Kontratenorista Vojtěch Pelka: Zpěv je pro mě největším darem

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Sólový zpěv je dnes hodně tvrdý byznys. Jakou roli mají pěvecké soutěže pro další kariéru?
V dnešní době zaujímají roli velmi důležitou. Nejde jen o ocenění, ale také o zviditelnění se. V mezinárodních porotách zasedají významné hudební osobnosti, ředitelé a dramaturgové divadel. Proto téměř každý soutěžící doufá, že zaujme svou interpretací a jedinečností svého hlasu a bude mu nabídnuto angažmá či spolupráce.

Zaměřme se teď na kontratenorovou hlasovou techniku. Běžně se má za to, že kontratenorista zpívá tzv. falzetem, tj. přiblížením a vibrací tzv. falešných hlasivek umístěných v hrtanu nad pravými hlasivkami. Nebo že zpívá hlavovým rejstříkem. Popište laikovi techniku kontratenorového zpěvu a rozdíly oproti „normálnímu“, modálnímu zpěvu.
Kontratenor zpívá převážně hlavovým tónem a v nižší poloze ho citlivě propojuje s hrudním rejstříkem, kdy využívá tzv. voix mixte, což technicky znamená sjednocení rejstříků. Hlas je křehký, a proto se s ním musí velmi citlivě zacházet. Důležité je se také vyvarovat tzv. forsírování.

Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)
Vojtěch Pelka (foto archiv Vojtěcha Pelky)

Jaký pěvecký obor jste ve své normální hlasové poloze?
Podle své foniatričky mám ukázkové tenorové hlasivky, dle toho soudím, že tenor.

Jaký máte rozsah v kontratenorové poloze a jaký v „normální“?
V kontratenorové poloze mám rozsah od c1 do d3. Jako dítě jsem vyzpíval i g3, to už je ale spoustu let. Pokud myslíte „normální“ polohu, tu modální, tak jako tenor je můj rozsah od H do c2.

Je obtížné přecházet v rámci jedné árie, jedné fráze z kontratenorové polohy do normální?
Se správnou technikou není, opět záleží na dobrém propojení rejstříků, což někdy může být těžší disciplína, než jak to vypadá.

Říkal jste, že máte rád folklor. Ten zpíváte jak?
Všechno má své a každý žánr potřebuje specifickou interpretaci. Lidová hudba je původně hudbou prostých lidí, u kterých dříve neprobíhalo hlasové školení a hudba pramenila především od srdce. Proto si myslím, že by se tyto písně měly zpívat přirozeným naturelem.

Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)
Divadlo J. K. Tyla, Korunovace Poppey: Vojtěch Pelka – role Císař Nero (foto Martina Root)

Jaká jsou omezení kontratenorového způsobu zpěvu oproti modálnímu z hlediska síly hlasu, práce s dynamikou, dechem, se škálou výrazu?
Možná vás překvapím: síla hlasu, práce s dynamikou, dechem a s výrazem se u kontratenora nijak zvlášť neliší od hlasů ostatních. Je jasné, že všichni kontratenoři nemají stejně silný hlas, někdo má hlas zkrátka větší a někdo menší, stejně jako u jiných oborů. Dokonce i kontratenor může zpívat s velkým orchestrem. I když se někdy zdá být hlas velmi křehký, zpěv, který je na správné dechové opoře a v dobré rezonanci vydrží mnoho a dokáže skvěle překvapit.

I když kontratenoristů není v porovnání s jinými obory sólového zpěvu mnoho, máte mezi mini nějaký vzor? Nemyslím to tak, že byste ho chtěl napodobit, ale že se vám líbí, jak zpívá, co se svým hlasem dokáže?
Prvního kontratenora, kterého jsem vůbec slyšel, byl Andreas Scholl. Zaujal mě svým altovým, někdy až nástrojovým hlasem a čistým projevem. Koho nechci vynechat, tak je Franco Fagioli, který je oslňující svým zvládáním koloratur, voix mixtu, skoků a hudební kreativitou. Dále pak Derek Lee Ragin, kontratenor s opravdu nevšedním zabarvením hlasu, s výraznou a povedenou lamentací, zvláště pak v srdceryvných a dojemných áriích. V neposlední řadě musím zmínit mého největšího oblíbence a tím je Philippe Jaroussky. Obdivuji lehkost, ladnost a jasnost, kterou jeho hlas oplývá.

Slezské divadlo Opava, Figarova svatba: Lucie Kaňková, Vojtěch Pelka – role Cherubín a Jaromír Nosek (foto Slezské divadlo Opava)
Slezské divadlo Opava, Figarova svatba:
Lucie Kaňková, Vojtěch Pelka – role Cherubín a
Jaromír Nosek (foto Slezské divadlo Opava)

A – nezávisle na vaší specializaci – kteří operní pěvci vás zaujali a čím?
Mimo svůj obor dávám přednost spíše dramatickým hlasům. Má nejoblíbenější pěvkyně a také můj velký vzor je Naděžda Kniplová. Vždy mě očarovala svým znějícím, temně zabarveným hlasem, rozsahem, přednesem a neobyčejnou sílou osobnosti, kterou vkládala do jí ztvárněných rolí. Kostelnička v jejím podání je pro mě jeden z nejlepších uměleckých výkonů vůbec. Mými dalšími oblíbenkyněmi jsou například Lucia Popp, Maria Callas, Sondra Radvanovsky, Elīna Garanča, Joyce DiDonato a Diana Damrau. Z mužských pěvců jsou to například Theo Adam, Luciano Pavarotti, Luca Pisaroni, Beno Blachut a Eduard Haken.

A jaké jsou dnes u nás pro kontratenoristu možnosti uplatnění?
Přijde mi téměř absurdní nízký počet uváděných barokních oper u nás. A když už se uvedou, tak jsou kastrátové role, které by měli zpívat kontratenoři, obsazovány ženami. Nemám nic proti ženskému zpěvu, ba naopak oproti mužskému jej vyhledávám více, avšak do těchto rolí se prostě hodí spíše kontratenor. Prostě a jednoduše mužský soprán má jiný témbr než soprán ženský. Nechci zde ale mluvit jednostranně a proto musím ocenit a vyzdvihnout snahu operního režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře, dirigenta Vojtěcha Spurného a celého Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni uvádět barokní opery s přihlédnutím k autentické barokní interpretaci, z čehož plyne i obsazování těchto rolí dle původních představ skladatele.

Slezské divadlo Opava, Figarova svatba (fotografie ze zkoušky): Vojtěch Pelka – role Cherubín (foto archiv Vojtěcha Pelky)
Slezské divadlo Opava, Figarova svatba (fotografie ze zkoušky): Vojtěch Pelka – role Cherubín (foto archiv Vojtěcha Pelky)

V opavské inscenaci Mozartovy Figarovy svatby vás Vojtěch Spurný obsadil do role Cherubína, kterou Mozart určil mezzosopranistce jako tzv. kalhotkovou roli. Byl to nápad dirigenta nebo váš?
Byl jsem obsazen do rozplánovaného projektu Slezského divadla v Opavě, který nakonec nebyl zrealizován, a místo něj padla volba na Mozartovu operu Figarova svatba. Naštěstí se dirigent Vojtěch Spurný nebál experimentovat a vznesl odvážný nápad využít mých hereckých a pěveckých schopností a obsadit mě do role Cherubína. Jsem mu velmi vděčný za tuto zkušenost.

V čem je podle vás výhoda toho, že Cherubína zpívá muž, nikoli žena?
Zpívá ji ten, kdo nosí kalhoty i v reálném životě (úsměv). Navíc, věkově je mi tato role blízká a kdo se lépe dokáže vcítit do emocí zamilovaného adolescenta, nežli mladý muž?

Slezské divadlo Opava, Figarova svatba: Vojtěch Pelka – role Cherubín a Jaromír Nosek (foto Slezské divadlo Opava)
Slezské divadlo Opava, Figarova svatba: Vojtěch Pelka – role Cherubín a Jaromír Nosek (foto Slezské divadlo Opava)

Co bylo na této roli pro vás nejobtížnější?
Režie se ujala paní režisérka Jana Andělová Pletichová, která inscenaci pojala velmi akčním způsobem se situačním humorem. Neměl jsem ani chvíli čas „postát na místě“.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


5 5 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments