Kvarteto slavných českých basistů, kteří se prosadili ve světě

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Další krásná role čekala Rudolfa Asmuse v Národním divadle. Byl jí Papageno v Mozartově Kouzelné flétně, kterou nastudoval Jaroslav Krombholc v moderním odvážném pojetí Bohumila Hrdličky. Rudolf Asmus znovu prokázal svou dokonalou schopnost symbiózy zpěváka a herce. Premiéra dne 18. ledna 1957 vzbudila na svou dobu nevídaný rozruch. Strážci ideologické čistoty se ve vzácné shodě spojili s operními staromilci, Hrdličkova koncepce byla podrobena zdrcující kritice a inscenace byla po sedmi představeních stažena. Důsledkem bylo, že české divadlo přišlo o mimořádně talentovaného a invenčního režiséra Bohumila Hrdličku a na evropskou operní scénu vstoupil režisér Bohumil Herlischka.

Rudolf Asmus sice zůstal nadále členem Opery Národního divadla, ale vzal si neplacenou dovolenou. Během ní sice nastudoval v Národním divadle ještě dvě postavy, Tátu šumaře v opeře Rudolfa Karla Smrt kmotřička a titulní roli v opeře Rimského-Korsakova Pohádka o caru Saltánovi, ale jeho skutečným působištěm se stal Felsensteinův soubor, v němž slavil 28. ledna 1958 další mimořádný úspěch v čtyřroli Lindorf, Coppélius, Mirakel, Dapertutto v Hoffmannových povídkách. Souznění mezi Felsensteinem a zpěvákem, v němž režisér našel ideálního tvůrce pro svou představu operního divadla, bylo dokonalé.

Dne 30. května 1959 vystoupil Rudolf Asmus v roli Kecala na scéně Národního divadla naposled. V roce 1960 si ještě zahrál ve filmu režiséra Jaromila Jireše Přežil jsem svou smrt postavu židovského zpěváka vězněného v koncentráku a definitivně přesídlil do Berlína.Komické opeře, jejímž se stal řádným členem, zůstal věrný do konce života. Na její scéně vytvořil celkem třicet sedm rolí. Mezi jeho další velké úspěchy patřily postavy Leporella, doktora Bartola v Mozartově Figarově svatbě a Alchymisty v Paisiellově Lazebníku sevillském, Popolaniho v Offenbachově Modrovousovi, Krále v Prokofjevově Lásce ke třem pomerančům, hostinského Palivce v opeře Roberta Kurky Dobrý voják Švejk a především titulní role v dalším legendárním představení Komické opery, v muzikálu autorů Steina a Bocka Šumař na střeše.

Příběh židovského mlékaře Tovjeho neměl ve východním Berlíně lehkou cestu na jeviště. Někdejší Felsensteinův asistent a pozdější redaktor Deutschlandfunku Lothar Weber, který se podílel na přípravě inscenace, podal velmi cenná svědectví o jejím vzniku. Premiéra byla naplánovaná na 23. ledna 1971 a generální zkoušce byl přítomen sovětský velvyslanec Abrasimov, který nakonec rozhodl, že premiéra se může konat s tím, že bylo nutné provést určité úpravy v textu a reáliích (například nesmělo se používat slovo pogrom a v závěru byly zcela vypuštěny zmínky o exodu do Ameriky). Úspěch premiéry byl frenetický a Rudolf Asmus byl jednoznačně ohodnocen jako jeden z nejlepších představitelů Tovjeho v celosvětovém měřítku. Stejně byla hodnocena i někdejší představitelka Bystroušky, sopranistka Irmgard Arnold, která hrála Tovjeho manželku Goldu. Na vstupenky se čekaly měsíce a lidé byli ochotni zaplatit horentní sumy. Rudolf Asmus sám o tom v jednom rozhovoru řekl: „Každý chtěl Šumaře vidět. Bylo to jako droga.“ Inscenace byla na repertoáru do roku 1988 a podle Lothara Webera dosáhla pěti set šesti představení.

Rudolf Asmus byl poctěn titulem Komorní pěvec. V roce 1988 byl jmenován čestným členem Komické opery. Ve zmíněném sborníku Felsensteinových statí je zveřejněn text projevu z října 1960, v němž Felsenstein ocenil řadu pracovníků Komické opery. Rudolfa Asmuse a jeho kolegy Josefa Burgwinkla a Wernera Enderse (shodou okolností šlo o představitele tří kumpánů z Lišky Bystroušky – Revírníka, Faráře a Rektora) vyzvedl jako příklad spolehlivého, vždy věrného nasazení, jako příklad toho, jak umělecké výkony, jež potřebujeme, jsou závislé na tom, že člen divadla ztotožní svůj úkol se svým osobním vkladem.Kmenoví členové Komické opery Felsensteinovy éry byli věrní svému divadlu. Do zahraničí se Rudolf Asmus dostal pouze při zájezdech souboru. Jeho jediné hostování bylo ve Státní opeře, kde ztvárnil titulní roli v dětské opeře Joachima Wetzlaua Meister Röckle. Opera se setkala ve své době s velkým úspěchem. Libreto vzniklo na základě pohádky, kterou údajně vyprávěl Karel Marx svým dětem.

V roce 1976 Rudolf Asmus dokonce v Komische Oper režíroval. Uvedl tam svou oblíbenou operu Tajemství, v jeho někdejší roli Bonifáce vystoupil další významný Čech ve službách Felsensteinova souboru, Klement Slowioczek, který letos v listopadu oslaví své sedmdesáté narozeniny.

V závěru své kariéry účinkoval Rudolf Asmus v řadě drobnějších úkolů. Všechny ztvárnil, jak bylo jeho zvykem, s plným uměleckým nasazením. Jeho Ponocný v Mistrech pěvcích norimberských v Kupferově inscenaci z roku 1981 byl jednoznačně hodnocen jako špičkový výkon v představení. Z dalších postav tohoto typu jmenujme jeho Samiela ve Weberově Čarostřelci, Lillase Pastiu v Bizetově Carmen, finančního ministra Antonia v Offenbachových Banditech anebo Luthera v Offenbachových Hoffmannových povídkách. Jeho poslední rolí byl Varhaník z hor (Händel) v Kupferově skvělém představení Händelovy opery Giustino. Derniéra této inscenace, v níž nastartoval svou hvězdnou kariéru kontratenor Jochen Kowalski, v prosinci 1996, byla posledním Asmusovým vystoupením na scéně Komische Oper. Představení Giustina stejně jako řada dalších profilových inscenací Komische Oper (Příhody lišky Bystroušky, Hoffmannovy povídky a další) byla natočena jako televizní film.Rudolf Asmus zemřel po dlouhé a těžké nemoci 13. února 2000. Na smuteční slavnosti k uctění jeho památky se s ním rozloučil Götz Friedrich, jeden z nejvýznamnějších žáků a následníků Waltera Felsensteina slovy: „…dokázal diváky přimět k smíchu i k slzám. Sotva více je v divadle možné dokázat.“

Foto archiv, archiv ND Praha, archiv, J. Vilímek, Jaromír Svoboda, archiv ND Brno

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6

Mohlo by vás zajímat