Libušino proroctví

  1. 1
  2. 2

Franz Grillparzer nebyl v české tématice žádným nováčkem. Hře Libuše předcházela hra Ottokar. Grillparzer zřejmě nehledal motivaci ani informace v Rukopisu Zelenohorském, ale spíše v České kronice Václava Hájka z Libočan. Grillparzerova Libuše obsahuje též proroctví, a není to proroctví ledajaké, co do objemnosti, i co do obsahu. V papírové podobě má sedm nahuštěných stránek a odhaduji, že by na jevišti „zabralo“ více než deset minut.


Libuše 18.11.1983 – scéna Josef Svoboda

Jak zvláštní pročítat sudbu českému národu prostřednictvím pera rakouského dramatika, respektive v nadsázce řečeno rakousko-uherského mocnářského dramatika! Libušina věštba vyvěrá z biblického podobenství obsahující vymezení chmurného okamžiku, kdy lidé pozřeli plody poznání a prozřeli. Zahrnuje i definici státu:
„Z celku, kterému se říká město, vznikne stát, jenž v sobě spojí každou jednotlivost, na místo dobra a zla……“
V neposlední řadě podává věštba i územní charakteristiku Čech:
„Horami obklopená, které chrání tak, že kdyby země kolem dokola jak moře zanikla, trvat bude tento svět sám pro sebe.“


Libuše 18.11.1983 – Gabriela Beňačková (Libuše)
Věštba Libuše v Grillparzerově podání se však netýká pouze Čech, ale i celého člověčenstva, a to velice trefně:
„Pak budeš kráčet dál a dál, nalezneš nové cesty, nové prostředky pro tvé modlářství, chamtivé břicho a z pohodlnosti nechutnou potravu……….A budeš pohlcovačem všeho, sám však budeš vesmírem pohlcen.“
Snad nejzajímavější částí této věštby je nezaujatá předpověď roztříštění Evropy na malé státečky národnostního typu:
„Neboť všechny národy na této širé zemi, postupně vystoupí na jeviště. Ti, kteří bydlí na Pádu a u Alp, moc se pak vrátí k Pyrenejím zpět, ti kteří pijí ze Seiny a Rhony, jsou pořád herci, budou hráti pána…..“
Dochází i na výstižnou věštbu ohledně Čech:
„Dokonce i lidé z druhé strany našich hor, modrooký národ plné hrubé síly, který si v pokroku neuhlídá sílu, slepý když koná, nečinný když přemýšlí………..“
Jaká koneckonců famózní předpověď válečných událostí z první poloviny 20. století a to – znovu podtrhuji – z úst rakouského dramatika.
Libuše 1995 – Eva Urbanová (Libuše)

Co dodat? Škoda, že libreto k Libuši Bedřicha Smetany nenapsal Franz Grillparzer!

V textu je použito částečného pracovního překladu hry Libussa od Martina Vavruška s jeho laskavým svolením.

Autor je ředitelem DILIA – Divadelní, literární, audiovizuální agentury

Foto: archiv ND

Dosavadní představitelky Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle:
Marie Sittová, Anna Veselá, Růžena Maturová, Anna Slavíková, Ema Destinnová, Gabriela Horvátová, Milena Štefancová, Christina Morfová, Pavla Vachková, Božena Petanová, Babeta Dostálová, Ada Nordenová, Marie Šponarová, Lída Mašková, Zdenka Ziková, Marie Žaludová, Marie Podvalová, Zdeňka Špačková, Ludmila Červinková, Květa Belanová, Alena Míková, Marie Steinerová, Naděžda Kniplová, Milada Šubrtová, Libuše Prylová, Marcela Machotková, Agia Formánková, Gabriela Beňačková, Libuše Macháčková, Eva Děpoltová, Eva Urbanová

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments