Klan Wagnerů v čele s vdovou Cosimou zpívá v opeře

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (77). Týden od 16. do 22. ledna 2017. Wahnfried – před světovou premiérou opery o klanu Wagnerů. Odcizená Královna víl v Theater an der Wien. Label Naxos pokračuje v nahrávání Cimarosových předeher. Nápoj lásky s Rolandem Villazónem na ČT art. Operní humor: Eugenia Burzio a divák.


Opera o klanu Wagnerů
Již 28. ledna 2017 zazní v Badisches Staatstheater v Karlsruhe světová premiéra nové (a vůbec první) opery izraelského skladatele Avnera Dormana (narozen 1975). Dílo dokončené roku 2016 nese název Wahnfried (tedy označení Wagnerovy vily v Bayreuthu) a vzniklo na objednávku operního souboru v Karlsruhe. Zhruba stominutová partitura na dvojjazyčné (němčina, angličtina) libreto Lutze Hübnera a Sarah Nemitz se soustředí na vztah Houstona Chamberlaina (charakterní tenor) k Wagnerovu klanu. Lutz Hübner je také libretistou opery o švédském diplomatovi Wallenbergovi (2001) pro estonského skladatele Erkkiho-Svena Tüüra o zachránci Židů v Maďarsku během evropského holokaustu.

Avner Dorman: Wahnfried – Christina Niessen (Cosima Wagner), Matthias Wohlbrecht (Houston Stewart Chamberlain) – Badisches Staatstheater Karlsruhe 2017 (foto Falk von Traubenberg / Badisches Staatstheater)

Houston Chamberlain byl dobově proslulý teoretik antisemitismu a svérázného rasového systému, publikující spisy, v nichž se snažil naroubovat Darwinovu teorii výběru druhů na abstraktní ideál rasové čistoty. Jednalo se o germanofila, planoucího pro vše německy a árijsky čistého. I na koncepci jeho teoretických spisů bylo postaveno učení Třetí říše o nadřazenosti árijské rasy. Později se oženil s dcerou Richarda Wagnera, Evou (lyrický soprán). Ta ale není hlavní postavou opery, tou je podle předpokladů vdova po Richardu Wagnerovi Cosima (dramatický mezzosoprán).

Avner Dorman: Wahnfried – Christina Niessen (Cosima Wagner) – Badisches Staatstheater Karlsruhe 2017 (foto Falk von Traubenberg / Badisches Staatstheater)

V příběhu o cestě od původní Chambarlainovy nepříliš úspěšné profese, kterou byla entomologie, až ke splynutí s myšlenkovou podstatou Wagnerova díla, které tak souznělo s pseudofilozofickými idejemi nacismu, vystupuje i celá řada dalších historických postav: Anna Chamberlain (mlado-dramatický soprán), Siegfried Wagner (kontratenor /!/), Winifred Wagner (lyrický koloraturní soprán), německý dirigent židovského původu Hermann Levi (bas), revolucionář Bakunin (lyrický bas). Dvě postavy nesou symbolickou rovinu příběhu, kterému podle dostupného libreta nechybí ani černý humor – Wagner-Demon (lyrický baryton) a Mistrův stoupenec / Hitler (lyrický tenor). Už hlasové obsazení napovídá, že příběh se neodehrává výlučně v realistické rovině, protože i role Císaře je obsazena kontraaltem.

Libretisté i skladatel, jehož prarodiče odešli v době holokaustu do Izraele, se zabývají především mechanismem sepětí Wagnerova díla s národním socialismem i výlučným postavením, které členové Wagnerovy rodiny v čele s Angličanem Chamberlainem ve Třetí říši nabyli. Dílo bezesporu vyvolá kontroverze příznivců a odpůrců Wagnerova díla, protože v tomto případě nejde o hudební kult skladatele, ale o interpretaci jeho odkazu pro moderní dobu. Ostatně wagnerovské spolky jsou nejen v Německu dosti slyšet… Režie se ujal světově proslulý anglický režisér Keith Warner na scéně Tila Steffense. Hudebně dílo studuje Justin Brown.

Premiéře bude předcházet slavnostní akt přejmenování náměstí před Badenským státním divadlem na Hermann-Levi-Platz, aby byla uctěna památka prvého dirigenta Wagnerova Parsifala. Zakázka na operní novinku také zřejmě velmi účinně doplní novou inscenaci Wagnerovy tetralogie na operní scéně v Karlsruhe.

Odcizená Královna víl v Theater an der Wien
První premiérou v roce 2017 se v Theater an der Wien stala Purcellova semi-opera The Fairy Queen (Královna víl). Dílo je inspirováno Shakespearovou komedií Sen noci svatojánské, ale vychází jen z několika jeho situací a ze Shakespearova původního textu neobsahuje takřka jediné slovo. Renomovaná francouzská operní režisérka Mariame Clément přinesla zcela nové pojetí, vzdala se romantické čarovnosti svatojánské noci, během které dochází ke zmatení citů i identit. Zvolila zcizovací koncepci se zcela novým rámcovým příběhem. Namísto kouzelného lesa a Théseova dvora se ocitneme na premiérové oslavě úspěšného operního představení, při které se představitelé ve vzpomínkových scénách vracejí k náročným zkouškám. Prostor dostávají i peripetie vzájemných vztahů a zejména osobní i profesionální žárlivosti.

Henry Purcell: The Fairy Queen – Theater an der Wien 2017 (foto © Monika Rittershaus / Theater an der Wien)

Režisérka se ale úplně nevzdává světa alegorických postav z původního libreta, které pak jsou součástí inscenovaných ukázek právě premiérovaného představení. Vlastní text je doplněn o další repliky, které nesou zcizovací efekt současných představitelů. Podle kritiků je dílo bezesporu velmi kvalitně obsazeno, především sopranistka Anna Prohaska jako primadona původního kusu (a také jako svůdná Titania) na sebe strhává pozornost pro vokální přesvědčivost i stylovost a také pro představitelské schopnosti. Dále účinkují altistka Marie-Claude Chappuis, tenorista Kurt Streit (který často na scéně Theater an der Wien vystupuje v dílech od baroka přes opery Benjamina Brittena až k zcela současným operním dílům) a basista Florian Boesch. Většina kritiků se se domnívá, že bezesporu zajímavá režijní koncepce se ne zcela dostala do souladu s hudebním výkonem výborně hrajícího souboru Les Talens Lyriques. Tento přední světový soubor soustředící se na historicky poučenou provozovací praxi vystoupil pod taktovkou svého zakladatele a uměleckého vedoucího Christopha Rousseta. U diváků sklidilo představení úspěch při premiéře 19. ledna 2017, který ale nebyl tak zcela jednoznačný. Opera Plus se vrátí k inscenaci podrobnou recenzí z představení 23. ledna 2017.

Henry Purcell: The Fairy Queen – Theater an der Wien 2017 (foto © Monika Rittershaus / Theater an der Wien)


Nahrávka týdne

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář