Kostýmní výtvarník Josef Jelínek: Z jevišť se dnes vytrácí historie, poezie a iluze

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Proč myslíte, že vývoj inscenování děl dospěl do situace, o níž jsme hovořili?
Jsme zahlceni nekvalitní produkcí. V televizi převažují pokleslé krimiseriály a krváky, naplno jede internet. A divadla chtějí všemu tomu konkurovat, respektive přizpůsobit se tomu, co se na lidi řítí všude jinde. Do divadla tedy prosákne způsob mluvy, hrubost chování a výraziva. Když jdete do divadla na soudobou hru, už dopředu počítáte s tím, že bude plná vulgarismů, že se budete muset připravit na snůšku anomálií a věcí nehezkých. A režiséři implantují tyto přístupy i do opery. Má to patrně být známkou a zárukou modernosti a atraktivnosti. Ale přece nelze za atraktivitu považovat to, že budu hrubý, vulgární, špinavý! Nejde o to, že by mělo být všechno krásné a bezproblémové – život takový také není. Ale příliš mnoho hnusu, škaredosti a vulgarity vede k devalvaci estetických a uměleckých hodnot. A začíná to už být ubíjející.

Chcete tím také říci, že jednotlivé scény ztrácejí svá specifika?
Vezměte si jen, jak se dříve lišila svojí poetikou pražská divadla. Národní divadlo bylo jiné než Divadlo za branou, než Vinohradské divadlo nebo Městská divadla pražská, a vedle toho byla Ypsilonka, Divadlo Na zábradlí a Činoherní klub… A co vidíme dnes? Pražské biografy se mění na muzikálová divadélka s miniaturními jevišti, divadla se přizpůsobují trendům a začíná to být všechno stejné…

R. Wagner: Rienzi - Státní opera 1991 (foto Oldřich Pernica)
R. Wagner: Rienzi – Státní opera 1991 – kostýmy Josef Jelínek (foto Oldřich Pernica)

K některým titulům jste se během své kariéry vracel nesčetněkrát, jak jste k nim znovu a znovu nacházel jako výtvarník cestu? Měnil se váš přístup?
Pod některými tituly jsem podepsán i desetkrát. Rekordmanem je v tomto směru Marná opatrnost – celkem dvanáct premiér na různých scénách! Praha, Brno, Bratislava, Ostrava, Olomouc, Gdaňsk, Lodž, Klagenfurt, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec a na některých scénách i dvakrát. Rekordní číslo má i Dvořákova Rusalka – dvakrát jsem ji dělal v Praze, třikrát v Brně, v Liberci, v Ústí nad Labem, Košicích, na Křižíkově fontáně… Návraty jsou dány osobností režiséra a jeho konceptem a samozřejmě také tím, jestli divadlo chce stejnou či podobnou inscenaci, která už měla premiéru na jiné scéně.

Vlivem koronavirové situace se odložilo několik premiér inscenací, na nichž se podílíte. Jak se změnil váš pracovní diář?
Večer k poctě Pavla Šmoka v Brně, pro něhož jsem oblékal před lety v roce 2012 Dvořákovo Stabat Mater a Trio g moll Bedřicha Smetany, se uskuteční v září. Premiéru by měla mít již dříve odložená muzikálová inscenace Robinson Crusoe v Praze. Projekt má být znovu vzkříšen a na podzim premiérován. Spolupracuji s tanečním oddělením pražské konzervatoře, pro něž jsem navrhl kostýmy pro zkrácenou verzi baletní verze Anny Kareniny, první představení se uskutečnilo v jabloneckém divadle. A premiéra odloženého absolventského představení Prokofjevovy Popelky se uskuteční19.a 20.června ve Stavovském divadle.

Sám také malujete, jak vnímáte tuto část své tvorby?
Uchvátilo mě na celý život divadlo a volnou tvorbu jsem opustil, i když mám schované některé ze svých starých prací, kreseb i maleb z plenéru, hodně jsem se také vyjadřoval grafikou. Maluji někdy plakáty, také ilustruji. Třeba povídky o strašidlech v Toušeni. Ale že bych si sedl a maloval, to už nedělám. Když pracuji na dekoracích, ilustruji si je. A to mi vlastně volnou tvorbu supluje.

A nemyslíte si, že byste se k volné tvorbě zase vrátil? Takový Labyrint světa, dnes aktuální, a ráj srdce…
Je možné, že k tomu vlivem nových okolností dospěji… Nevím. Pro mě je důležitý pocit vnitřního chtění. Vždycky jsem ho měl, a to byl a je můj motor. Třeba jsem měl nápady na kostýmy, nemohl dospat, vstával jsem a hned jsem kreslil! Divadelní témata jsou inspirativní a pokud má člověk fantazii, může v nich únik od reality hledat.

Co všechno považujete za klíčové pro kvalitního výtvarníka? Ať scénografa nebo kostýmního návrháře?
Navrhování kostýmů – to není jen vzít pastelky a barvičky a malovat si. Kvalitní návrhář musí být vzdělaný, musí znát kontexty díla a dobře vědět, pro jaké typy postav navrhuje. Když to vezmu podrobně – návrhář musí mít znalosti o tom, jakým způsobem se kostýmy šijí, jak fungují různé materiály, na co je ten který materiál vhodný, jak se chová. Musí být připraven na to, že může mít na starosti i celý proces výroby.

A. Glazunov: Raymonda - DJKT 2011 (foto Marta Kolafová)
A. Glazunov: Raymonda – DJKT 2011 – kostýmy a scéna Josef Jelínek (foto Marta Kolafová)

Když jsem navrhoval pro Státní operu v Praze za ředitelování Karla Drgáče, tehdy nově samostatný operní dům a konkurenci pro Národní divadlo, staral jsem se o kostýmy se vším všudy. Národní divadlo už nebylo povinno realizovat pro Státní operu výpravu, bylo tedy třeba, abychom se o to postarali sami. Našel jsem tehdy kvalitní šičky, založili jsme několik malých krejčoven po Praze – byla to také součást profese.

Kromě znalosti vlastní profese je třeba mít i znalosti obecné. Obzory divadelního výtvarníka musejí být velmi široké. Kostýmní výtvarník i scénograf musí disponovat informacemi z historie, celkového společenského vývoje, znát dějiny umění, vyznat se v literatuře. A tyto vědomosti mít zažité, aby s nimi mohl zcela přirozeně zacházet, vyvozovat souvislosti, získávat novou inspiraci. Ne si hledat nějaké jednotlivé informace na poslední chvíli. Současně je nutné vědět něco o dějinách divadla. Divadla českého, německého, anglického, ruského a také antického. Mělo by být samozřejmostí znát světové galerie a jejich sbírky, určit dobu, styl a autora. A samozřejmě musí vědět něco o dramaturgii, o díle – o čem opravdu je. Musí si být zcela jasně vědom toho, že forma musí mít vždy obsah. A obsah můžete sdělit jen na základě vzdělání. A tohle všechno dohromady společně s citem a rozumem vytváří předpoklady pro to, aby adepti profese kostýmního návrhářství mohli na jevišti skutečně obstát.

Děkujeme za rozhovor.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat


4.7 7 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments