La Wally ve Vídni a řada dalších operních aktualit

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V dalších rolích zloduchů vystupuje manžel Diany Damrau, francouzský basbarytonista Nicolas Testé, a jako Niklas (a Múza) se představila další známá mezzosopranistka Kate Lindsey. Diana Damrau naposledy ztělesnila kvarteto Hoffmannových lásek v úspěšné mnichovské inscenaci v roce 2011.

Jacques Offenbach: The Tales of Hoffmann – Vittorio Grigòlo (Hoffmann), Kate Lindsey (Nicklausse) – Los Angeles Opera 2017 (zdroj laopera.org / foto Ken Howard)


Rozhovor týdne
Italský basbarytonista Luca Pisaroni sdělil svoje zajímavé názory na roli Dona Giovanniho, ze které má posvátný strach. Zatím patřil k velmi úspěšným interpretům Leporella na předních světových scénách světa (Salzburger Festspiele, Baden-Baden, Metropolitní opera, Unter den Linden v Berlíně, Teatro alla Scala a další). Roli Dona Giovanniho má poprvé zpívat v roce 2019. V rozhovoru pro Wiener Zeitung se také vtipně vyjadřuje o svém vztahu ke tchánovi, kterým není nikdo jiný než americký barytonista Thomas Hampson, s jehož dcerou Cate se oženil a nyní žijí v Mnichově. Jeho tchán i partner z koncertního turné No Tenors Allowed a stejnojmenného CD (obsahujícího slavné duety pro baryton a bas z italských oper) Samuel Ramey, mu poskytli dostatek inspirace i rad pro archetypální roli svůdníka Dona Giovanniho. Rozhovor pod názvem Vlastně můžeš jen selhat!, ve kterém také najdete důvody, proč jsou tak atraktivní záporné charaktery, v plném znění najdete zde .

Luca Pisaroni (zdroj lucapisaroni.com / foto Catherine Pisaroni)


Trpký rozchod boloňské opery a festivalu v Pesaru
Teatro Comunale di Bologna a proslulý Rossini Opera Festival oznámily po třiceti ročnících ukončení spolupráce. Tradiční festival v Pesaru, založený roku 1980, od roku 1987 úzce spolupracoval s boloňským operním divadlem a především s jeho orchestrem, který pravidelně vystupoval v hlavních operních a koncertních produkcích (v letech 1993–2008 zde také pravidelně účinkoval Pražský komorní sbor v operních i dalších produkcích pod taktovkou Lubomíra Mátla).

Rossini Opera Festival 2016 (foto FB Rossini Opera Festival)

První společnou festivalovou produkcí s boloňským orchestrem byla Rossiniho Petite messe solennelle v roce 1987 a v této kooperaci vzniklo také více než padesát operních a dalších zvukových i obrazových nahrávek z produkcí v Pesaru. Tento „rozchod“ po třech dekádách provázejí oboustranná prohlášení o nevýhodnosti spolupráce, a to zejména z hlediska čerpání finančních fondů a nerovnoměrnosti rozložení nákladů a zisků. Vedení Teatro Comunale di Bologna již veřejně deklarovalo nové spojení s Festivalem Verdi di Parma e Busseto, založeným roku 1993.


Moudrá matka Anna Netrebko
Sobotní přenos Mozartova Idomenea z Metropolitní opery přinesl kromě vynikajících pěveckých výkonů v historické režii Jeana-Pierra Ponnella také skutečné slzy dojaté mezzosopranistky Alice Coote (Idamante) po skončení prvního dějství, výborný krátký dokument o zkouškách na Straussovu Ariadnu na Naxu pod řízením Jamese Levina s Kathleen Battle a Jessye Norman v roce 1989 a také krátký vstup Anny Netrebko o pauze. Slavná sopranistka vzala svého syna (Tiago Aruã, narozený roku 2008) poprvé do opery. Chlapec diváky pozdravil a na otázku průvodce představením, basbarytonisty Erica Owense, označil představení za „velmi krásné“. Anna Netrebko pak rozmlouvala s kolegou o následujících představeních Čajkovského Evžena Oněgina, které bude také přenášeno. Moudrá matka také označila Mozartovu hudbu za nejlepší začátek pro malé návštěvníky opery. A měla vskutku pravdu…

 

Nahrávka týdne

Bernard Rands: Vincent (zdroj naxos.com)

Bernard Rands – Vincent. Indiana University Philharmonic Orchestra, dirigent Arthur Fagen. Naxos 2017, 8.669037-38 (2 CD). Pohnuté osudy nizozemského malíře Vincenta van Gogha se trochu překvapivě těší zájmu operních skladatelů a libretistů. Především závěrečné období života, kdy malíř pobýval v léčebně Saint-Rémy, fascinuje libretisty, kteří je často využívají pro rámec vyprávění o klíčových momentech van Goghova bouřlivého života. Podobného libretního schématu využívá opera Vincent (premiéra 1979 v Drážďanech) východoněmeckého skladatel Rainera Kunada s libretem skladatele podle stejnojmenné hry Alfreda Matuscheho nebo Vincent renomovaného finského skladatele Einojuhaniho Rautavaary z roku 1990 (s premiérou v Helsinkách), také na vlastní libreto komponisty. Komorní opera Un malheureux vêtu de noir (premiéra 1990 v Amsterdamu) holandského skladatele Jana van Vlijmana se pak soustředí především na vztah Vincenta s bratrem Theem, který ho celoživotně podporoval a z jejich vztahu zůstala cenná korespondence.

Dalším skladatelem, kterého zaujal život slavného malíře je anglo-americký komponista Bernard Rands (narozen 1934), žijící v USA. Skladatel má za sebou úspěšnou kariéru v oboru symfonické a komorní opery. Jeho druhá opera Vincent (po prvotině Belladonna z roku 1999) zpracovává chronologicky osudy skladatele, uspořádané do sledu retrospektivních scén (samozřejmě nechybí bouřlivé scény s Gauguinem i vztah s Theem), a opět rámec vyprávění tvoří scény z léčebny v Saint-Rémy. V opeře vedle Vincenta a jeho bratra Thea vystupují další skutečné osoby – malíři Henri de Toulouse-Lautrec a Paul Gauguin, Vincentův ošetřující lékař Dr. Gachet, jeho manželka Marguerite a další.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na