S Lenkou Vagnerovou o premiéře a novinky z baletního světa v Týdnu s tancem

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

V choreografii Rain Dogs Johana Ingera zazní charakteristický hlas Toma Waitse, jehož šansony a blues mají někdy až industriální zvuk. Vzpomínáte na komponované představení Baletu Národního divadla Rodinné album? Tam zněl v choreografii Through Nana’s Eyes od Itzika Galiliho. Americký hudebník a herec Tom Waits patří mezi nejvýraznější a nejosobitější hudebníky dvacátého a jednadvacátého století s nezaměnitelným rukopisem. V roce 2011 byl uveden do Rokenrolové síně slávy a mnohokrát nominován na cenu Grammy. Rain Dogs je jeho deváté studiové album z roku 1985 i stejnojmenná skladba z tohoto alba.

Švédský choreograf Johan Inger využívá metafory „zmoklých psů“ představujících svět lidí, jedinců tápajících v pralesu města, ve vztazích i životech. V inscenaci nechybí také Waitsova proslulá balada The Piano Has Been Drinking, v níž se autor převtělil do pobudy vykřikujícího pijanská hesla za doprovodu barového, záměrně rozladěného klavíru. „Na Tomu Waitsovi je něco velmi exotického. Hlas Toma Waitse má určitou vůni a zcela zvláštní zabarvení, kterým nás zaujme a vzbudí v nás – jako posluchačích – spoustu asociací. Jeho písně vypravují hmatatelné příběhy. Konkrétní situace jsem tedy mohl vytvořit i na základě příběhů z těchto písní, víc mě ale přitahovala myšlenka udělat obsah trochu abstraktnější, a tím – myslím si – se tématu písně v jeho podstatě ještě více přiblížit. Jaký příběh z toho lze vyčíst? Nespatřuji v tom skutečně konkrétní příběh – vidím svět… Svět ze ztracených a zlomených lidí, kteří se snaží vyznat se ve svých životech, jak mohou. Podle nejlepšího vědomí a svědomí – jak se o to snažíme my všichni,“ říká Johan Inger. Národní divadlo moravskoslezské je prvním baletním souborem v Česku, který bude mít na repertoáru jeho choreografii.

Johan Inger: Rain Dogs (záběr ze zkoušky) – Shino Sakurado, Rei Masatomi – NDM Ostrava 2017 (foto Martin Popelář)

Večer uzavře choreografie O Balcão de Amor od Itzika Galiliho. Ten k tvorbě zvolil kubánského skladatele Péreze Prada, který jako první ve svých kompozicích zpopularizoval mambo jako specifický hudební žánr. Mambo (později zahrnuté pod širší označení salsa) je spojeno s největším karibským ostrovem Kubou. „Několikrát jsem navštívil Kubu a viděl, jak vášnivý vztah mají Kubánci k životu. Jak dokážou být kreativní a hlavně jakou obrovskou radost jim přináší salsa,“ uvádí choreograf ke své inspiraci, pro choreografii, která slibuje odlehčení a vtip. V choreografii zazní například Pradovy skladby z alba Mambo No. 5, Quizas, Quizas, Quizas a Cherry Pink and Apple Blossom White nebo slavné songy jako jsou Patricia, Besame Mucho a další.

Itzik Galili: O Balcão de Amor (záběr ze zkoušky) – NDM Ostrava 2017 (foto Martin Popelář)

 

Peer Gynt a Carmen v Ústí nad Labem
Severočeské divadlo Ústí nad Labem uvádí 3. listopadu premiéru tanečního večera složeného ze dvou baletů. Jsou jimi Peer Gynt a Carmen, dva odlišné příběhy ze dvou rozdílných částí světa i prostředí. Choreografie se ujala Marika Hanušová, pro kterou oba příběhy spojuje jedna nit, a to láska.

Složení tohoto večera jsem sama nevybírala, bylo to v podstatě zadání a nabídka od Rity Pleškové, umělecké šéfové baletu Severočeského divadla v Ústí nad Labem,“ svěřila se choreografka portálu Opera Plus. „Hudba mě naprosto nadchla a těšila jsem se, že ji budu moci choreograficky zpracovat. Večer jsem chtěla uchopit jako dvě naprosto odlišné choreografie, první je romantičtější, snovější, druhá syrovější a dramatičtější. I ve výtvarné scéně, kostýmech a pohybovém slovníku jsou velmi odlišné. V tom mi vyšel vstříc i kostýmní návrhář a scénograf Josef Jelínek, který vymyslel velmi působivé scény. Řídila jsem se zejména literární předlohou, ale nejvíce jsem se samozřejmě nechala nést hudbou. Bylo nádherné vidět, jak hudba na baletním sále rozkvétá do tančícího obrazu.

Edvard Grieg: Peer Gynt – Severočeské divadlo Ústí nad Labem 2017 (zdroj Severočeské divadlo Ústí nad Labem)

Baletní suita Peer Gynt diváky zavádí do snové norské krajiny, kde tento hlavní hrdina prožívá svůj rozervaný, neutěšený život, plný lásky, zrady, bolesti, ztrát a útěků. Marika Hanušová se v této první části večera nechala vést hudbou norského skladatele Edvarda Griega a z dramatické předlohy Henrika Ibsena sleduje zejména charakter a ústřední motivy života Peer Gynta. Jak se dozvídáme z materiálů divadla, choreografie sleduje děj dramatické básně, tak jako se jí nechal inspirovat skladatel Edvard Grieg k vytvoření hudby, a to na zadání samotného Henrika Ibsena. Existuje však rozkol mezi drsnou literární předlohou, popisující Gynta jako egoistu, prospěcháře, muže „kam vítr, tam plášť“, a romantickou Griegovou hudbou. Ibsen připouštěl, že tato hudba učinila těžké a náročné drama veřejnosti mnohem přístupnější. Dnes je Griegův Peer Gynt ve světě známější než literární předloha. A jelikož tanec je veden spíše hudbou než slovem, choreografka dává přednost jejím romantickým tónům. V představení je použita zkrácená suita o osmi větách, které na jevišti vytváří osm proměnlivých obrazů ze života Peer Gynta.

Rodion Ščedrin: Carmen – Severočeské divadlo Ústí nad Labem 2017 (zdroj Severočeské divadlo Ústí nad Labem)

Carmen, baletní suita od Rodiona Sčedrina podle Bizetovy předlohy, je mezi choreografy oblíbena. Příběh Carmen podle novely Prospera Mériméeho přináší horkokrevnost jihu, kde láska, svůdnost a žárlivost dožene hlavní hrdiny k vraždě. Choreografie slibuje španělský temperament, odlišný styl od prvního příběhu z chladného severu. Bude vyprávět příběh, který José líčí spisovateli ve vězeňské cele před popravou. Taneční vyjádření vychází z hlubokých prožitků Josého a Carmen, hledá pohyb vycházející ze srdce, sleduje vývoj vztahu a souznění s dějem v hudbě. Jakýmsi mottem je, že každý muž má v sobě kousek Josého či Escamilia a každá žena má v sobě skrytou Carmen.


V Olomouci Zkrocení zlé ženy

V pátek 3. listopadu se koná premiéra také v Moravském divadle Olomouc. Autorem nové inscenace je již tradičně umělecký šéf souboru, tanečník a choreograf Robert Balogh. Tentokrát si vybral shakespearovské téma: Zkrocení zlé ženy.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat