Kdysi jsem si koupil pod stromeček návěs za kamion. Ptali jste se Marka Štryncla

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Projekt převozného divadla se stále vyvíjí. Postupně rozšiřujeme řadu dobových kulis namalovaných na hrubá plátna, prospektů a sufit, vždy podle toho, jaké scénické prostředí je pro tu či onu operu nebo balet nezbytné. Na příští rok chystáme podivuhodnou operu Muzio Scevola, na níž se podíleli tři skladatelé – Filippo Amadei, Giovanni Battista Bononcini a Georg Friedrich Händel. Celé dílo jsme spartovali ze dvou dobových, někdy málo čitelných pramenů, uložených v londýnském archivu. Sám se divím tomu, že tato opera doposud nebyla v celku novodobě provedena, a to ani koncertně. Režie představení se ujme Lorenzo Charoy z Francie. Na prknech Florea Theatrum představíme ještě melodrama – balet Circé Václava Praupnera v režii Heleny Kazárové.

Nechystáte pro některé z kamenných divadel po letech nějakou operu, jako byl třeba Castor? Myslím, že zájem by byl obrovský! (Lenka Jelínková, Praha)

Provedení opery Castor a Pollux Jen-Philippa Rameaua ve Stavovském divadle v devadesátých letech minulého století byl úchvatný počin. Bohužel se u nás potom v tomto původním pojetí už nic obdobného neuskutečnilo. Pokud nějaká snaha byla, tak se častokrát mylně prohlašovalo za barokní něco, co s barokem mělo společného pramálo. Tento neutěšený stav byl jednou z příčin, proč jsem se vrhl do projektu převozného barokního divadla (viz předchozí otázka), které může plně přiblížit i dobový vizuální aspekt oper sedmnáctého a osmnáctého století.

Jak to má Musica Florea s financováním? Žijete jenom z grantů nebo máte také nějaké větší sponzory? Jak hodně tomu musíte přizpůsobovat šíři Vašich aktivit? (PŠ)

Žijeme prostě z toho, že nás někdo někam pozve a posléze (v lepším případě) za koncert zaplatí. Velké sponzory nemáme, i když stále nepřestávám doufat, že se to změní. Zbývají tedy malí sponzoři, či spíše dárci, a grantová podpora. Finanční možnosti pořadatelů ovlivňují velikost obsazení toho či onoho hudebního programu. Není proto divu, že jednou koncertujeme ve čtyřech a jindy nás je celá stovka.

Dobrý den, jaké koncerty v Praze chystá Musica Florea v této sezoně? Zaujala mě před časem také Vaše interpretace Antonína Dvořáka – chystáte něco dalšího z jeho skladeb? Přeji hodně dalších úspěchů! (Veronika)

Veroniko, určitě chystáme! Osobně jsem již jako čtyřletý intenzivně a se zájmem poslouchal Dvořákovy symfonie, a to nemohlo zůstat bez odezvy v mém dospělém věku. Prozatím nám na CD vyšly čtyři jeho symfonie. Do konce roku musíme stihnout vydat ještě jeho slavnou Novosvětskou a každým rokem jednu další symfonii přidáme. V příštím roce chceme natočit Stabat Mater i jiné skladby. Z romantického repertoáru však nezůstaneme jen u Antonína Dvořáka. Nebudou chybět díla Ferruccia Busoniho, Ottorina Respighiho, Jana Bedřicha Kittla a zřejmě i Igora Stravinského. Samozřejmě na dobové romantické nástroje (originály nebo jejich kopie) ve snaze o původní interpretaci, s využitím romantických výrazových prostředků, které byly zejména ve druhé polovině dvacátého století opomenuty. V průběhu času se začalo přistupovat k notovému zápisu tak, že co není v notách, nemá právo na existenci, což je omyl, který omezuje muzikální projev. Navíc se tím vzdalujeme původním intencím samotných skladatelů. V interpretaci romantických skladeb je žádoucí vzkřísit původní romantický ideál, kde v hudbě na prvním místě stál afekt, emoce, charakter, kterému se podřizovala rytmická, intonační a zejména tempová složka hudby.

Velmi rád poslouchám CD Ivy Bittové, na kterém jste se podílel. Nechystáte něco podobného? Děkuji za odpověď. (Petr D.)

Pak by vás mohl zajímat druh projektu, který každoročně obměňujeme a který je spojen s uměním improvizace. Vznik mnohé hudby s ní souvisí víc, než si dnes myslíme. Například Jan Václav Hugo Voříšek byl znám jako skvělý improvizátor na varhany. A přitom od něho nemáme jedinou napsanou varhanní skladbu. Mnozí raně barokní skladatelé častokrát upravovali tutéž (například renesanční) skladbu rozdílným způsobem, a to zaváděním nepřipravených disonancí, přidáváním ozdobných postupů či rytmických obměn, které měly improvizační charakter.

Jste spíš známý ve spojení se souborem Musica Florea, nicméně četl jsem o Vás, že také sám komponujete. Je někde možné Vaše opusy v dohledné době slyšet a pracujete na něčem novém? (Aleš, Praha)

Přiznám se, že ze svého životopisu zmínku o komponování brzy vyškrtnu, neboť jsem se mu již několik let nevěnoval. I když po pravdě, nyní se věnuji skromnému komponování v rámci projektu zasvěcenému hudební improvizaci, o kterém jsem mluvil v předchozí odpovědi. Na těchto koncertech je možné tu a tam něco slyšet. V minulosti to byly zejména duchovní sborové skladby s orchestrem, které někdy interpretují moji bývalí žáci. Ale vůbec je k tomu nenutím.

Dobrý den, zajímalo by mě, zdali Castor a Pollux nevyšel ve Vašem podání ze Stavovského divadla na CD nebo DVD. Děkuji. (Barková)

Pokud vím, existují jen privátní záznamy Národního divadla, které nejsou veřejnosti k dispozici. Takže vlastně ani nevím.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

VIZITKA
Marek Štryncl (1974, Jablonec nad Nisou), dirigent, violoncellista, sbormistr a skladatel, zastával již během studia na konzervatoři v Teplicích funkci koncertního mistra Severočeské filharmonie. Absolvoval pražskou Akademii múzických umění v oboru dirigování (2002) a studoval violoncello na Dresdner Akademie für alte Musik. Zároveň se zúčastnil mnoha kurzů zaměřených na stylovou interpretaci (Chinon, Mainz, Basel, Valtice…).

Jako dirigent a sbormistr spolupracuje s význačnými komorními a symfonickými orchestry, sbory, ansámbly a sólisty (například Magdalena Kožená, Phillipe Jaroussky, The New Israeli Vocal Ensemble, Boni Pueri, Orlando Consort, Pražský komorní sbor, Les Musiciens du Paradis, Pražská komorní filharmonie…). Jeho repertoár zahrnuje tvorbu od raného baroka až po romantismus a soudobé skladby.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat