Kateřina Hebelková v titulní roli operní novinky v Mnichově

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Pro provizorní prostor (historická budova Staatstheater am Gärtnerplatz je v rekonstrukci) v Reithalle bylo zvoleno netradiční uspořádání, dirigent (Andreas Kowalewitz) a orchestr jsou umístěni za scénou a zvuk proniká právě velkými okny nebo mezerami na scéně. Hudební nastudování dirigenta, který se v posledních letech postaral o solidní operní i muzikálové produkce pro tuto druhou operní scénu v Mnichově, kritiky uspokojilo. Po premiéře 9. března 2017 následuje do konce měsíce ještě pět repríz. A na závěr – jde již o druhé (!) objednávkové dílo operního souboru Staatstheater am Gärtnerplatz v Mnichově v této sezoně po opeře Liliom skladatelky Johanny Doderer podle stejnojmenné populární činohry.


Parsifal jako sci-fi
Festival Wiener Festwochen ohlásil program, který také obsahuje několik hudebně-dramatických děl. Vzhledem k dramaturgickému příklonu k moderním divadelním směrům nenajdeme v programu žádnou „klasickou“ operní programovou položku. Několik představení typů musiktheater vzniklo na zakázku letošního festivalu, ale objevuje se i adaptace Mozartovy opery Les Robots ne connaissent pas le Blues oder Die Entführung aus dem Serail, jež by měla akcentovat téma liberalismu moderní společnosti a pomoci uprchlíkům. Senzaci ovšem slibuje jiné představení. Německý výtvarník a performer Jonathan Meese dostal příležitost inscenovat svou verzi Parsifala, postavy, která stejně jako jiní hrdinové starogermánské mytologie, zaujímá v jeho výtvarném díle zásadní místo.

Jonathan Meese (zdroj commons.wikimedia.org / Kansallisgalleria/Pirje Mykkänen)

Inscenaci předchází velký skandál – umělci, se kterým byla podepsána smlouva na inscenování tohoto Wagnerova posledního operního díla pro bayreuthský festivalový ročník 2016, byla posléze smlouva ze strany festivalu vypovězena, a to z důvodů nerealizovatelnosti návrhu (po předložení předběžného návrhu a rozpočtu umělcem) a neufinancovatelnosti celého projektu. Umělec se ale bránil v médiích a také předvedl ukázky ze svého projektu na několika festivalech a akcích na pomezí výtvarného a hudebně-dramatického oboru.

Jeho verze MondParsifal Alpha 1–8 (Erzmutter der Abwehrz) s těžko přeložitelným názvem Parsifal na Měsíci Alfa 1–8 (Pramáti obrany) v hudební adaptaci Bernharda Langa, respektovaného rakouského skladatele avantgardního zaměření, svede dohromady Wagnerova Parsifala s komiksovou hrdinkou Barbarellou, hrdinou postkatastrofické filmové vize Zardozem, s hercem Marlonem Brandem, německým zpěvákem stylu italo disco Fancym a dalšími hrdiny popkultury, a to rovnou na Měsíci.

Jonathan Meese: MondParsifal Alpha 1–8 (Erzmutter der Abwehrz) – scéna (zdroj festwochen.at / foto © Jan Bauer, s laskavým svolením J. Meese)

Ač projekt vypadá poněkud bláznivě, dirigentkou celého představení bude slavná Simone Young a jako titulní sólista vystoupí kontratenorista (!) Daniel Gloger, známý ze současných hudebně-dramatických kompozic, v roli Parsifala. Další role ztvární například operní sopranistka Magdalena Anna Hofmann, oceňovaná v německých divadlech jako Senta, basbarytonista Martin Winkler (Klingsor), který zpíval i Albericha na bayreuthském festivalu (2013), basista z Wiener Staatsoper Wolfgang Bankl (Gurnemanz) nebo Tómas Tómasson, basbarytonista z Islandu, v roli Amfortase. Představení bude jistě velmi zajímavé a stejně zajímavá bude reakce z Bayreuthu…


Alberto Zedda zemřel
Přední italský dirigent a muzikolog Alberto Zedda zemřel 6. března 2017 ve věku devětaosmdesáti let. Milánský rodák, který studoval dirigování také u Antonia Votta a Carla Marii Giuliniho, zde debutoval jako operní dirigent roku 1956, a to dílem, které snad předznamenalo jeho další osudy. Byl jím Rossiniho Lazebník sevillský.

Alberto Zedda (zdroj commons.wikimedia.org/VitVit)

Rossiniho operní i další vokální dílo se pak stalo jeho dirigentským i odborným posláním, v posledních dekádách neúnavně působil jako hlavní editor kompletního vydání operního díla Gioachina Rossiniho společně s Philipem Gossettem, a sám (nebo ve spolupráci s dalšími experty) řadu rossiniovských partitur připravil pro vydání. Byl delší období uměleckým ředitelem významných belcantových festivalů v Martina Franca a Rossiniho festivalu v Pesaru, později dirigoval i na rossiniovském festivalu v Bad Wildbadu.

Jeho aktivity se ale neomezovaly pouze na tvorbu slavného pesarského skladatele, ale i na další italské autory, především Antonia Vivaldiho, a pak na skladatele zlaté operní éry devatenáctého století, jako byli Vincenzo Bellini a Gaetano Donizetti. Pozoruhodné jsou i jeho interpretace Georga Friedricha Händela. Zanechal kolem tří desítek kompletních operních nahrávek, živých i studiových, od roku 1994 nahrával především u firmy Naxos (Rossiniho opery a vokální opusy). Tento dirigent s velmi temperamentní osobností sice proslul vysokými interpretačními nároky, ale jeho smysl pro styl a jeho bádání v oblasti vokální ornamentiky v Rossiniho éře se ukazovaly jako neocenitelné. Zemřel v rodišti Gioachina Rossiniho, v Pesaru, kde stále působil jako člen výboru Fondazione Gioachino Rossini. Byl to život naplněný hudbou…


Opera na ČT art
Umělecký program České televize zařadil na pondělí 13. března 2017 (20:45) již dlouho nereprízovanou filmovou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina režiséra Petra Weigla z roku 1988. Dvouhodinová výpravná adaptace s vynikajícími kameramanskými obrazy Josefa „Doda“ Šimončiče je přední ukázkou Weiglova inscenačního stylu.

Film vznikl v koprodukci Československé televize – studio Bratislava a WDR Köln a Mediascope München na nahrávku firmy Decca z roku 1974 (dirigent Georg Solti) s předními světovými interprety, Berndem Weiklem, Teresou Kubiak, Julií Hamari, Stuartem Burrowsem, Nicolaiem Ghiaurovem a dalšími. Herecky je na plátně zastupují známí slovenští herci, především osvědčení představitelé předchozích Weiglových operních adaptací pro plátno a obrazovku – Magda Vášáryová, Kamila Magálová, Emil Horváth, Michal Dočolomanský, ale nechybí ani čeští herci jako František Filipovský, Antonie Hegerlíková, Vlasta Fabiánová nebo operní pěvec Přemysl Kočí. Je velká škoda, že hudební adaptace Petra Weigla se na obrazovce objevují jen příležitostně, což je jistě dáno i problémy s autorskými právy, ale jistě by našly znovu okruh příznivců v nových generacích operních diváků.


Nahrávka týdne

Francesca Caccini: La liberazione di Ruggiero dall’isola d’Alcina (zdroj glossamusic.com)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat