Kaspar Zehnder – švýcarský patriot s českou duší

  1. 1
  2. 2

Jádro tohoto projektu se zrodilo po jednom mém pražském koncertě. Slíbil jsem, že sepíšu své hudební návrhy a idey. Můj koncept byl mnohokrát upravován, doplňován a přepracován. Soustředil jsem se na dva symfonické koncerty. Jazz, koncert Sophie Hunger a Erika Truffaze, stejně jako veškeré konference o architektuře, turistice, politice atd. vznikaly beze mě, ve všech doménách s těmi nejlepšími českými partnery. Výsledný produkt je mimořádně působivý. Být patriotem není ve Švýcarsku právě v módě, hlavně proto, že v posledních letech se s pojmem národní hrdost zacházelo nešetrně; ale přiznávám, že když si čtu program Švýcarského jara, stávám se patriotem znovu v tom dobrém slova smyslu a jsem víc než spokojen, že jsem jedním z protagonistů této výjimečné události.Nyní budete ve Dvořákově síni dirigovat Filharmonii Brno, jejíž novou ředitelkou se k velkému potěšení hudební veřejnosti stala Marie Kučerová. Měl jste možnost seznámit se s jejími uměleckými záměry a plány? Pokud ano, co na ně říkáte?

Filharmonii Brno to velmi přeji a jsem za ni šťastný. Znám Marii Kučerovou již dlouhou dobu a zdá se mi, že její osoba je ta nejlepší volba. Nehovořil jsem s ní o výhledech a uměleckých plánech orchestru, protože ve Filharmonii Brno plním roli hostujícího dirigenta bez odpovědnosti. Ale zajímají mě budoucí kroky a vývoj souboru. Marie Kučerová se může spolehnout na veškerou mou podporu, bude-li toho třeba. Filharmonie Brno je orchestr, se kterým bych ještě velmi rád pracoval. Patří bezpochyby k pěti nejdůležitějším orchestrům střední Evropy.

V období svého pražského angažmá u PKF jste často pracoval v prostorách Rudolfina. Máte zároveň srovnání s evropskými vyhlášenými koncertními pódii. Když odhlédneme od toho nejdůležitějšího, tedy interpretů, s nimiž vystupujete, našel jste při své práci něco, čím by vás Rudolfinum zaujalo a kvůli čemu se do něj rád vrátíte?

Ó ano, už jenom výhled z dirigentské šatny na Vltavu a Hradčany! Je pouze jediná šatna, která snese srovnání: je to ta bernská s výhledem na čtyřtisícové alpské vrcholky. Ale v Praze na rozdíl od Bernu vidíte něco pořád, i když prší… Potom samozřejmě akustika, zcela transparentní, ale naprosto ne suchá. A nakonec potlesk, který se podobá poryvům rozbouřeného moře narážejícího na skaliska… Do Rudolfina bych se rád vracel neustále, protože jeden z mých vůbec prvních hudebních snů byl vystoupit zde. Bude pro mě tedy velmi zvláštní právě v Rudolfinu představovat skrze hudbu svou vlast.

Jste zároveň velmi zřetelně vnímán jako jeden z mála skutečných znalců a propagátorů české hudby v zahraničí. Tvorbě našich skladatelů jste dokonce věnoval jeden kompletní ročník svého respektovaného hudebního festivalu Murten Classics, v jehož rámci také často představujete české interprety. Kde se tento blízký vztah zrodil a co rozhodlo, že je váš profesionální život tak pevně spjat s naší zemí?

Když jsem se poprvé procházel po Praze, cítil jsem se jako doma. Má snad ta blízkost něco společného s některým z mých předchozích životů? V tom případě bych byl – bohužel – pražský Němec, protože mé snahy naučit se češtinu skončily naprostou frustrací. Ale pokusím se o to brzy rozhodně znovu, protože se mi nabízí práce na českých operách Rusalka, Řecké pašije a Káťa Kabanová. Ročník 2014 festivalu Murten Classics opět předloží hojnost české hudby, protože bude dramaturgicky zaměřený na „pohádku“. Když diriguji českou hudbu, cítím se být obklopený pohádkovými vílami!

Jaké další zajímavé české projekty chystáte?

Těším se na několikeré provedení Martinů Kytice v roce 2014 a na další vystoupení po boku Magdaleny Kožené, především v komorním projektu, který vzniká v produkci projektu České sny a bude také natočen pro label Deutsche Grammophon.

Získal jsem u vás mnoho přátel mezi sólisty, orchestrálními i komorními hráči. Tyto vztahy jsou pro mne stále velmi inspirativní a naplňují mě, svým přátelům zůstávám věrný. Projektů je tedy mnoho, v profesionálním i osobním životě.

Děkuji za rozhovor!

www.kasparzehnder.com
www.svycarskejaro.cz

Foto Guy Perrenoud, archiv

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na