Kde a jak se v člověku začne ozývat volání stát se hudebníkem?

  1. 1
  2. 2

Když jsem v roce 2008 po šedesátileté kariéře přestal koncertovat, věděl jsem, co budu dělat. Vyučovat, propagovat své knihy a napsat další, věnovat se mladým pianistům a především vést smyčcová kvarteta. Co jsem nepředvídal, byly fyzické obtíže stáří, z nichž částečná ztráta sluchu byla tou nejzávažnější. Dostavila se ale také pozitivní překvapení. Například rozhodnutí zpřístupnit kompletní kolekci mých nahrávek pro vydavatelství Philips/Decca, rozhodnutí, které mě ohromilo. Nikdy jsem totiž předtím nespočítal, jak velký počet CD (celkově 114) mám na svědomí!

Při zpětném pohledu dokáži jen stěží pochopit, kdy jsem to vlastně všechno stihl. Koncertovat, psát, přemýšlet, žít, milovat. Dokázal jsem se nikdy nenudit nebo nezahálet, a přitom jsem měl vždycky dostatek spánku. I když jsem miloval hru na klavír, nikdy mě k hraní nic nenutilo a na pódium jsem vstupoval vždy z vlastní vůle. S koncem své koncertní kariéry jsem neuronil ani slzu. Jak to celé shrnout? Život jako celek je do značné míry tajemný.

Alfred Brendel (foto DECCA/Benjamin Ealovega)
Alfred Brendel (foto DECCA/Benjamin Ealovega)

Přeložil Ondřej Lábr

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na