoval Ondřej Černý pro Ministerstvo kultury

37) zpráva o výsledcích kontroly, kterou provedl kontrolní odbor ministerstva kultury v Národním divadle na jaře 2010

38) údaje umožňující vyhledání a získání všech zveřejněných informací v souvislosti se Státní operou Praha a Národním divadlem

39) Organizační řád MK ČR včetně dat platnosti/účinnosti Organizačního řádu i jeho novel.