Lipsko, město hudby a rodiště Richarda Wagnera

Na někdejších působištích hudebních skladatelů ožívá minulost. Zaposlouchat se do ní a prožít ji můžete na „Lipské hudební stezce“ („Leipziger Notenspur“), která vás provede městem. Tato okružní trasa je dlouhá 5 kilometrů, propojuje nejdůležitější historická místa v centru města a návštěvníkům tak zprostředkovává všechny důležité informace o skladatelích a jejich životě v Lipsku. Hudbu je třeba slyšet, a proto je pro návštěvníky připravena aplikace, která je prostřednictvím zvukových nahrávek a vybraných hudebních skladeb provede po jednotlivých stanovištích. Přitom samozřejmě není možné minout Lipskou operu.

Lipská opera – dům tradic uprostřed Evropy
Díky založení Lipské opery v roce 1693 může být město hrdé více než 300 let na souvislou operní tradici a hlásit se tak ke třetí nejstarší měšťanské operní budově v Evropě. Téměř polovinu z těchto tří staletí provází Lipskou operu jako její stálý hudební společník světově proslulý orchestr Gewandhausu (v současné době je toto hudební těleso na čtvrtém místě v mezinárodním žebříčku). Rovněž operní sbor si během své více než dvousetleté existence získal už mnoho příznivců. Klasický divadelní repertoár s operou, baletem a hudební komedií splňuje nejvyšší hudební standardy na všech úrovních. Od svého nástupu do funkce intendanta a generálního hudebního ředitele nastudoval Ulf Schirmer četná díla Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Orchestr Gewandhausu je díky svému klasicky romantickému charakteru pro tento repertoár ideálním partnerem, takže ročně přiláká do Lipska tisíce návštěvníků z celého světa, kteří si přijíždějí naživo poslechnout díla obou Richardů.

Richard Wagner – významný syn města
Richard Wagner, nejvlivnější skladatel vrcholného romantismu, se narodil jako poslední z devíti dětí 22. května 1813 v Lipsku v domě U červeného a bílého lva („Haus zum Roten und Weißen Löwen“). Od června 1830 navštěvoval Tomášskou školu, kterou však opustil bez maturity. U Christiana Gottlieba Müllera, člena orchestru Gewandhausu, získal mladý umělec tajně své první hudební vzdělání v oblasti harmonie. Aby se mohl zcela věnovat studentskému životu a hudbě, zapsal se Wagner v únoru 1831 do lipské univerzitní matriky jako „studiosus musicae“. Brzy nato se stal žákem kantora Tomášského sboru Christiana Theodora Weinliga, který jeho hudební nadání rozpoznal a podporoval. Wagner vzdal později Weinligovi poctu, když mu věnoval svůj Opus I (Klavírní sonáta B dur). V Gewandhausu se Wagner seznámil s devíti symfoniemi Ludwiga van Beethovena, které ho inspirovaly k napsání jeho vlastní symfonie. Bylo mu pouhých 17 let, když o Vánocích roku 1830 v Divadle komedie poprvé veřejně zazněla jeho hudba, Předehra B dur.

Vztah Richarda Wagnera k jeho rodnému městu však nebyl vždy zcela bez poskvrnky. Velmi brzy tento sebevědomý skladatel pocítil, že prorokovi se ve vlastní zemi příliš uznání nedostává. Čtenáři se jistě vybaví vzpomínka na Mozarta a Salcburk. To, že vedení Lipského divadla odmítlo uvést Wagnerovu prvotinu Die Feen (Víly), mu velký syn města dlouho nemohl zapomenout. Když pak o několik desetiletí později propukla naprostá wagnerovská hysterie, nevyhnul se jí ani operní dům v Lipsku a hned první po Bayreuthu uvedl v roce 1878 Prsten Nibelungův. Wagner na dálku pečlivě pozoroval přípravy a dokonce vyslal i vyzvědače. V blahopřejném telegramu, který pak do Lipska poslal, lze mezi řádky vycítit i nádech jisté ironie: „Sláva Lipsku, mému rodnému městu, jehož divadlo má tak odvážné ředitelství“.

Vedle Vídně bylo Lipsko jedním z hudebních center Evropy. Není tedy nikterak překvapující, že mladý Gustav Mahler byl v 80. letech 19. století angažován v Lipsku jako kapelník a dirigoval zde mimo jiné díla jako Siegfried, Lohengrin a Tannhäuser. Od 20. let 20. století utvářel osud Lipské opery dirigent Gustav Brecher. U příležitosti 50. výročí úmrtí Richarda Wagnera přišel poprvé s myšlenkou uvést v Lipsku všechna jeho díla. Jeho plán však zmařili nacisté, kteří jej kvůli židovskému původu vyhnali z města. Potom však jeho myšlenku využili pro svou vlastní propagandu a u příležitosti skladatelových 125. narozenin v roce 1938 uspořádali velký Wagnerův festival zcela v duchu nacionálně-socialistické ideologie. Po druhé světové válce byla budova Lipské opery – jediná divadelní novostavba v NDR – slavnostně otevřena uvedením Mistrů pěvců norimberských v inscenaci režiséra Joachima Herze. Za historickou lze považovat i jeho inscenaci “Ringu” v 70. letech 20. století. Herz umístil mýtickou tetralogii do doby vzniku tohoto operního díla, a to ještě předtím, než tak učinil Patrice Chéreau ve své inscenaci zvané Prsten století.

„W22“ – 3 týdny plné hudby
V roce 2013 začal příběh Wagnerova úspěchu v Lipsku. U příležitosti skladatelových 200. narozenin uvedla Lipská opera tři vzácně hraná časná díla Richarda Wagnera a hostovala s nimi ve Wagnerově městě Bayreuthu. Z Lipska se mezitím stalo jedno z předních Wagnerových měst. Skladatelovi příznivci přijíždějí z celého světa, aby mohli v Lipsku jeho díla skutečně prožít. Skutečným vrcholem programu Lipské opery jsou představení Prstenu Nibelungova. Od roku 2016 má Operní dům v repertoáru opět kompletní scénický „Prsten“, a to po více než 40 letech. V sezóně 2019/2020 bude možné zhlédnout Wagnerovo opus magnum hned ve dvou termínech (15.–19. 1. 2020 a 20.–24. 5. 2020). Operní dům má navíc velmi ambiciózní cíl: zpracovat do roku 2022 scénicky všech 13 jevištních děl Richarda Wagnera a v létě 2022 je uvést v rámci třítýdenního festivalu. Jedná se o naprosto jedinečný projekt, který jistě upoutá pozornost celého mezinárodního světa hudby. Jedním z dalších milníků na této cestě bude 5. října premiéra Tristana a Izoldy v sezóně 2019/2020.