Linda Keprtová a Martin Doubravský o situaci v liberecké opeře

Dalším divadlem, v němž nově jmenovaní ředitelé uskutečnili změny na vedoucích postech operních souborů, je po opavském i divadlo liberecké. Ve Slezském divadle dal Aleš Kománek výpověď šéfovi opery Vojtěchovi Spurnému, v Divadle F. X. Šaldy rozhodla Linda Hejlová Keprtová o výpovědi pro šéfdirigenta Martina Doubravského.

Divadelní ředitelé musí mít dozajista možnost vybírat si spolupracovníky, kteří naplňují jejich představu o řízení a uměleckém směřování jim svěřených institucí, nicméně v případě jak Vojtěcha Spurného, tak Martina Doubravského je jejich výměna pro veřejnost málo srozumitelná. Jde o šéfy a dirigenty, jejichž úspěšná kariéra je spjata především s operou, mají právě pro tento žánr mimořádný talent a cit, přišli s řadou dramaturgických obohacení a pod jejich vedením soubory, ač právě tyto dva patří u nás k těm nejmenším, získávaly mnoho ocenění. Takových operních osobností u nás rozhodně nemáme nazbyt.

V červenci požádala Opera PLUS o osvětlení situace ve Slezském divadle ředitele Aleše Kománka a Vojtěcha Spurného jako strany sporu, aby měly obě možnost se vyjádřit k analogickým otázkám. Rozhovor poskytl jen Vojtěch Spurný, Aleš Kománek zaslal pouze oficiální sdělení, že není v zájmu Slezského divadla řešit interní záležitosti prostřednictvím médií. A neodpověděl ani na otázky, které se týkaly dalšího směřování Slezského divadla (rozhovor zde). Zároveň přislíbil, že se vyjádří, až bude situace interně vyřešena a dohodnuta s panem Spurným. Přes několikeré urgence však Aleš Kománek zatím odpovědi neposkytl.

Na webových stránkách Slezského divadla není v tuto chvíli u šéfa opery uvedené žádné jméno, funkce zástupkyně šéfa opery, dramaturgyně a režisérky zastává Jana Andělová Pletichová.

Podobně nyní požádala Opera PLUS o rozhovor s analogickými otázkami ředitelku Divadla F. X. Šaldy Lindu Hejlovou Keprtovou (do funkce byla jmenována 1. července 2022 na dobu poslaneckého mandátu předchozí ředitelky Jarmily Levko), Karola Kevického (šéfa opery a přímého nadřízeného Martina Doubravského) a Martina Doubravského, s nímž divadlo ukončilo spolupráci. Dle informací na webových stránkách Divadla F. X. Šaldy je Martin Doubravský stále šéfdirigentem opery, od 1. července letošního roku nově zřízená pozice hudebního ředitele zde uvedena není.

Linda Hejlová Keprtová poděkovala za prostor, který jí chtěla Opera PLUS poskytnout, s tím, že nemá od právního zástupce DFXŠ souhlas mluvit veřejně o pracovně právních věcech souvisejících s Martinem Doubravským – ne pro nějaké tajnůstkářství, ale vzhledem k avizovanému soudu právního zástupce Martina Doubravského. K tomuto důvodu připojila, že se již do médií k této věci vyjádřila: „Kterak jsem Martinovi Doubravskému společně s Karolem Kevickým nabídla pozici dirigenta, kterak se Martin po několika týdnech nevyjádřil, odešel na nemocenskou a posléze mi přišlo oznámení, že zakládá se svou manželkou Odborovou organizaci opery.“ A doplnila, že ze stejných důvodů nemůže rozhovor poskytnout ani Karol Kevický.

V souvislosti se svým červencovým jmenováním Linda Hejlová Keprtová pro média sdělila: „Nejen v nedávné minulosti jsme zažili zkušenost, jak snadno se práce, léta budovaná, dá jednoduše přerušit, přestřihnout. Proto i má účast ve výběrovém řízení na ředitelku divadla byla z velké části motivována úsilím o zachování současné myšlenky Divadla F. X. Šaldy v Liberci, protože právě na progresu, který vychází z dlouhodobé práce, jsou úspěchy divadelníků postaveny.“ A Karol Kevický v rozhovoru pro divadelní časopis Xaver uvedl, že rychlé, nerozvážné a sebestředné změny nejsou ku prospěchu a vyzdvihl dosavadní kondici liberecké opery jako skvělou s unikátní nepřetržitou sérií ocenění na bienále Opera.

Bohužel Linda Keprtová a Karol Kevický pro Operu PLUS neodpověděli ani na otázky, které s Martinem Doubravským nijak nesouvisely, konkrétně: Jaké jsou kompetence nově zřízené pozice hudebního ředitele ve srovnání s pozicí šéfdirigenta, jaké mají umělecké plány s libereckou operou pro následující období, jak chtějí udržet financování DFXŠ s operním souborem, zda bude Karol Kevický v DFXŠ také dirigovat. Zdá se, že se mezi vedoucími zaměstnanci vícesouborových divadel s operními soubory začíná rozmáhat pocit, jako by „jejich“ divadlo byl soukromý podnik a nemusí své kroky zdůvodňovat a zveřejňovat své plány a záměry, které mají s jimi řízenou institucí. Zapomínají, že vedou příspěvkové organizace zřizované a spolufinancované městy z jejich rozpočtů.

Rozhovor poskytl pouze Martin Doubravský.

Jste liberecký patriot. Ostatně divadlu F. X. Šaldy se „upsal“ už váš otec, Petr Doubravský, dirigent, skladatel a šéf opery v letech 1981–1987. Vy jste začal v DFXŠ působit jako dirigent už od roku 1990, ještě během studií na JAMU a HAMU. V letech 2002 až 2020 jste byl šéfem zdejší opery – tedy osmnáct let. Za tu dobu jste zde nastudoval na osmdesát operních, ale i operetních, baletních nebo muzikálových titulů. Před časem jste říkal, že chcete své působení na pozici šéfa ukončit a věnovat se pouze dirigování. Jaký časový horizont jste uvažoval a jak jste si představoval další spolupráci s operou DFXŠ?
Když jsem v březnu 2020 v rozhovoru pro Opera PLUS uvedl, že ukončím své šéfování sezonou 2020–2021, tak jsem s ohledem na firemní kulturu a loajalitu zamlčel okolnosti, které tomuto oznámení předcházely.

Teď už je můžete zveřejnit? Věděla o tomto vašem záměru dřívější ředitelka Jarmila Levko?
Důležitý moment nastal v září 2019, kdy vyvrcholily spory s mou tehdejší dramaturgyní a režisérkou Lindou Keprtovou a kdy mi paní Keprtová oznámila, že dá výpověď z divadla. To citelně ovlivnilo můj pracovní vztah s paní Levko. V listopadu dvakrát rozhodla v poměrně banálních sporech ve prospěch paní Keprtové, a tak jsem paní ředitelce oznámil svůj záměr opustit post šéfa opery po tehdy rozpracované sezóně 2021–2022. Paní Levko můj záměr přijala s očividnou radostí a sdělila mi, že můj konec ve funkci si přeje již o rok dříve, v červnu 2021.

Vraťme se ale ještě k roku 2020, kdy vás tehdejší ředitelka Jarmila Levko odvolala z funkce šéfa opery. Proč?
Jelikož paní ředitelka Levko nikdy neuvedla jiný důvod než komunikační neshody, nezbývá než o pravých důvodech spekulovat. Dle mého názoru jednak věděla o tehdejším raném těhotenství paní Keprtové a tím potřebovala uspíšit její jmenování do funkce. Údajně dostala též za úkol najít viníka tehdejší nezvládnuté situace kolem pandemie.

Lindou Hejlovou Keprtovou, novou ředitelkou DFXŠ po dobu poslaneckého mandátu Jarmily Levko, vám byla 1. srpna 2022 zaslána výpověď. O jaký důvod po pracovně-právní stránce se výpověď opírá a jak to procesně probíhalo?
Dne 1. července 2022, první den Lindy Keprtové v její nové funkci ředitelky, mi přes vrátka mého domku předal šéf opery Karol Kevický v doprovodu statutární zástupkyně ředitelky Ing. Lucie Nejedlové rozhodnutí o organizační změně – se sdělením, že když do 19. července nepodepíšu návrh dohody o změně pracovní smlouvy, dostanu výpověď pro nadbytečnost.

Jaký byl věcný důvod výpovědi?
Výpověď paní Keprtová zdůvodnila tím, že mi odpadla jedna z více prací, kterou pro divadlo vykonávám. Paní ředitelce jsem 19. července odpověděl, že nevím, která z více prací mi z pohledu mé smlouvy odpadla, a tudíž, že se k návrhu nebudu vyjadřovat.

Dostal jste před doručením výpovědi nějaké jiné pracovní nabídky v DFXŠ?
Paní Keprtová často používá nepravdivý argument, že mi nabídla pozici dirigenta. Nabídla mi k podpisu dohodu, ve které by se můj platný úvazek na pozici dirigenta zmenšil o polovinu. Myslím, že nabídka a dohoda je po právní stránce rozdílný pojem.

Proč jste ji nepřijal?
Domnívám se, že nebyl důvod si o polovinu snížit můj dirigentský úvazek.

Budete se proti výpovědi soudně bránit?
Ano, jde mi o dodržování právních rámců.

Vzhledem k výpovědním lhůtám jste do 31. října 2022 stále šéfdirigentem a dirigentem. Podle veřejně dostupných informací vašeho advokáta Tomáše Haltufa z 22. srpna 2022 pro Divadelní noviny jste od zaslání výpovědi na tak zvaných překážkách v práci na straně zaměstnavatele, to znamená, že vám není přidělována práce – nesmíte dirigovat, zkoušet a divadlo vám přitom platí náhradu platu. Je to tak? Jaký byl důvod k těmto zákazům?
Je to pravda. Žádné důvody k tomuto kroku mi sděleny nebyly.

Několikaletý ředitel DFXŠ a současný ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Martin Otava rozeslal otevřený dopis adresovaný představitelům města Liberce, v němž považuje rozhodnutí vašeho „vyhození pro nadbytečnost za naprosto nemorální“ (celé znění dopisu níže). To není běžné. Víte, jak reagovali představitelé města na Otavův otevřený dopis?
O žádné reakci představitelů města nevím. Dozorčí radě divadla jsem 5. září zaslal podnět, aby prověřila důvody plýtvání veřejnými prostředky v souvislosti se zákazem vykonávat svou práci v rámci mé smlouvy. Obratem jsem dostal ujištění od předsedkyně Dozorčí rady i od pana náměstka pro kulturu, že se tím budou zabývat. Od té doby nemám žádnou další reakci.

K 1. červenci 2022 ředitelka Linda Hejlová Keprtová zrušila pozici šéfdirigenta a zřídila místo hudebního ředitele. Jaké byly kompetence a náplň práce šéfdirigenta?
Šéfdirigent měl na starosti personální otázky členů orchestru, jejich hodnocení, odměňování. Měl dramaturgicky na starost koncerty a ve spolupráci s šéfem určoval dirigentské obsazení.

V čem se liší pracovní pozice šéfdirigenta a hudebního ředitele?
To je otázka na vedení divadla.

Jak hodnotíte celkově své působení v liberecké opeře od roku 2002 do roku 2020 v pozici šéfa opery a po té šéfdirigenta operního souboru?
Považuji to za mimořádnou etapu v mém uměleckém životě. Možnost inscenovat často téměř neznámé klenoty operní literatury, dát příležitost tolika pěveckým talentům, za to musí být člověk osudu vděčný. V jaké kondici je operní soubor a jaký je můj podíl ovšem musí hodnotit ostatní, to mi nepřísluší.

Co se podle vašeho názoru za dobu vašeho působení v čele operního souboru podařilo a co naopak ne?
Jsem rád, že se podařilo udržet liberecký soubor jako operní, tedy že převážně produkoval operní premiéry. V kontextu jiných oblastních operních souborů, ale nyní i libereckého, to až taková samozřejmost není. Zpětně lituji, že jsem se ve volbě režisérů nechal často až příliš ovlivňovat. Měl jsem trvat na pestřejším výběru inscenačních stylů.

Opera DFXŠ a její sólisté získali v posledních letech řadu ocenění, jejichž výčet je vskutku úctyhodný. Na bienále Opera je zcela unikátní nepřetržitá série ocenění, když to od roku 2011 byla na každém ročníku této přehlídky v konkurenci českých i slovenských operních souborů právě liberecká opera, která získávala cenu kritiků za inscenace nastudované dirigentem Martinem Doubravským, od roku 2013 s Lindou Keprtovou jako režisérkou: v roce 2022 Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky, v roce 2020 opery Sergeje Rachmaninova Francesca da Rimini a Lakomý rytíř, předtím Massenetova Thaïs (2017), Foersterova Eva (2015), Massenetův Don Quichotte (2013) a Pucciniho Edgar (2011, režie Martin Otava). Kromě toho liberecké inscenace na festivalu oceňovali svým hlasováním i diváci a ceny za mimořádnou interpretaci rolí si odnášela i sólistka Lívie Obručník Vénosová jako Thaïs a Francesca da Rimini. Podobně úctyhodný je výčet sólistů v libereckých operních inscenacích, kteří byli nominováni na operní Ceny Thálie v konkurenci všech deseti našich operních divadel a mnoha studiových souborů. Dokonce přímo laureáty se stali jednak letos Martin Bárta za roli Jaga v inscenaci Verdiho Otella a také Ondřej Koplík za roli Dona Ramira v Rossiniho Popelce s premiérou v roce 2018. Za sezonu 2018/2019 se do hlavní nominace dostal také Csaba Kotlár za role Duch Vergilia a Vévoda v nastudování oper Sergeje Rachmaninova Francesca da Rimini a Lakomý rytíř a v této inscenaci se do hlavní nominace dostal také Pavol Kubáň za role Lanceotto Malatesta a Baron. Za tuto sezonu se dostaly do širší nominace ještě Miroslava Časarová za roli Leonory a Kateřina Jalovcová za Azucenu v inscenaci Verdiho Trubadúra. V předchozím roce 2017 se do trojčlenné užší nominace mužské operní kategorie dostali Titusz Tóbisz za Lacu v Janáčkově Její pastorkyni a Andrij Shkurhan za roli Dunoise v Čajkovského Panně Orleánské. V této opeře ještě do širší nominace pronikla Alžběta Vomáčková za titulní roli Johanky z Arku. V roce 2016 byl v širší nominaci Csaba Kotlár za roli Athanaëla v nastudování Massenetovy Thaïs. V roce 2015 získala širší nominaci Kateřina Kněžíková za Norinu v inscenaci Donizettiho Dona Pasquala. Výčet těchto cen pro nejmenší operní soubor je úctyhodný a Liberec na něj může být hrdý. Co z vašeho hlediska stojí za těmito cenami?
Nedokážu objektivně definovat důvody těchto úspěchů. Jako specifický znak se mi zdá skutečnost, že soubor liberecké opery možná dokáže sdělit uměleckou výpověď s větším nasazením, než bývá obvyklé.

Nejen většinu oceněných inscenací, ale i mnoho dalších jste hudebně nastudoval vy s režisérkou Lindou Keprtovou. Z toho by se dalo usuzovat, že jste si umělecky rozuměli. Proč tomu najednou tak není?
Naše umělecké názory se často dosti lišily. Spolupráce s paní Keprtovou byla mimořádná v diskuzi. Jednotlivé inscenace jsme probírali s velkým předstihem z nejrůznějších hledisek. Každou společnou premiéru jsme doslova společně prožili.

Jaké konkrétní plány jste měl jako šéfdirigent s libereckou operou pro následující období z uměleckého hlediska?
V náplni práce jsem měl povinnost dirigovat dvě premiéry a jeden koncert, což odpovídalo dramaturgickému plánu pro tuto sezonu. Je pravda, že když jsem v dubnu chtěl opakovaně s paní Keprtovou řešit plány pro sezonu další, nedostalo se mi ze strany paní Keprtové uspokojivé odpovědi.

V čem se nová koncepce liší od vaší dřívější umělecké koncepce?
Moc netuším. Pan šéf opery žádnou koncepci směřování opery nezveřejnil a paní ředitelka ve svých vyjádřeních klade důraz na mladého diváka, ale to asi není umělecká koncepce.

Ještě ze začátku září jste byl na webových stránkách DFXŠ veden jako dirigent nového nastudování Madam Butterfly. Nyní tam je uveden Paolo Gatto. Z jakého důvodu došlo k této změně dirigenta?
O změně v obsazení dirigentů jsem se dozvěděl z webu.

Nabídlo vám DFXŠ nějakou jinou formu spolupráce než pracovní poměr?
V květnu na schůzi umělecké rady orchestru paní Keprtová ujistila přítomné, že si přeje, abych nadále v divadle dirigoval. V uplynulém půlroce stáhla z repertoáru sedm inscenací, které jsem dirigoval, a ty zbývající nyní šéf opery přeobsadil jinými dirigenty.

Otevřený dopis Martina Otavy ze dne 14. září 2022

Vážený pane primátore, vážení členové Rady města, vážení zastupitelé města Liberce,

obracím se na vás formou otevřeného dopisu, abych upozornil na situaci v Divadle F. X. Šaldy, která si nyní, dle mého názoru, zaslouží pozornost právě vás politiků.

V březnu jsem ve svém dopise radu města nabádal k tomu, aby nestandardní situace vyvolaná rozhodnutím paní poslankyně Ing. Jarmily Levko byla řešena dočasným pověřením vést divadlo zkušeným divadelním manažerem, neboť způsob vypsání výběrového řízení na ředitele s dočasným mandátem s sebou nesl riziko, že žádný kandidát nebude dostatečně kvalitní k výkonu své funkce, respektive, že je to hledání ředitele bez vlastní vize, což zní jako absurdita, ale je to tak. Protože jsem v Divadle F. X. Šaldy ve funkci ředitele poctivě pracoval pět let, a protože mi na něm záleží i nadále, sleduji jeho osud i nyní, kdy již osm sezon řídím Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Protože se domnívám, že dochází v DFXŠ dle mého názoru k nestandardní situaci zásadního charakteru a patrně nikomu oprávněnému to nevadí, snažím se na ni upozornit touto formou. Hned první den ve své funkci nová paní ředitelka MgA. Linda Hejlová Keprtová vyhlásila organizační změnu, v jejímž důsledku byl 1. srpna doslova vyhozen pro nadbytečnost dlouholetý šéf opery, vynikající dirigent na vrcholu svých uměleckých sil, pan Martin Doubravský. Martina znám jako skvělého umělce a zároveň jako nebojácného manažera, který umí velmi dobře spojovat umělecká rozhodnutí s ekonomickým pohledem. Společně jsme dokázali během celospolečenské a ekonomické krize během mého ředitelského působení v Liberci odstartovat unikátní sbírku ocenění operního souboru. Toto rozhodnutí považuji za naprosto nemorální, dirigent vynikajících kvalit je vyhozen z divadla, pro které pracuje desítky let, a to pro nadbytečnost.

Při znalosti situace z Divadelních novin si troufnu předpokládat, že výpověď provedená tímto způsobem bude úspěšně napadena u soudu, což vyvolá mnoho uměleckých, provozních a zejména ekonomických škod divadlu, potažmo zřizovateli. Velmi dobře vím, jak dlouho trvá vybudovat renomé operního souboru a jak rychle lze tuto prestiž ztratit, a tak vás prosím, abyste věnovali pozornost krokům nového vedení Divadla F. X. Šaldy.

S pozdravem a úctou
doc. MgA. Martin Otava, Ph.D.
ředitel Divadla J. K. Tyla