Lípa Musica vyrostla díky lásce k hudbě. Ptali jste se ředitele festivalu Martina Prokeše

  1. 1
  2. 2
Martin Prokeš (foto © Lukáš Pelech Atelier)

Ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

 

Dobrý den, jsem přesvědčen, že prakticky každý úspěšný festival boduje hlavně svojí osobitostí, nezaměnitelnou tváří. Přiznávám, že jsem u vás ještě nebyl, ale všímám si vás čím dál víc. Čím hlavně jste se podle vás etablovali? A jak se vyvíjela návštěvnost a programový rozsah jednotlivých ročníků? Co říkáte současné festivalové nabídce u nás? Hodně zdaru do letošního ročníku! (Jan Babinec, Praha)

Dobrý den, děkuji za vaši otázku. Moc mě těší, že přes to, že jste Pražan, Lípu Musicu registrujete.

Lípa Musica vyrostla ve městě a v kraji, kde nebyl předpoklad, že zakoření a že se jí bude dařit. Vyrostla ale díky lásce k hudbě a lásce k místu, kde žijeme. Aniž jsme na začátku tušili, jak velmi silný a mocný nástroj vzniká… Jak velký má hudba potenciál sbližovat lidi, obce, spolky. Je to velmi naplňující pocit, když se rozhlédneme kolem sebe a zjišťujeme, kolik vzniklo nových přátelství, jak festival rozhýbává a oživuje dávno zapomenutá místa, jak pomáhá pozitivním způsobem poukázat na místa regionu a v neposlední řadě, jak silné je přivážet špičkové umění právě do těchto míst. Vše začalo 14. září 2000, kdy zazněl první koncert, tehdy hudební svátek o pěti koncertech, připravený pouze pro Českou Lípu. Festivalem duchovní hudby vydržel být pět let. Ke svým šestým narozeninám jsme festival nechali pokřtít na Lípu Musicu a tam nám rozkvétá a zapouští kořeny do dnes. Symbolická je k Lípě Musice skutečnost, že pořadatelem je spolek Arbor – z latiny toto slovo přeložíme jako strom, stěžeň, veslo nebo loď.

Lípa Musica má dlouhodobě rostoucí návštěvnost, což je dáno skutečností, že oslovuje čím dál více svých posluchačů a koná se na více než šestnácti místech bližšího i vzdálenějšího regionu. Současnou festivalovou nabídku v Česku považuji za velmi pestrou a kvalitní. Jsem rád, že můžeme stále hovořit o tom, že je Česko kulturní, a že stále může vznikat tolik krásných uměleckých aktivit.

Dobrý den, pane Prokeši, nejdříve vás musím pochválit za to, že na Oybíně bude znít tentokráte komorní orchestr, což vzhledem k prostředí a akustice bude bezesporu zážitek! A teď můj dotaz: Jakou máte vizi pro příští ročníky festivalu? Kam byste ho, jak po hudební, tak po organizátorské stránce, chtěl posunout? Vím, že to není jednoduchá otázka, ale vy jste renesanční muž a určitě už nějakou představu máte. Děkuji za odpověď a mějte se s celou rodinou jarně. (JV)

Hezký den, jsme rádi, že se vám nabídka koncertu na Oybíně líbí. Také my se z ní radujeme a věříme, že se všichni společně potěšíme na tomto překrásném místě, kam se Lípa Musica vrátí již potřetí. Má vize je prostá: udržet vysokou uměleckou kvalitu, nenavyšovat již kapacitu koncertů, ale naopak zachovat pestrost nových míst tím, že dva či tři koncerty budou vždy na novém místě. Přáli bychom si, aby se během následujících pěti let stal z našeho festivalu plnohodnotný česko-německý projekt, který využívá svého posluchačského potenciálu oběma směry. Festival vznikl z mé potřeby věnovat špičkové umění lidem, kteří žijí v našem regionu a nemají možnosti navštěvovat velká kulturní centra. Obohatit tak jejich životy o něco výjimečného. To jsou ty nejkrásnější chvíle…

Dobrý den, pane Prokeši, je mi velmi sympatické vaše spojení interpreta a kulturního manažera. Řekněte prosím, co z vašeho pohledu interpreta obecně vzato chybí dnešním pořadatelům? A na druhou stranu s čím nejvíc coby šéf festivalu „zápasíte“ u umělců? Jak se vám daří obojí skloubit? Je to hodně těžké? Děkuji předem za vaši odpověď, ať se vám i festivalu daří! (Pavel Materna)

Hezký den, pane Materno. Děkuji za vyjádření sympatie. Přiznám se vám, že toto je má hlavní deviza. Mohu se na danou věc podívat oběma pohledy a eliminovat tak případné obtíže. Jako interpret si nemohu příliš stěžovat, protože jsem měl tu čest vystupovat u velmi profesionálních pořadatelů. Občas je znát, že pořadatel podcení propagaci či opomine vytisknout program či průvodní slovo ke koncertu, ale obecně si myslím, že si jako interpreti nemáme na co stěžovat. Horší je to ale při obrácené optice, tedy z pohledu pořadatele na interprety. Asi nejfatálnější je, a to se přiznám, že nás společně s kolegy často zvedá ze židle, neprofesionálnost zastupujících manažerů či agentur nebo případně samotných interpretů. Je téměř nadlidský výkon získat od umělců přesný program, který těsně před koncertem nezmění, získat kvalitní fotografie je z kategorie snů, o videích ani nemluvím. Obecně nechápu, jak si interpreti mohou dovolit mít vůči pořadatelům tak velmi neprofesionální přístup, a přitom si říci o profesionální honorář. Podle mě je zásadní, že v této zemi působí jen pár spolehlivých manažerů, kteří odvádějí profesionální práci. Valná většina ostatních výrazně pokulhává.

Dobrý den, loňská Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem byla nezapomenutelným zážitkem. Nemáte obavy, že nadlouho v rámci vašeho festivalu nepřekonatelným? Nebo podle vás na podobný zážitek aspiruje něco/někdo i letos? (Hnízdil)

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář

Reklama